Jak poznat ovulaci a co dělat s cykly bez ovulace? Známe příčiny i jejich léčbu!

Jak poznat ovulaci a co dělat s cykly bez ovulace? Známe příčiny i jejich léčbu!
... • Autor: iStock.com
2. dubna 2017 • 06:00

Žena má pravidelnou menstruaci, a přesto má potíže s otěhotněním. Kde je problém? Třeba v tom, že během jejího menstruačního cyklu nedojde k uvolnění zralého vajíčka z vaječníků. Jinými slovy za problém může anovulace. 

Ovulace je děj, během něhož ve vaječníku dojde k uvolnění zralého vajíčka. Pokud se tak stane, má vajíčko šanci být oplodněno spermií. Nástup ovulace přichází většinou kolem 12.-14. dne cyklu (počítáno od prvního dne menstruace s cyklem dlouhým 28 dní) a šance na oplodnění vajíčka trvá 48 hodin. U části žen je však tento proces narušen. Přestože v děloze pravidelně dochází k nárůstu a odloučení děložní sliznice v podobě menstruace, vajíčko ve vaječníku ne a ne dozrát.

„K tomu, aby došlo k ovulaci, je zásadní správné fungování takzvané hypotalamo-hypofyzárně-ovariální osy, která hraje klíčovou roli v produkci hormonů umožňujících bezproblémovou ovulaci a reprodukci. Pokud je hormonální rovnováha narušena, není vajíčku umožněno dozrát, což se také nazývá anovulační sterilita. Nejčastějšími příčinami poruchy jsou syndrom polycystických ovarií, zvýšené hladiny hormonu prolaktinu, špatně fungující štítná žláza, podvýživa nebo naopak nadváha, případně vyšší věk ženy,“ vysvětluje prof. MUDr. Pavel Calda CSc., z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Jednou z nejčastějších příčin neplodnosti žen je syndrom polycystických ovarií (PCOS). Podle statistik v Evropě postihuje necelých 10% žen a popsán byl již v roce 1935 americkými gynekology Irvingem Steinem a Michaelem Leventhalem. Důvodem vzniku poruchy je nerovnováha ženských a mužských pohlavních hormonů v těle ženy, zejména zvýšená hladina testosteronu. „Tato nerovnováha způsobí stimulaci růstu nových folikulů, ze kterých by za normálních podmínek došlo k uvolnění zralého vajíčka. Ovšem v tomto případě folikuly nikdy nedojdou do fáze plné zralosti a uvolnění vajíčka, pouze se zvyšuje jejich množství ve vaječnících. Vaječníky se zvětšují a jejich stěny se stávají pevnějšími. Typický je ultrazvukový obraz - vaječníky s hojnými stejně velkými folikuly, takzvaný obraz růžence. Při laparoskopickém vyšetření jsou takto postižené vaječníky typické svou porcelánově bílou barvou,“ přibližuje gynekolog.

Léčba syndromu polycystických ovarií

U mírných forem onemocnění ženy nemají žádné další příznaky syndromu a na to, že trpí PCOS, se přijde až poté, co vyvstane problém s neplodností a laboratorní analýza ukáže nepoměr pohlavních hormonů. U středně těžkých a vážnějších případů patří k celkovému obrazu PCOS mužský typ pubického ochlupení, nadměrný růst chloupků nad horním rtem, problémy s mastnou pokožkou až akné, nadměrně se mastící vlasy a mužské ukládání tuku.

„Část žen s PCOS má nadváhu až obezitu. Kromě toho se některé ženy potýkají i s inzulinovou rezistencí. To znamená, že jejich slinivka břišní sice produkuje dostatečné množství hormonu inzulinu, ale tkáně, respektive jejich buňky, na produkovaný inzulin nemají patřičnou odpověď, což může vést k rozvoji diabetu 2. typu,“ upřesňuje profesor Calda. Léčba PCOS probíhá v několika krocích. Prvním z nich je hormonální léčba, jejímž cílem je vyladění hormonální hladiny do optimálních podmínek umožňujících dozrání folikulu a uvolnění vajíčka. Možné je i chirurgické řešení spočívající v ošetření vaječníku. „Součástí terapie u žen s nadváhou a obezitou je také redukce hmotnosti. Ženám, jimž byla prokázaná rezistence vůči inzulinu, jsou během terapie podávány léky zvyšující buněčnou odpověď na tento hormon,“ doplňuje lékař.

Prolaktin je hormon, který o sobě dává vědět především ke konci těhotenství a po porodu, když nastupuje laktace. „Hladiny prolaktinu se běžně nezjišťují. Nízké hodnoty nemají v podstatě žádný zdravotní dopad. Snad jedině po porodu může nedostatečná produkce prolaktinu bránit nástupu kojení. Jiné je to u žen s nadměrnou produkcí prolaktinu, tedy hyperprolaktinemií,“ říká Pavel Calda. Prolaktin je hormon, který připravuje mléčnou žlázu k laktaci a produkci mateřského mléka. Jeho hladiny tak stoupají ke konci těhotenství a těsně po porodu. V této době prolaktin přináší i vedlejší efekt. Příroda s jeho pomocí do určité míry dočasně „snižuje“ schopnost ženy otěhotnět.

