U mladších pacientek roste počet případů rakoviny prsu. Komu hrozí větší riziko?

U mladších pacientek roste počet případů rakoviny prsu. Komu hrozí větší riziko?
Samo vyšetření je důležitou součástí života. • Autor: shutterstock.com
23. ledna 2017 • 10:08

Našla jsem si v prsu něco divného. Mám se začít bát? Mamografické vyšetření odhalí, zda ano, nebo ne. Vždy je třeba vyloučit závažnější změny. 

Počet žen, které u nás ročně onemocní rakovinou prsu, dosahuje kolem 7 tisíc. Přibližně 1 600 žen s touto diagnózou umírá. „Karcinom prsu je typicky multifaktoriální onemocnění, na jeho vzniku se podílí velké množství faktorů, které od sebe není možné oddělit. Proto je boj v oblasti takzvané primární prevence neúspěšný - počet nových případů tak narůstá ve všech vyspělých zemích. Mezi faktory, jež nepříznivě ovlivňují situaci, patří stres, nevhodné stravovací návyky, omezený pohyb, málo porozených dětí a pozdní věk prvního porodu. Kouření s největší pravděpodobností nemá vliv na nádory prsu, na rozdíl od jiných nádorů, především plic. Nadměrné pití alkoholu je dalším z rizikových faktorů,“ vysvětluje přednosta Radiodiagnostické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a vedoucí Mamodiagnostického centra v Berouně prof. MUDr. Jan Daneš, CSc. 

Vliv hormonů

Jak staré či spíše mladé ženy mohou onemocnět? „U žen velmi mladých (do 30 let) se karcinom prsu vyskytuje poměrně vzácně, žen s nádory prsu v mladém věku podstatně nepřibývá. Velký nárůst ale zaznamenáváme kolem 35. až 40. roku věku a výskyt se v zásadě zvyšuje se vzrůstajícím věkem,“ přesňuje lékař. 

Stále se mluví o tom, zda na vznik nádoru prsu má či nemá vliv hormonální substituční terapie (HST), tedy užívání léků, jež zmírňují nežádoucí dopady klimakteria. Jestliže tedy na jedné straně využíváme jisté ochrany hormonů, stojí na straně druhé strach z onemocnění? „HST pomůže řadě žen překonat potíže spojené s přechodem, jejich podávání gynekolog vždy pečlivě zvažuje tak, aby přínos zásadně převažoval nad možným rizikem. Neexistuje zatím absolutně bezpečný přípravek, nicméně podle nových studií je riziko vzniku nádorů prsu podstatně vyšší až po mnohaletém trvalém podávání (déle než 10 let). Ženy, které HST užívají takto dlouhodobě, by měly absolvovat preventivní mamografické vyšetření doplněné sonografií prsu častěji, alespoň každoročně,“ vysvětluje profesor Daneš. 

„Existuje řada genů, jejichž mutace nepříznivě ovlivňují vznik karcinomu prsu. Asi 5 až 10 procent všech zhoubných nádorů je podmíněno vrozenou mutací (mluvíme o takzvaném hereditárním karcinomu). Mutace genů BRCA1/2 patří mezi ty nejvýznamnější a nejlépe prozkoumané pro velmi vysoké riziko nejenom karcinomu prsu, ale i nádorů vaječníků,“ přibližuje problematiku profesor Daneš. U takto ohrožených žen je podle jeho slov potřeba realizovat řadu opatření zaměřených na časnou diagnostiku případně vzniklého karcinomu a hlavně snížení rizika.

Našla jsem si bulku - musí to být rakovina?

„Nosičky této mutace jsou již od mladého věku individuálně sledovány s využitím prsní a transvaginální sonografie, magnetické rezonance prsu a později i mamografie. Jako nejdůležitější preventivní zákrok se obvykle doporučuje odstranění vaječníků a vejcovodů ve věku do 40 let. U mutace genů BRCA1/2 se navíc osvědčilo také odstranění mléčných žláz - riziko vzniku nádorů prsu je pak zcela minimální. Počet těchto operací se v České republice zatím přesněji nesleduje, i u nás ji však podstupuje stále více žen,“ dodává lékař. 

„V praxi při vyšetření převažují nezhoubné a nevýznamné nálezy, je však třeba vždy vyloučit závažnější změny, zhoubný nádor či přednádorový stav. Z nezhoubných onemocnění jsou nejčastější změny hormonálně podmíněné, uzly, zbytnělé žlázy či cysty. U mladých žen se relativně často vyskytují takzvané fibroadenomy, což jsou nezhoubné nádory bez podstatně vyššího rizika, někdy i rychle rostoucí. Ženy obtěžují také bolestivé prsy, většinou z hormonálních příčin či,od páteře‘,“ podotýká odborník.

Asymetrie je podezřelá

Některé ženy mají navíc strukturu žlázy tak „bulkovitou“, že se u nich jedná o normu. Velikost cyst bývá různorodá a nejčastěji je najdeme oboustranně. Fibroadenom zpravidla postupně naroste do velikosti až 3 cm, a pak se již nemění, někdy dokonce zaniká. Hodně záleží na tom, zda nově objevená bulka patří do žlázy, podkoží nebo se objeví přímo v kůži. Asymetrické propadnutí kůže, na které žena obvykle přijde během samovyšetření, je známkou s vysokou mírou podezření. Alarmem může být také změna barvy pokožky, především zarudnutí, jež bývá často spojené se zvětšením uzlin na stejné straně podpaždí. Velkou míru pozornosti si zasluhují změny na bradavce - mohou se na ní vyskytnout přilnavé šupinky, které nelze lehce odstranit, při odtržení se pod nimi může objevit krev. Krvácení samo o sobě může být dalším varujícím příznakem. Některé ženy udávají bolestivost; tento příznak je ale velice individuální. 

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Jan Daneš, CSc., Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Jana Votrubová, CSc., radiodiagnostické oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze

 

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.