Nadýmání neboli plynatost či meteorismus - vše, co chcete vědět o diskrétním problému

Nadýmání neboli plynatost či meteorismus - vše, co chcete vědět o diskrétním problému
Extrémně nadýmavé potraviny způsobují i více než 40 odchodů větrů za 24 hodin • Autor: iStock.com
9. dubna 2017 • 06:00

Nadýmání trápí až 30 % lidí, od kojenců po seniory. U starší populace mu nahrávají nejen zhoršené trávení, choroby jater, žaludku, slinivky a střev, ale také zácpa a potíže s chrupem. Na vině může být i užívání některých léků, nedostatečný příjem tekutin a snížená pohybová aktivita. 

„Základem při řešení problémů s nadýmáním je více přemýšlet o tom, co jíme,“ zdůrazňuje na úvod prim. MUDr. Karel Lukáš, CSc., ze 4. interní kliniky - kliniky gastroenterologie a hepatologie 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Co je normální

V trávicím ústrojí člověka se za normálních okolností nacházejí 1-2 litry plynu. Ten se skládá ze spolykaného vzduchu, krevních plynů vylučovaných střevní stěnou a plynů vznikajících při trávení, například při kvašení sacharidů nebo reakcí trávicích šťáv se složkami potravy. Plyny opouštějí trávicí trubici několika způsoby: říháním, vstřebáváním do krve, spotřebováním bakteriemi žijícími v trávicím traktu a flatulencí, tedy odchodem konečníkem (lat. flatus Z vítr; odtud lidové označení flatů - „větry“), který je provázen kontrakcí tlustého střeva. Zdravý člověk přirozeně vypuzuje plyn asi 10x denně. Ke zvýšené flatulenci dochází při akutních emocích, stresu, stavech úzkosti a požití některých - tzv. flatugenních - potravin (viz dále v článku).

„O nadýmání (plynatosti, meteorismu) hovoříme teprve tehdy, když se v těle tvoří větší množství plynů, které se nedostatečně vstřebávají nebo neodcházejí ven přirozenou cestou,“ vysvětluje doktor Lukáš. S občasnými epizodami plynatosti se někdy v životě setká snad každý člověk a většinou jde o krátkodobý problém po dietní chybě. Ženy jsou k nadýmání dvakrát náchylnější než muži a velkou roli v tom zřejmě hrají výkyvy hladin ženských pohlavních hormonů, hlavně v těhotenství, menopauze nebo v rámci měsíčního cyklu v předmenstruačním období. „Jestliže se nadýmání opakuje častěji a postižený vnímá tento stav jako nepříjemný, obtěžující a komplikující mu život, pak je záhodno hledat řešení,“ podotýká lékař.

Senioři trpí častěji

Proč se plyny v trávicím traktu vyskytují ve zvýšené míře? Vliv má výběr potravy a její kuchyňské zpracování, jídelní návyky a způsob stravování, přísun tekutin, motilita (pohyblivost) střev, stav a funkce orgánů trávicí soustavy i celková onemocnění (například diabetes mellitus nebo nemoci pohybového aparátu negativně dopadající na hybnost), úroveň produkce trávicích šťáv i psychické vyladění. Ve všech těchto bodech se pro seniory skrývají úskalí.

„Většina lidí ve vyšším věku má umělý chrup a slizniční onemocnění dutiny ústní, žvýkání je proto obtížné, a rozmělnění potravy, její promísení se slinami a následné trávení tudíž nejsou dokonalé. S velkými sousty se do trávicí trubice dostává i více vzduchu. Kvůli omezeným ekonomickým možnostem, snížené pohyblivosti a mnohdy i nechuti nakupovat a vařit senioři nejedí pestře. V jejich stravě převažují sacharidy (pečivo, chléb, knedlíky, těstoviny, levné uzeniny plné náhražek z mouky a škrobu), jejichž trávení je obtížné a vznikají při něm plyny. Někteří starší lidé špatně tráví také vlákninu (celozrnné výrobky, zelenina, ovoce). Na druhou stranu vláknina usnadňuje vyprazdňování a pomáhá předcházet zácpě, proto je při problémech s plynatostí nutné nalézt rozumný kompromis pro její konzumaci,“ upozorňuje gastroenterolog.

Další příčiny

Za problémy s plynatostí může být také alergická reakce na určitý typ potravin nebo nesnášenlivost lepku (celiakie) či mléčného cukru (laktózy) v mléku a mléčných výrobcích. Intolerancí laktózy nejsou postiženi jen senioři, ale trpí jí všichni lidé, kterým k trávení laktózy chybí enzym laktáza. „Tento problém má 29 procent pacientů s dráždivým tračníkem. Při tomto zdravotním problému se nadýmání vyskytuje u tří čtvrtin pacientů trpících formou se spastickou zácpou a u 41 procent pacientů s průjmovou formou,“ uvádí primář Karel Lukáš.

