Jak brát správně léky? 6 fatálních chyb, které děláme!
Užíváte léky, a neřešíte jak? Podle odborníků je to velká chyba. Správný způsob užívání totiž rozhoduje o tom, jak moc nebo jak málo bude léčivo účinné.
Anna denně bere spoustu prášků: na tlak, na srdce, na cholesterol, na oči, na žaludek, na štítnici… Má na pilulky i speciální krabičku s boxíky na každý den v týdnu. „Ráno si vždy vezmu prášky najednou, abych na nějaký během dne nezapomněla. Trochu je zapiju a mám do dalšího dne pokoj,“ pochvalovala si, jak prakticky to vymyslela. O to víc ji zaskočilo zděšení její nové praktické lékařky. „Prý to musím okamžitě změnit. Dala mi písemný návod, jak, kdy a co mám užívat. Je to teď náročné,“ kroutí hlavou Anna (89). „Podobné případy nejsou ojedinělé. Lidé užívají léky, jak je napadne, a pak se diví, že se jejich zdravotní stav nelepší,“ potvrzuje rozšířený problém lékárnice Dagmar Reichlová. Jak tedy užívat léčivé přípravky správně?
Lékárník v hlavní roli
„Se všemi důležitými dotazy o lécích a jejich užívání se lidé můžou obracet na lékárníky. Ti by jim měli všechno vysvětlit,“ říká odborná konzultantka lékáren Benu PharmDr. Ivana Lánová. Vždy by mělo jít skutečně o lékárníka, tedy vysokoškolsky vzdělaného specialistu přes léky. Jen on může vydávat léčiva na recept a odborně pacientovi poradit. S léky na recept naopak neporadí farmaceutičtí asistenti. To jsou středoškolsky vzdělaní odborníci, kteří můžou vydávat jen léky bez receptu.
Jak často brát léky?
Lidé chybují v četnosti užívání léků. Například dvakrát denně může znamenat různé časy. „Může to být ráno a odpoledne do 14 hodin – to se týká nootropik, tedy léků na zlepšení koncentrace a práce mozku. Může to ale být i ráno a odpoledne do 17 až 18 hodin – to platí pro expektorancia, tedy léky na odkašlávání. Další schéma je ráno a večer – to se týká léků na snížení tlaku. Brát léky můžeme i pravidelně, po 12 hodinách, což je nejčastěji u antibiotik,“ vysvětluje odbornice.
Čím léky zapíjet?
Nejlepší na zapíjení léků je čistá voda, vhodné jsou i mírně nebo středně mineralizované vody, v množství kolem 300 ml. A to bývá pro mnoho lidí problém. Na to, jak zapíjejí léky konkrétně pacienti s hypertenzí, se zaměřila i nedávná studie Fóra zdravé výživy. Mimo jiné se ukázalo, že dostatkem tekutin léčiva zapíjejí jen dvě procenta pacientů. „Pokud léky zůstanou v lékárně, v šuplíku nebo v jícnu, tak nepomáhají,“ varuje profesor Jan Piťha, vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy pražského IKEM, který se na výzkumu podílel. Podle nutriční terapeutky Věry Boháčové dokonce existují „hrdinové“, kteří léky, když dobře kloužou, nezapíjejí ničím. „To je ale úplně špatně. Lék, aby doputoval tam, kam má, a měl ten správný účinek, tekutinu potřebuje,“ vysvětluje Věra Boháčová.
Alkohol nikdy aneb čím zapíjet
Léčiva se nikdy nezapíjejí alkoholem. „U některých přípravků jsou určité tekutiny vysloveně zakázány a u jiných jsou zase doporučené konkrétní tekutiny. Například železo by se nikdy nemělo zapíjet kávou, tetracyklinová antibiotika mlékem. Penicilinová antibiotika doporučujeme zapít sklenicí vody nebo ovocné šťávy,“ dodává doktorka Lánová.
Co je to nalačno?
