Nespavost u seniorů: Nejčastější příčiny a jak je řešit?

Nespavost u seniorů: Nejčastější příčiny a jak je řešit?
Nespavost bývá častým problémem u starších lidí • Autor: iStock.com
28. října 2017 • 06:00

Nespavost bývá záležitostí starší generace. Trápí ji problémy s usínáním, nekvalitní spánek, neklid končetin, převalovaní v posteli uprostřed noci... Co je ještě v normě a s čím už by senior měl navštívit odborníka? 

Ten obrázek určitě znáte: Babička krájí v kuchyni na stole domácí nudle, děda leží na pohovce s novinami a klidně pochrupává. V noci pro změnu spí babička a děda nemůže zamhouřit oko. Nebo babička nespí ani v noci. Nespavost je jednou z potíží, kterou senioři – vedle nemocí pro starší věk typických – řeší nejčastěji.

Podle zástupce přednosty Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze prof. MUDr. Karla Šonky jsou důvody, pro které senior, zejména „mladý senior“, trpí nespavostí, ponejvíce duševní. Jsou tak prakticky stejné jako u střední generace.

Neusne, protože se bojí, že neusne

„Nejčastěji jde o starosti; uprostřed noci jej přepadají hloupé nápady. Nespavec se snaží problémy řešit v té nejhorší možné chvíli, kdy s nimi nemůže nic udělat,“ pokračuje neurolog. Člověk, který je k nespavosti disponovaný, se po setkání s ní začne obávat, že zase spát nebude a že nebude odpočatý. Postupně se na myšlenky na spaní nebo nemožnost spát v noci soustředí. Má pocit, že druhý den nebude za nic stát, z toho nemůže usnout, pak to jde pořád dokola. 

A navíc, ve starším věku k nespavosti mohou přispívat další problémy, zdravotní poruchy, které souvisejí s vyšším věkem. Mezi tyto organické příčiny patří podle slov profesora Šonky bolest, ztížené dýchání, arytmie, časté močení a další. V závislosti na intenzitě mohou tyto poruchy vyvolat nespavost.

 „Kromě toho existují i některé nemoci neurologické povahy, jež spánek ruší,“ upozorňuje neurolog. Mezi ně lze počítat například syndrom neklidných nohou

„Neklid dolních končetin se projevuje právě ve večerních a nočních hodinách. Jedná se o nepříjemnou poruchu, kterou trpí přibližně každý desátý člověk. S věkem se porucha zhoršuje,“ uvádí prof. Šonka.

Další poruchou, která se projevuje problémy se spánkem, je Parkinsonova nemoc. Příčinou nespavosti mohou být i duševní nemoci nebo abnormální aktivita během spánku – například somnambulismus.

„Tady je třeba si uvědomit, že nespavost není jen neschopnost večer usnout, ale také buzení se během noci anebo příliš brzy ráno, případně spánek nedostatečné kvality. Pozornost zasluhuje nespavost, která nemocného nějak omezuje v denní době,“ upřesňuje lékař. 

Problémy s nespavostí mohou obtěžovat řadou různých projevů v různých večerních či nočních časech. Vyjmenujme nejčastější z nich:

Zavřená záklopka

Jednou z příčin nespavosti je spánková apnoe. Syndrom spánkové apnoe je poměrně časté onemocnění patřící mezi poruchy spánku. Projevuje se několik desítek sekund trvající zástavou dechu. Bývá provázeno chrápáním. Zástava dechu postiženému vždy naruší plynulý spánek a občas jej vzbudí. 

„Spánková apnoe bývá často příčinou nekvalitního nočního spánku,“ potvrzuje profesor Šonka. Ráno po probuzení si člověk připadá unavenější než večer, někdy trpí ranními bolestmi hlavy, chronickou únavou a denní spavostí. 

Chcete vědět jak přestat chrápat? Čtěte ZDE.

