Z houbaření se stává postupně národní sport a všichni teď jak na smilování čekají na déšť a vlhko, které by daly růst houbám. Jenže hub je spousta a rozhodně ne všechny jsou jedlé a pokud sáhnete vedle, můžete si koledovat o průšvih. Na jaké houby si dát pozor a jak zareagovat v případě otravy?
Lehčí otravy
Autor: istockphoto.com
Otravy houbami můžeme rozlišit na nejtěžší otravy, které mohou ohrožovat život, a lehčí, které nám způsobí jen trávicí potíže. V případě lehčích otrav nastávají problémy většinou už chvíli po konzumaci hub, tak zhruba do půl hodiny. Člověku je nevolno, objeví se zvracení nebo také průjem. To je vlastně v pořádku, tělo se tím totiž s otravou vypořádává samo. Pro lidi ale bývají často horší, ale jen kvůli psychice. Máme zafixováno, že pokud se objeví jakékoliv problémy po konzumaci hub, jde o tu nejhorší otravu.
Autor: Shutterstock.com
K lehčím otravám dochází hlavně po požití hub, které v sobě mají sice toxické látky, ale hlavně byly špatně připraveny. Některé houby totiž bývají jedovaté jen za syrova, pokud je správě upravíte, zle vám po nich nebude. Těmi jsou třeba hřib kovář nebo václavky. Obsahují termolabilní látky, které jsou ale neutralizovány po patnácti až třiceti minutách vaření.
Autor: Shutterstock.com
Mnohem horší to ale je, pokud se vám udělá zle až později po konzumaci hub. Nejčastěji to bývá zhruba šest až dvanáct hodin po konzumaci, někdy to ale může být i déle, dokonce v řádech dnů. Za tak dlouhou dobu už totiž stihnou jedy, které tělo přijalo z houby, působit na orgány. Nejčastěji bývají zasaženy játra a ledviny. Otravy se projevují podle toho, jakou toxickou látku v sobě houba měla. Často se ale objevují projevy spojené kromě trávicích potíží ještě s dehydratací, zarudnutím pokožky, malátností, dušností, slabostí, závratěmi.
Autor: Shutterstock.com
K otravě po konzumaci hub ale může dojít i u zdánlivě jedlých druhů. To z prostého důvodu, že byly houby špatně připraveny. Jak bylo zmíněno, některé druhy, jako třeba hřib kovář, koloděj, václavky nebo strmělka mlženka, jsou toxické pouze ve chvíli, kdy nejsou správně uvařeny. Jenže i ty druhy, které neobsahují toxiny, vám mohou udělat nedobře. Stačí, aby se zapařily v igelitce cestou domů (ano, proto se nedoporučuje chodit s pytlíkem!), byly špatně skladovány, přemrzly anebo byly staré a malér je na světě. V houbě se vytvoří nové mikroorganismy, které jsou pro naše tělo těžce stravitelné. Houby jsou ale všeobecně těžce stravitelné, a tak někteří lidé mohou mít dojem otravy i poté, co si dají smaženici z naprosto transparentních a ověřených hub.
Autor: Shutterstock.com
Důležité je, pokud máte pocit, že by mohlo jít o otravu houbami, co nejrychleji navštívit lékaře a ideálně mu přinést vzorek, ze kterého by bylo možné udělat rozbor. Může to být houba samotná, jídlo z ní vyrobené anebo pokud se objeví trávicí potíže, tak klidně i vzorek vyzvrácené stravy. Zvracení ostatně není na škodu – tělo se tak co nejdříve zbaví toxinů, které se do těla dostaly. Ze stejného důvodu je dobré podat černé uhlí, které na sebe škodlivé látky v těle váže. Zároveň dejte člověku, u kterého máte podezření na otravu houbami, pořádně napít, aby se jedy dostaly z těla močí.
Autor: Shutterstock
Ačkoliv je všude jako nejnebezpečnější zobrazována muchomůrka červená, je mnohem více jiných druhů, kterých byste se měli bát. Muchomůrka červená totiž způsobí jen halucinace, zatímco muchomůrka zelená vás může zabít. První příznaky se objeví po zhruba pěti hodinách a jsou jimi úporný průjem a zvracení. To po asi dvou dnech odezní, ale zato se objeví žloutenka, pátý den člověk zpravidla umírá na selhání orgánů. Pokud je ale otrava diagnostikována včas, je šance na léčbu. Stejné toxiny v sobě mají také závojenka olovová, pavučinec plyšový, muchomůrka jarní nebo muchomůrka jízlivá.
Kde jsou ta nejlepší místa na hledání hub? Podívejte se ZDE.