Jak poznat poruchu?

Pokud žena plně a pravidelně kojí, prolaktin blokuje dozrávání vajíček ve vaječnících a žena neovuluje. „Přestože na antikoncepční účinky prolaktinu v době kojení nelze plně spoléhat, v případě neplodnosti související s hyperprolaktinemií je prokazatelné, že za potíže je zodpovědná vysoká hladina tohoto hormonu, a vzniká tak anovulační sterilita,“ popisuje odborník. K projevům hyperprolaktinemie může patřit i snížený zájem o sex, zvýšená citlivost až bolestivost prsů, případně sekrece z jednoho či obou prsů.

Na poruchu lze přijít vyšetřením a analýzou krve. Odběr by měl proběhnout ráno, do dvou hodin po probuzení, kdy jsou hladiny hormonu fyziologicky nejnižší. K odběru by žena měla přijít klidná, ničím nerozrušená, bez předchozího psychického vypětí. Prolaktin totiž patří mezi stresové hormony a při větší psychické zátěži fyziologicky dochází k jeho navýšení, což by laboratorní výsledky zkreslilo.

Ostatně trvale zvýšené hladiny prolaktinu u žen mohou souviset i s dlouhodobým stresem a psychickým vypětím. „Pokud se produkce prolaktinu upraví pomocí léků, má žena vysokou pravděpodobnost, že spontánně otěhotní. U malého počtu žen s hyperprolaktinemií je příčinou potíží malý zhoubný nádorek podvěsku mozkového zvaný prolaktinom. I v tomto případě většinou stačí farmakologická léčba, výjimečně je nutné chirurgické řešení,“ doplňuje gynekolog.

Štítná žláza má pro otěhotnění, průběh těhotenství, porod a vývoj plodu zásadní význam, a to zejména její snížená činnost, tedy hypotyreóza. „Špatně fungující štítná žláza může způsobovat anovulaci a je tak jednou z možných příčin potíží s otěhotněním, může být důvodem opakovaných potratů, těhotenských komplikací, jako je například rozvoj preeklampsie i předčasného porodu. Vedle toho snížená produkce hormonů stojí i za poruchou vývoje plodu, a to zejména jeho nervové soustavy a mozku,“ vyjmenovává profesor Calda.

Špatně fungující štítná žláza 

Pokud má žena potíže s otěhotněním a příčinou je anovulace, je součástí vyšetření laboratorní analýza krve zaměřená na stanovení hladiny hormonů štítné žlázy. Jestliže se tato příčina prokáže, je součástí léčby neplodnosti i léčba endokrinologická, zaměřená na dodání potřebných hormonů. „U části žen může dojít k tomu, že žláza stačí pokrýt běžné nároky a žena bez problémů otěhotní. Následně se ale objeví problém. Je to tím, že žláza nezvládne nároky spojené s probíhající graviditou. V tomto případě je těhotná maminka zvýšeně sledovaná až do porodu,“ upřesňuje odborník.¨

Co se hmotnosti týče, u ženy toužící po otěhotnění platí, že zlatá je střední cesta. Vyhublost, extrémní vyhublost až anorexie s sebou kromě jiných zdravotních potíží nesou potíže s otěhotněním související s poruchou ovulačního cyklu. To samé ale platí o boubelkách a ženách s nadváhou, i ony se mohou potýkat s problémy. Proč tomu tak je? Za vším stojí množství tukové vrstvy v jejich organismu. „Tuková vrstva úzce souvisí s produkcí ženského pohlavního hormonu estrogenu, po vaječnících je tuková hmota v množství produkce estrogenu na druhém místě. Pokud žena rychle a hodně zhubne, dochází k poruše menstruačního cyklu až k vymizení menstruace. A právě s poruchou menstruačního cyklu je spojena porucha ovulace a žena otěhotní obtížně,“ vysvětluje Pavel Calda. 

Problém je i nadměrný tuk

A platí to i opačně. Nadměrné množství tuku je příčinou zvýšené produkce estrogenů a rozkolísání hormonální hladiny s následkem poruchy ovulačního cyklu. S problémem s nedostatečnou tělesnou hmotností do určité míry souvisí i nadměrná zátěž ženy. Pokud je žena - ať již z důvodu redukce tělesné hmotnosti nebo proto, že se vrcholově věnuje nějakému sportu či jiné tělesné aktivitě - vystavena nadměrné fyzické zátěži, je velmi pravděpodobné, že i u ní dojde k poruše ovulace. „Oba mechanismy, a to jak nezdravá štíhlost až vyhublost, tak i vysoká fyzická aktivita, spustí ochranný mechanismus, který ženě brání otěhotnět. Úplně jednoduše by se dalo říci, že tělo ženy oba stavy vyhodnotí jako život ohrožující a nevhodné k tomu, aby počala potomka, protože jak těhotenství, tak porod a následně péče o dítě je pro organismus další zátěží navíc. Změnou životosprávy by se však mělo vše spontánně upravit,“ přibližuje gynekolog.

