Lidé, spěte! Zhubnete a budete zdravější | Moje zdraví

Lidé, spěte! Zhubnete a budete zdravější

Lidé, spěte! Zhubnete a budete zdravější
Spánek je pro naše tělo velice důležitý. • Autor: shutterstock.com
4. července 2016 • 12:00

Vědci zjistili, že vydatný spánek vede k poklesu tělesné váhy, aniž by člověk musel současně snížit příjem potravy nebo vydávat více energie při sportování či fyzické aktivitě. V jedné ze studií činil naměřený rozdíl mezi hmotností před spánkem a po probuzení 0,3 kg! Mechanismus dosud není zcela objasněn, patrně půjde o složitou interakci mezi spánkovým hormonem melatoninem a hormony ovlivňujícími ukládání a látkovou přeměnu tuků.

„Obézní lidé mají nejen větší riziko vzniku cukrovky, vysokého krevního tlaku, infarktu myokardu nebo cévních mozkových příhod, ale také poruch spánku, například syndromu spánkové apnoe. Na druhou stranu poruchy spánku přispívají k rozvoji obezity. Obezita a poruchy spánku tak tvoří spojené nádoby a ovlivňují se navzájem,“ upozorňuje prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., z Centra pro poruchy spánku a bdění při Neurologické klinice 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Nebezpečný syndrom spánkové apnoe

Zmíněný syndrom spánkové apnoe představuje jednu z nejzávažnějších poruch spánku, majících úzký vztah k obezitě a kardiovaskulárním onemocněním. Porucha spánku se při tomto syndromu spojuje s poruchou dýchání. Přerušení dýchání ve spánku na více než 10 vteřin se nazývá apnoe, omezení dýchání o více než 50 % na dobu delší než 10 vteřin se označuje jako hypopnoe. Pauzy v dechu jsou jasně patrné, druhý člověk je snadno zaznamená. Kromě apnoe a hypopnoe patří k příznakům hlasité chrápání, neklidný spánek bez osvěžení, ranní bolesti hlavy a mikrospánky (krátké epizody spánku) v průběhu dne. V rámci syndromu často dochází k mozkové hypoxii (snížení prokrvení mozku), opakovaná probuzení v noci vedou ke fragmentaci (rozbití) spánku a ke snížení spánkové efektivity. Následkem jsou potíže, které postiženému komplikují každodenní život, a někdy se dokonce mohou skládat do klinického obrazu připomínajícího demenci (o demenci se však nejedná).

Až 30 % pacientů se syndromem spánkové apnoe trpí současně onemocněním srdce a cév (vysoký tlak, stavy po infarktu srdce a mozkové příhodě), 50 % má fibrilace síní a 60 % trápí srdeční onemocnění. Pacienti s těžkým a neléčeným syndromem spánkové apnoe mají podle studií 2,9x vyšší riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby a 3,2x vyšší riziko kardiovaskulárních příhod než zdraví lidé. Obezita přitom patří k hlavním rizikovým faktorům syndromu, dalšími jsou vyšší věk a mužské pohlaví; u žen se výskyt zvyšuje po menopauze. Stejné rizikové faktory platí také pro kardiovaskulární nemoci -zkrátka všechno se vším souvisí, jak zdůrazňuje profesorka Nevšímalová.

Spát na boku je nejlepší

Základní režimová léčba syndromu spánkové apnoe spočívá ve zdržení se kouření a pití alkoholu, snížení váhy a odvyknutí (večernímu) užívání hypnotik způsobujících uvolnění svalů (hypnotika bez myorelaxačního efektu se však v léčbě syndromu spánkové apnoe mohou používat). Pacient, který chrápe a u něhož existuje podezření na syndrom spánkové apnoe obstrukčního typu (je zaviněn překážkou v dýchacích cestách), by měl být vyšetřen na oddělení ORL (ušní, nosní, krční).

Příčinou chrápání s rozvojem obstrukčního syndromu spánkové apnoe mohou být právě nevhodné anatomické poměry v dýchacích cestách. Upravit je může chirurgický zásah. Mezi nejčastější patří plastika měkkého patra a odstranění mandlí nebo operace dolní čelisti v případě, že je posunuta dozadu a narušuje stabilitu a funkčnost skloubení se spánkovou kostí. A konečně velmi účinným a nejčastěji uplatňovaným opatřením je u spontánně dýchajícího pacienta neinvazivní mechanická ventilace, která se uskutečňuje pomocí obličejové nebo nosní masky. Cílem je lepší okysličení krve.

Důležité také je zvyknout si spát na boku, naopak poloha na zádech je přímou cestou do stanice syndrom spánkové apnoe. „Dokonce se dělaly nepříliš úspěšné pokusy všívat chrápajícím lidem pod kůži na zádech zvláštní balonky. Při bezděčném přetočení na záda se měl spáč po nalehnutí na balonek probudit a vrátit do vhodnější polohy na boku,“ popisuje poněkud kuriózní experiment profesorka Nevšímalová.

Vzhledem k závažným dopadům syndromu spánkové apnoe na schopnost řídit motorová vozidla navrhuje Česká společnost pro výzkum spánku a spánkovou medicínu společně s dalšími státy EU zakotvit do legislativy zákaz řízení motorových vozidel v případě, že řidič má diagnostikován syndrom spánkové apnoe a neléčí se. Takový řidič ohrožuje sebe i ostatní účastníky silničního provozu, zvláště jde-li o řidiče-profesionála. Toto opatření není nijak diskriminační, jedná se v podstatě o stejnou situaci, jako kdyby si člověk s pěti dioptriemi „na dálku“ nevzal na řízení brýle nebo čočky. Zkuste si představit, že by takový člověk seděl za volantem autobusu, kterým jezdíte do práce nebo vaše děti do školy... Experimentálně se zjišťovalo, jak dlouho člověk vydrží nespat bez důsledků pro zdravotní stav. Dobrovolník bděl s vypětím všech sil 265 hodin. Nejdelší bdělost, která ještě neovlivní duševní výkon, činí asi 36 hodin. Po uplynutí tohoto času výkonnost nespícího nezadržitelně klesá. (Zdroj: Claudia Borzová: Nespavost a jiné poruchy spánku. Vydalo nakladatelství Grada v roce 2009.)

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Soňa Nevšímalová, DrSc., Centrum pro poruchy spánku a bdění, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Autor: Dita Váchová, Dita Váchová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.