I zimní královna byla v kožešinách. Podcenit chlad se ženám nevyplatí
Zima je tady se vším všudy, a my ženy bychom v tomto období měly věnovat velkou pozornost opatřením, abychom neprochladly.
Při delším pobytu v chladu naše pokožka a periferní části těla zblednou. Stažené cévky nezajistí dostatečné prokrvení těchto míst. Tímto aktem se tělo brání proti ztrátě tepla uvnitř, aby orgány zůstaly na své provozní teplotě. Pokud bychom setrvali v chladu bez pohybu, dojde k podchlazení, kdy si organismus není schopen udržet normální tělesnou teplotu. Proto se doporučuje nejprve se zahřát třeba rychlou chůzí nebo jednoduchým rozcvičením.
„Hůře prokrvená periferie si zasluhuje v chladu podporu - ponožkami, rukavicemi nebo kulichem. Pro ženy, více náchylné k onemocněním močového měchýře, poruchám prokrvení prstů rukou nebo bolestem hlavy, to platí obzvlášť,“ doplňuje přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. lékařské fakulty UK a praktický lékař z ordinace Karlín doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D. Vícevrstevné či funkční oblečení ocení všichni při zimních procházkách, pracovních činnostech venku a jiných aktivitách.
Opět na urologii
„Střídání chladného a teplého počasí, kdy jsou pacienti vystaveni velkým teplotním výkyvům a nevědí, jak se pořádně obléci, vede k prochladnutí, což může být jedním z predisponujících faktorů vzniku zánětu močových cest,“ říká MUDr. Ján Mokriš z urologického oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze. Prochlazení v oblasti zad může vyústit v pokles imunity, a s infekcí, jež se objeví v dolních močových cestách, je pak tudíž mnohem těžší bojovat.
Nejčastěji se objeví cystitida (zánět močového měchýře). Podle statistik ji zažije v průběhu života každá druhá žena. „Mezi hlavní příznaky cystitidy patří časté nucení na močení, pocit pálení v močové trubici ke konci močení, pocit neúplného vyprázdnění a také citlivost podbřišku. Při samotné cystitidě se horečky nevyskytují, tento příznak se objevuje u zánětu ledviny,“ dodává urolog. Vyšetření močových cest spočívá ve fyzikálním vyšetření (palpační vyšetření břicha a beder), dále ve vyšetření moči (v mikroskopu, popřípadě papírkovým testem), a pokud je podezření na zánět ledvin, pak i v ultrazvukovém vyšetření ledvin.
Cystitidu s lehčím průběhem je možné zkrotit doma, za pomoci volně prodejných léků a při dodržení režimových opatření (pitný režim, klid na lůžku, teplo). Vždy je však dobré, když svůj stav napřed konzultujete s lékařem. „Samozřejmě, s těmito problémy se setkáváme velmi často. Pacientka má zánět močového měchýře, nejde k lékaři, snaží se ho léčit sama doma pitím urologického čaje. To ovšem nezabere a infekce se z měchýře šíří močovodem nahoru do ledvin, kde vyvolá zánět, což je mnohem závažnější stav,“ potvrzuje MUDr. Mokriš.
Zánět ledvinových pánviček o sobě dává vědět razantním způsobem - stávající obtíže se násobí, přidružuje se zimnice a horečka. „Pacientku by měl v tomto stadiu rozhodně vidět urolog, který provede další vyšetření a zahájí léčbu,“ doplňuje odborník. Pokud je domácí léčba ledvinové infekce antibiotiky neefektivní a stav pacientky se horší, pak je podle jeho slov vhodné uvažovat o léčbě nitrožilně podávanými antibiotiky během hospitalizace. Ta je vždy nutná, jestliže je ledvinová infekce komplikována například obstrukcí močových cest kamenem. V takovém případě je třeba překážku odtoku moči (konkrement) odstranit. Pracovní neschopnost pak většinou trvá jeden až dva týdny.