Porucha REM fáze

V poslední době je v hledáčku vědců velmi zajímavá porucha, kvůli níž senioři nespí kvalitně. Pacient je při ní schopen realizovat obsah svých snů. Co to vlastně znamená? Za normálních okolností se během spánku naše tělo nehýbá – naše svaly jsou zcela uvolněné. Při poruše chování v REM fázi spánku sebou ale pacient během emočně vypjatého snu hýbe, kope okolo sebe, křičí, mluví, rozhazuje zničehonic rukama nebo jinak částečně realizuje obsah svého snu.

„Tato porucha se objevuje až ve věku po padesátce a vyskytuje v různé míře asi u jednoho procenta lidí. Je to v podstatě nebezpečná nemoc, při které může dojít k úrazu,“ popisuje lékař. 

Spánek dvacet minut během dne

Problémy s nespavostí jsou staré jako lidstvo samo – jen jejich příčiny jsou dnes podstatně sofistikovanější. Pokud už existují, je dobré je začít řešit, a to lépe dříve než později.

Není vůbec nic špatného na tom, když se po obědě – jako v úvodu článku – na chvíli trochu natáhnete a odpočinete. A když při tom odpočívání „hluboce hloubáte“, až se hory zelenají. „Odpočinek u zdravého člověka není opravdu nic špatného,“ potvrzuje neurolog. Když však trpíte nespavostí, pozor na to, jak dlouho máte oči zavřené: spánek by neměl trvat déle než deset, dvacet minut, v žádném případě ne více, jinak byste si totiž přivodili další probdělou noc!

V noci se nerozrušujte

Co mám dělat, když se v noci vzbudím a nemohu zabrat? „Je to těžké. Radit sedmdesátileté paní, aby vstala a opět se unavila tím, že vyžehlí hromadu prádla tak, jak to může pomoci mladší ženě, nebývá možné“ říká lékař.

A jedním dechem dodává: „Senior by svou nespací chvilku neměl především brát negativně. Měl by si uvědomit, že tělo odpočívá i při bdělosti. Když už nemůže opravdu usnout, měl by si třeba číst, ale žádné krváky nebo těžký román. Vždy by to měl být málo vzrušující text. Může si pustit rozhlas – v noci naštěstí rozhlas žádná rušivá témata nezařazuje. A určitě by se měl vyhnout televizi a nočnímu bloumání po internetu. Když to přeženu, ať si čte třeba učebnici dějepisu nebo životopisy. Většinou se maximálně do hodiny spánek opět dostaví.“

Kdy lékař předepíše léky na spaní?

Jak se léčí nespavost u seniorů? „Je třeba především umět rozlišit krátkodobou a dlouhodobou nespavost. Každá má svá specifika,“ upozorňuje profesor Šonka. Ke krátkodobé nespavosti může dojít po stresující události, to může být třeba stěhování, nástup na léčení do nemocnice atd. Jde tedy o identifikovatelnou příčinu.

Krátkodobou nespavost řeší lékař nejčastěji předepsáním hypnotik – léků navozujících hluboký spánek. Vzhledem k nebezpečí návyku je však nutné zacházet s hypnotiky skutečně v rukavičkách a neužívat je déle než předepsanou dobu.

Jakmile prapůvodní příčina pomine, u zdravého jedince zase dochází k obnově kvalitního spánku. Jiné je to v případě dlouhodobé nespavosti. „U chroniků se pátrá po příčině. Pokud se jedná jen o duševní rozpoložení, nejlépe zabírá psychoterapie. Psycholog s pacientem provádí kognitivně-behaviorální psychoterapii. Kromě toho ale existuje mnoho individuálních přístupů, které vyžadují odlišnou strategii,“ dodává neurolog.

Ke komu s nespavostí? Vždycky nejprve k praktikovi. Dobrý praktický lékař by měl umět rozeznat, co ano a co už nespadá do jeho kompetence, tudíž s jakým problémem by měl pacienta „přeřadit“ na jinou úroveň.