 

Nemocní s dráždivým tračníkem rovněž mají změněnou střevní mikroflóru a sníženou koncentraci prospěšných koliformních bakterií, laktobacilů a bifidobakterií. Hladiny těchto bakterií podporujících trávení snižuje i užívání antibiotik a - podle literárních údajů - také aspirinu. Velmi často se nadýmání vyskytuje při funkční dyspepsii (souhrnné označení pro řadu trávicích obtíží), která může mít endokrinní příčinu (diabetes mellitus) nebo vzniknout v důsledku organického onemocnění (vředové choroby, dále třeba stenózy, čili zúžení trávicí trubice), působení některých léků (například kardiotonik, tj. léků na posílení činnosti srdce), zánětů a operací v břišní dutině atd.

Seniorům chybí pocit žízně, a tak málo pijí, popřípadě pít „zapomínají“. Nedostatek tekutin a tělesné aktivity podporuje vznik zácpy, která je také rizikovým faktorem plynatosti. A takto bychom mohli pokračovat.

Léčba podle příčiny 

Jistý Francouz jménem Le Pétomane zbohatl tím, že flatulencemi vyluzoval melodie při představení v Moulin Rouge. Většina smrtelníků však takové ambice nemá a raději by se svých potíží s plynatostí zbavila. V léčbě jako první přicházejí na řadu režimová opatření (viz níže „Co pro sebe můžete udělat sami“). Když nezaberou, může vám lékař po důkladném vyšetření a stanovení příčiny vašich potíží předepsat léky. Užívána jsou deflatulencia (např. simetikon) usnadňující odchod plynů snižováním povrchového napětí tekutin v trávicí trubici, preparáty s výtažkem z máty peprné, k povzbuzení střevní peristaltiky a posunu tráveniny ve střevě se podávají prokinetika (itoprid, metoklopramid, domperidon).

Dále se v terapii uplatňují enzymatické preparáty k podpoře trávení nebo střevní adsorbencia (carbo activatus -adsorbční uhlí; smectit - přírodní čištěný jíl) vážící na sebe nežádoucí látky a usnadňující jejich vyloučení z těla. „Nepohoda v břiše“ často nastává v souvislosti s užíváním antibiotik, a to v důsledku nerovnováhy prospěšné a škodlivé střevní mikroflóry. V těchto případech lze růst užitečných bakterií podpořit podáváním prebiotik či probiotik. Při bolesti se osvědčil mebeverin. Jsou-li příčinou nadýmání úzkostné stavy, ordinují se někdy léky na snížení úzkosti - anxiolytika. 

Co pro sebe můžete udělat sami

  • Konzumujte rajčata, okurky, červenou řepu, brambory, grepy, jablka, libové maso, nízkotučné sýry, jogurty, kefíry a další zakysané mléčné výrobky s živými kulturami, starší tmavé pečivo, rýži.
  • Z bylinek a koření si vybírejte jemné, nedráždivé druhy, jako jsou kopr, bazalka, tymián, oregano, libeček, bobkový list.
  • Vyhýbejte se rizikovým potravinám, mezi něž patří luštěniny (hrách, fazole, čočka), ořechy, ze zeleniny především zelí, cibule, česnek, kapusta, květák, brokolice a z ovoce hroznové víno (i rozinky), švestky, meruňky, hrušky, banány.
  • Nadýmání provokuje i čerstvé bílé nebo kynuté pečivo (včetně buchet a knedlíků) nebo právě upečený, ještě teplý chléb. Neprospějí vám ani potraviny příliš mastné, ostře kořeněné a slané, včetně uzenin, paštik, uzeného a naloženého masa a zrajících aromatických sýrů.
  • Pozor také na potraviny instantní (v prášku - polévky, pudinky, bramborové kaše…).
  • Mezi nápoji raději ignorujte kyselé ovocné šťávy, stolní vody, minerálky a limonády sycené oxidem uhličitým a alkohol. Pokud vám však na problémy s trávením pomáhá dát si jedno malé pivo denně, nemělo by vám uškodit (poraďte se s lékařem). 
  • Máte-li rádi luštěniny a chcete-li si s jejich pomocí zvýšit příjem vlákniny bez nadýmání, zkuste červenou čočku místo klasické hnědé, popřípadě drobnou, tmavou čočku beluga (říká se jí kaviár mezi čočkami) nebo malé, tmavě zelené fazolky mungo. Tyto typy luštěnin by vás měly nadýmat méně. Při vaření k nim přidejte některou z bylinek či koření uvedených výše, což platí i pro kuchyňskou úpravu zelí, kapusty, květáku nebo brokolice. Vyjmenované druhy luštěnin a zeleniny sice patří mezi rizikové z hlediska nadýmání, nejsou však nezdravé, naopak, a vhodnou kuchyňskou úpravou můžete jejich fl atugenní potenciál snížit.
  • Dopřejte si nejlépe 6x za den malé porce kvalitní potravy bohaté na výživné látky, které tělo stráví a zužitkuje snadněji, než když se dvakrát denně nacpete k prasknutí.