V poslední době je stále více žen, které ke gynekologovi přijdou s tím, že nemohou otěhotnět. Gynekolog ani po pečlivém vyšetření nevidí žádný problém - kromě věku. „S trendem posouvání mateřství do pozdějšího věku stále roste počet žen, které nemohou otěhotnět ne kvůli nějaké nemoci, ale zkrátka proto, že to nestihly včas, v době, kdy byl organismus na mateřství připraven,“ uvádí lékař s tím, že ideální biologický věk pro početí je kolem dvaceti let, přitom dnes není výjimkou, když ženy chtějí dítě ve čtyřiceti, pětačtyřiceti letech. Z tohoto pohledu je zcela jedno, zda jde o první, či třetí dítě. Žena sice ještě pravidelně menstruuje, ale menstruaci nedoprovází potřebná ovulace, počet vajíček ve vaječnících se s postupujícím věkem stále snižuje, stejně tak i jejich kvalita.

Když ujel vlak...

Organismus se zkrátka spíše než na graviditu připravuje na klimakterium. „V těchto případech, pokud je menstruace stále zachována, je množné vhodnou hormonální stimulací obnovit ovulaci a ženě tak dát příležitost otěhotnět. Možné je i těhotenství pomocí darovaného vajíčka. Etickou otázkou ovšem stále zůstává, kde je věková hranice, za kterou by se v těchto případech nemělo jít,“ uzavírá odborník. 

Proběhla, či neproběhla ovulace? 

Při snaze o početí je zásadní vědět, kdy ovulace probíhá, kdy nastávají plodné dny. To lze ověřit několika způsoby:

Měření bazální teploty (měří se ráno těsně po probuzení, nejlépe v pochvě), při ovulaci teplota stoupá, bývá doprovázena zvýšenou tvorbou hlenu.

Doma lze použít ovulační test, kdy se z ranní moči stanoví hladina luteinizačního hormonu (LH), který ovulaci stimuluje a v době těsně před uvolněním vajíčka z vaječníku se jeho hladina v krvi na přechodnou dobu významně zvyšuje. Ovulační test se provádí podobně jako těhotenský a lze jej zakoupit v lékárně.

Při krevním rozboru se sleduje hladina luteinizačního hormonu a hormonu folitropinu - oba se podílejí na uvolnění vajíčka z folikulu. Laboratorní analýzu krve může předepsat pouze lékař.

Ultrazvukové vyšetření odhalí stav dozrávajících folikulů a určí, kdy dojde k vyplavení vajíček. Toho se využívá zejména při léčbě neplodnosti pomocí IVF, kdy žena musí ve správný čas podstoupit odběr vajíček vhodných k oplodnění. 

Menstruace a ovulace - dva cykly, které spolu úzce souvisejí 

Průměrná délka menstruačního cyklu činí 28 dní (pravidelný menstruační cyklus může mít i mírné odchylky v počtu dní). V prvé polovině cyklu dozraje a posléze se uvolní vajíčko z vaječníku, současně naroste děložní sliznice tak, aby byla schopna přijmout oplodněné vajíčko. Pokud nedojde k oplodnění a následnému uhnízdění vajíčka, je sliznice odloučena a odchází z těla ženy pochvou pryč. První den menstruace je považován za první den celého menstruačního cyklu. 

Menstruace: Obvykle trvá 3-5 dní, během nichž z těla ženy odejde přibližně půl litru směsi krve, odloučené děložní sliznice a hlenu.

Regenerační fáze:  Po skončení menstruace dochází během 2 dnů k obnově děložní sliznice

Proliferační (folikulární) fáze: Trvá zhruba do 12.-14. dne cyklu, v této době ve vaječníku vlivem estrogenů dochází k dozrávání nejčastěji jednoho tzv. Graafova folikulu, ze kterého je následně kolem 14. dne cyklu uvolněno zralé vajíčko do vejcovodu (výjimečně spontánně dozrávají dvě a více vajíček, což poté vede k vícečetným těhotenstvím).

Tento děj se nazývá ovulace. Během 48 hodin po ovulaci (uvolnění vajíčka) může dojít k oplodnění vajíčka spermií, která k němu doputuje z pochvy, dále dělohou a vejcovodem. 

Luteální fáze: Po vyplavení vajíčka se prázdný folikul svraští a stává se z něj tzv. žluté tělísko (makroskopicky je skutečně žluté). V něm je produkován hormon progesteron, jenž má zásadní význam pro vývoj a udržení těhotenství. Je-li vajíčko oplodněno, postupně se rýhuje a přibližně během týdne doputuje vejcovodem do dělohy, kde se uhnízdí a dále vyvíjí. Pokud k uhnízdění oplodněného vajíčka nedojde, nastává prudký pokles hladiny estrogenů a progesteronu. To má za následek nedokrvení děložní sliznice a její odloučení, což se navenek projeví jako menstruační krvácení. 

Anovulace může souviset i s některými anatomickými změnami reprodukčního ústrojí, poruchami chromozomů a vážnějšími hormonálními poruchami. Léčba se v těchto případech řídí typem poruchy.

Autor: Barbora Neubergerová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.