Co můžete udělat pro svůj dobrý spánek? 

Žádné jídlo v posteli: Nasycený žaludek vydává mozku pokyn, že je plný. Poté se organismus věnuje trávení. Pokud si před spaním v posteli rádi čtete a ještě cosi malého uzobáváte, nabudíte svůj žaludek k aktivitě, což brání plynulému usnutí. 

Krok sun krok: Po večeři, zvláště pokud je venku poněkud sychravo, se nikomu ven moc nechce. Zkuste se ale překonat a dejte si asi hodinu před spaním krátkou procházku, stačí 10–15 minut. Unavíte se tak akorát a bude se vám lépe usínat. 

Neřešte a nepřepínejte: Důležitá témata, která je třeba vyřešit, si nechejte na dobu, kdy budete odpočatí. Rozhodně byste večer před spaním neměli vytahovat na přetřes nic těžkého nebo složitého
Snažte se spíš mluvit o něčem příjemném, volte jednoduchá témata. Vstávejte a uléhejte pokud možno ve stejnou dobu. 

Pravidla ložnice: Postel je místo, kde by se neměly provozovat jiné činnosti než spánek či sex. Ložnici nevyužívejte ani k odpolednímu odpočinku. Teplotu v ložnici vylaďte podle svých individuálních pocitů. Odstraňte z místnosti hodiny či tikající budík. Velkou chybou je mít v ložnici televizi! 

Pryč od dvojice N + A: Nikotin z cigaret mozek místo zklidnění spíš nabudí. Ani alkohol hlubokému spánku nepomáhá. Zde je recept na zdravý uspávací nápoj: ohřejte 2 dl mléka, nalijte je do mixéru, přidejte banán, lžíci medu a rozmixujte. Budete spát jako miminko! 

Nejčastější příčinou, kvůli které často nemůžeme usnout, jsou stres a starosti, jež se nám před usnutím honí hlavou. Až večer či na počátku noci, když se převalujeme v posteli, totiž míváme čas se nad nimi pořádně zamyslet. Jenomže ne nadarmo se říká „ráno moudřejší večera“.

Problémy, které si v hlavě vytváříme při pokusech o nalezení „kvadratury kruhu“, spouštějí spirálu nespavosti. V očekávání další bezesné noci přichází další úzkost, další stres, ocitáme se v další bludné spirále problémů s usnutím. Ráno opět nestojí za nic. Jsme nevyspalí, předráždění a už předem se děsíme okamžiku, kdy si máme jít zase lehnout. V odpoledních hodinách podléháme spánku. 

Ženy po přechodu se v noci mohou často probouzet proto, že je obtěžují návaly horka. Několikeré noční vyrušení ale trápí i muže – ti po padesátce se často setkávají s nezhoubným zvětšováním prostaty a to je nutí k častějším nočním návštěvám toalety. 

Nekvalitní odpočinek mívají většinou na svědomí dvě poruchy: syndrom neklidných nohou a spánková apnoe. Zatímco prvně jmenovaný problém lze celkem úspěšně léčit, spánková apnoe vyžaduje složitější řešení (pozorování ve spánkové laboratoři a další specializovaná vyšetření). 

Tak a mám pokoj, nemusím vstávat do práce, říká si radostně čerstvý důchodce. První týdny většinou proběhnou bez problémů – nahromaděná únava a změny posledních dnů jej spolehlivě uspí. Jakmile si ale dostatečně odpočine, vydatný spánek mu mírně změní režim.

Většinou směrem k brzkému uložení se do postele a adekvátně k tomu i velmi časnému vstávání. Od potíží většinou pomůže jen drobná úprava životosprávy – stačí několik večerů po sobě chodit spát v pozdějších hodinách. V některých případech se ovšem přidruží i počínající problém s depresí. A ten byste si rozhodně neměli nechávat pro sebe ani jej sami řešit. 

Článek vyšel v původní podobě v tištěném magazínu Moje zdraví.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.