 

  • Jezte pomalu, v klidu, po malých soustech. Nehltejte, neboť při tom polykáte vzduch, a potravu v ústech řádně rozmělněte. Za tím účelem si nechejte opravit chrup nebo zubní náhradu (protézu).
  • Pijte 1,5-2 litry vhodných tekutin denně. Vhodnými tekutinami se rozumí „obyčejná“ neperlivá voda, klidně z kohoutku, neslazené (bylinkové) čaje a vodou ředěné zeleninové šťávy. Správným pitným režimem spolu s přiměřeným pohybem (procházky, turistika, plavání, lehká práce na zahrádce, zdravotní cvičení vedené fyzioterapeutem) podpoříte střevní peristaltiku a budete předcházet zácpě, která problémy s nadýmáním zhoršuje.
  • Fyzická aktivita v přírodě vám usnadní uvolnění nahromaděných střevních plynů bez rizika společenského faux pas. Pamatujte, že už samotný psychický stres a strach ze ztrapnění se nekontrolovaným únikem plynů může vaše problémy s nadýmáním vyvolat nebo prohloubit.
  • Po užívání antibiotik zvyšte ve stravě podíl jogurtů a nápojů s živými bakteriemi mléčného kvašení, abyste obnovili prospěšnou střevní mikroflóru a normalizovali trávení. Laktobacily a bifi dobakterie můžete tělu dodat i formou potravinových doplňků. 
  • Při akutních potížích vám uleví šetrná masáž břicha krouživými pohyby po směru hodinových ručiček a nahřívání břišní stěny, například teplými obklady nebo v koupeli. 
  • Odchod plynů podpoříte pitím čajů z fenyklu, máty, zázvoru, heřmánku.

S nadýmáním mohou pomoci i homeopatika. Velký přehled obtíží a co s nimi čtěte zde.

Vaše potíže nikdy nejsou banální! 

Nestyďte se svému praktickému lékaři svěřit se všemi zdravotními obtížemi, neboť vaše zdánlivě banální problémy s nadýmáním mohou mít závažnější příčinu, než je dietní chyba, psychický stres, špatný pitný režim či nedostatek pohybu. „Namátkou se může jednat o onemocnění a špatnou funkci jater, žlučníku, slinivky břišní, střev nebo žaludku, urolitiázu (tvorba a přítomnost „kamenů“ v močových cestách), popřípadě o výše zmíněnou hormonální dysbalanci u žen, která bývá příčinou častějšího postižení žen plynatostí, než je tomu u mužů,“ vypočítává doktor Lukáš. Zlé jazyky ovšem tvrdí, že muže „větry“ tolik netrápí proto, že se na rozdíl od žen nezdráhají ulevit si kdekoli a kdykoli. To vám však s ohledem na jisté společenské konvence neradíme. Lepší přece jen bude upravit skladbu přijímané potravy a jídelní návyky, dostatečně pít, více se hýbat a při potížích využívat zmíněné teplé obklady nebo plynopudné čaje z bylinkové lékárny. Pijte je nejlépe na noc, neboť uvolnění při odpočinku v poloze vleže podporuje odchod plynů. Pokud se váš stav nezlepší, požádejte o pomoc lékaře.

Čtěte etikety!

Nadýmání může být také důsledkem nadměrné konzumace cukrovinek, čokolády, bonbonů, sušenek, sladkého pečiva a žvýkaček. Na jejich výrobu se zhusta používají náhradní sladidla - alkoholické cukry souhrnně nazývané polyoly, při jejichž odbourávání v trávicím traktu vznikají obtěžující plyny. Příliš mnoho polyolů může u někoho vyvolat i průjem. Hlavními zástupci alkoholických cukrů jsou sorbitol, manitol, laktitol nebo xylitol. Zajímat se o složení jídla musejí zejména diabetici (a tedy opět především senioři, neboť výskyt diabetu v populaci roste s věkem), kteří potraviny s náhradními sladidly vyhledávají více než lidé bez onemocnění cukrovkou. 

Odborná spolupráce: prim. MUDr. Karel Lukáš, CSc. 4. interní klinika - klinika gastroenterologie a hepatologie 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Autor: Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.