Každé onemocnění močových cest by měl posoudit lékař a po jeho odeznění vždy zkontrolovat laboratorně moč, aby pacientka měla jistotu, že je vše v pořádku. Nedoléčená cystitida a především cystopyelitida totiž může přejít do chronicity a ohrozit zdraví ledvin. Ještě úzkostlivější pozor je potřeba dávat, je-li žena těhotná. „Jako všechny infekce i zánět močových cest je pro těhotnou ženu nebezpečný, protože ohrožuje nejen ji, ale též vyvíjející se plod. Má-li těhotná žena potíže, měla by vždy navštívit lékaře a nespoléhat se na samoléčbu. Pokud se potvrdí infekce, léčí se zánět antibiotiky, která jsou pro plod bezpečná,“ uzavírá urolog.
Ohrožená plodnost
Určitě jste už někdy slyšely větu: „Neseď na té studené zemi, nastydnou ti vaječníky!“ „Je to taková oblíbená záležitost našich matek a babiček, nicméně to není zcela pravda. Termín ,nastydlý vaječník‘ je hloupost. Zánět vaječníků bývá způsoben jiným mechanismem,“ uvádí věci na pravou míru onkogynekolog MUDr. Jakub Tůma z Thomayerovy nemocnice v Praze. Princip vzniku je podobný jako u onemocnění močových cest. „Jedná se nejčastěji o infekci, která putuje z pochvy a čípku přes dutinu děložní na vejcovody, kde zánět začíná. Pak se omezí jen na vejcovody nebo může postihnout i vaječníky.
Zánět vaječníků, jak je laicky myšleno, je zánět adnex, tedy vejcovodů a vaječníků,“ dodává gynekolog. „Při progresi onemocnění pak může vzniknout i takzvaný zánět malé pánve, kdy jsou jím postiženy všechny orgány v malé pánvi,“ upřesňuje lékař. Nejčastějšími původci tohoto onemocnění jsou bakterie Chlamydia trachomatis a Neisseria gonorrhoeae (původce kapavky).
„Příznaky zánětu vaječníků jsou nejčastěji bolesti v podbřišku, které se rozvíjejí postupně. Žena může udávat i tlak v malé pánvi či výtok. V pokročilejších stadiích se mohou objevit i močové a průjmové obtíže a teploty,“ vypočítává doktor Tůma. K méně častým příznakům patří prodloužená menstruace, nevolnost, zvracení. Tento stav se opravdu nevyplatí podceňovat - jedinou radou je spěchat k lékaři, který stanoví léčbu na základě příznaků a pomocí ultrazvukového vyšetření, případně z rozboru krve a stěru ze sliznice.
„Pakliže již žena má diagnostikovaný zánět, ideální je léčba v domácím prostředí a klidový režim po dobu užívání antibiotik, aby měl organismus dostatek sil na zvládnutí infekce. Vhodné je užívat třeba probiotika jakožto prevenci průjmů při léčbě antibiotiky a dále samozřejmě vitaminy. Hospitalizace je nutná v případě již pokročilých zánětů, tedy tam, kde je nutno podávat antibiotika do žíly a eventuálně operovat,“ vysvětluje odborník.
Zanedbaný zánět vejcovodů či vaječníků může vyústit v jednu z nejčastějších a bohužel trvalých překážek plodnosti: srůsty, cysty, abscesy. Srůsty mohou nastartovat další potíže (neprůchodnost vejcovodů, potíže s vyprazdňováním). „V případě většího postižení v malé pánvi je někdy nutné přistoupit k chirurgické revizi, eventuálně k odstranění vaječníku s vejcovodem,“ říká MUDr. Jakub Tůma. Bez respirační infekce zima neproběhne
Jaká zima se obecně snáší hůře? Vlhká, v níž se lépe množí a přenášejí bacily. Vlhkou zimou jsou ohroženi zejména pacienti s chronickými obtížemi dýchacích cest, ale i lidé s oslabeným imunitním systémem, například v důsledku chladu. K nejčastějším onemocněním patří respirační infekce. „Respirační nákazy jsou velmi nakažlivé, a to především kvůli kapénkovému šíření vzduchem, kdy viry snadno proniknou do dýchacího systému lidského organismu,“ uvádí MUDr. Šárka Křížová z plicní ambulance Nemocnice sv. Zdislavy v Mostišti u Brna. Průběh infekce může být zcela banální: rýma, zánět nosohltanu, zánět mandlí. Přejde-li však nedostatečně léčené onemocnění v dýchacím systému dále, vzniká zánět průdušnice, zánět průdušek či zápal plic.
Průběh všichni známe: rýma, kašel, horečka, bolesti hlavy, kloubů a svalů, celkové příznaky. Za vznikem respiračních onemocnění může být kromě virů, bakterií, kvasinek a plísní rovněž inhalace dráždivých plynů (kouře z komínů). V ordinaci lékaře se ukážeme při déletrvajících potížích, protože příznaky, jež odkazují na respirační onemocnění, mohou být společné i s jinými závažnějšími chorobami.
Virové onemocnění bez komplikací zvládnete vyležet doma.
„Ideální léčbou je klid na lůžku, dostatek vitaminů, tekutin, lehce stravitelná strava bohatá na vitamin C. Antibiotika nasazujeme pouze při komplikacích, jinak stačí běžně dostupné léky na snížení teploty a zmírnění nachlazení. Hospitalizace je nutná pouze při komplikovaném průběhu a dehydrataci organismu,“ shrnuje lékařka.
Zastydlá rýma bolí
Bolestivá komplikace rýmy, zánět vedlejších dutin neboli sinusitida, se nejčastěji projeví ve velkých dutinách horní čelisti (po stranách nosu) nebo v čelní dutině. Jaké jsou její příznaky? „Pacient má potíže s nosním dýcháním, se smrkáním, má oteklý obličej, slzí mu oči, je unavený a podrážděný, mívá zvýšenou teplotu,“ říká MUDr. Dagmar Valvodová z ORL ambulance v Kateřinské ulici v Praze. Hlavním ukazatelem je podle jejích slov intenzivní bolest hlavy a za očima, která se ještě zhoršuje při předklonu. K léčení sinusitidy se většinou používají antibiotika, protizánětlivé léky a léky proti bolesti, k „oplasknutí“ nateklých sliznic kapky či nosní sprej. A příště nezapomenout na čepici!
Pozor na odkryté části těla, především na obličej - při velkém chladu hrozí omrzliny! Postižené místo je studené, necitlivé, bílé a tuhé. Jakmile se zahřeje, zčervená a bolí. Omrzlé fl íčky mohou zmizet, je-li však postižení těžší, může dojít k odumření zasažené tkáně. Ta buď ztmavne a ztvrdne, nebo zmokvá.
Ne nadarmo panuje mezi horolezci heslo stay dry, stay alive (zůstaň v suchu, zůstaň naživu). Vlhké oblečení totiž přináší obtíže - třeba dlouhotrvající podchlazení v mokrých ponožkách může vést ke vzniku tzv. zákopové nohy. Ta je lepkavá, bledá, chladná a necitlivá, mnohdy s porušeným a „vylouhovaným“ povrchem. I po vyléčení mohou dlouho přetrvávat potíže jako zvýšené pocení, bolest a citlivost k teplotním výkyvům. Astma a zima Během zimních měsíců, kdy stoupá biologická zátěž organismu, se často zhorší i astma. Proto je dobré se v předstihu nechat vyšetřit u plicního lékaře, který rozhodne o případném přechodném zvýšení dávek léků a dalších opatřeních.
Odborná spolupráce: doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph. D., Ústav všeobecného lékařství 1. LF UK; ordinace Karlín MUDr. Ján Mokriš, urologické oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Jakub Tůma, onkogynekologická ambulance Thomayerovy nemocnice v Praze MUDr. Šárka Křížová, plicní ambulance Nemocnice sv. Zdislavy, Mostiště u Brna MUDr. Dagmar Valvodová, ORL ambulance, Kateřinská, Praha