Víte, co znamená užít lék nalačno? Podle doktorky Lánové v tom pacienti moc jasno nemají. „S tímto pojmem si lidé spíš spojují odběr krve ráno nalačno. To v praxi znamená nejíst od večera a ráno přijít na odběr. V podstatě ihned, jak jim je odebrána krev, se můžou najíst,“ vysvětluje odbornice. U užívání léků nalačno je to ale jinak. Jíst bychom neměli půl hodiny až hodinu před podáním léku a další dvě hodiny po něm a pít pouze vodu. Příklad? Pokud máme vzít lék nalačno ve 12 hodin, můžeme se najíst v 11 a pak až ve 14 hodin. Nalačno se užívají některá antibiotika, léky na štítnici nebo některé léky na tlak.
Jak dlouho brát léky?
Velmi důležitá je doba léčby a mnoho lidí to při užívání léků podceňuje. „Často se stává, že pacienti přinesou do lékárny k likvidaci načatá balení antibiotik a na dotaz, jestli jim nedělala dobře, odpovědí, že se jim ulevilo za pár dnů, a tak je přestali užívat,“ říká doktorka Lánová. Podle lékárnice Michaely Bažantové, mluvčí České lékárnické komory, je ale důležité antibiotika dobírat i proto, aby posléze nevznikaly rezistentní bakterie, na které pak už nebudou antibiotické preparáty účinkovat.
Lze léky kombinovat?
Pokud používáme například oční kapky i masti, pak se masti aplikují po kapkách a mezi jednotlivými aplikacemi je třeba dodržovat odstup 10 minut. Při aplikaci očních přípravků je také nutné dávat pozor na přítomnost kontaktních čoček v oku. „Ve většině případů je třeba je z očí vyjmout,“ vysvětluje doktorka Lánová. Pozor bychom si měli dávat i při užívání aktivního uhlí. Je sice schopné vázat na sebe toxiny, může ale také snížit účinek současně podávaných léků. Ovlivnit vstřebávání jiných léků ze žaludku můžou i antacida, tedy léky na pálení žáhy. Proto je třeba mezi podáním jiných léků nechat dvouhodinový odstup.
Doba použitelnosti
Době použitelnosti léčivých přípravků se říká exspirace, na obalech ji najdete jako zkratku EXP. „Některé přípravky mají ještě zkrácenou dobu použitelnosti po otevření nebo po jejich naředění. I tu je potřeba dodržovat a datum otevření léku si zapsat na krabičku, abychom nezapomněli na to, kdy lék přestat užívat. Týká se to očních léků nebo sirupů, včetně antibiotických. Na to je třeba dávat si velký pozor, abychom si prošlým přípravkem nepřivodili i vážný zdravotní problém,“ upozorňuje farmakoložka.
Pozor!
Staré a nespotřebované léky bychom měli odnést do lékárny k ekologické likvidaci.
Časté chyby při užívání léků
podle Mgr. Michaely Bažantové z České lékárnické komory:
- Pacienti se neporadí s lékárníkem o tom, jaký lék užívat, a k samoléčbě použijí nevhodné přípravky. „Takové léky mohou i ublížit a někdy je jejich užívání zcela zbytečné – lékárník může poradit, co je vhodné pořídit na léčbu konkrétních zdravotních potíží a které přípravky jsou pro daného pacienta bezpečné,“ radí lékárnice Michaela Bažantová.
- Pacienti dávkují lék nahodile nebo jej nevhodně kombinují s jiným přípravkem, přírodními produkty nebo stravou, což může být v důsledku nebezpečné.
- Rodiče dětem podávají léky určené dospělým. „Orgány dětí nejsou plně vyvinuté, a některé léky pro ně proto nejsou určené. Řada lékových forem není určena k půlení – například kapsle nebo potahované tablety –, přestože by léčivo a dávka pro dítě odpovídaly. Například je nevhodné půlení potahované tablety s ibuprofenem,“ vysvětluje odbornice.
- Zvyšování dávek či zkracování intervalů mezi nimi, když mají pacienti pocit, že lék nezabral nebo neúčinkuje dostatečně dlouho.
- Nevhodné skladování léků – je třeba vyhnout se především vlhku nebo přímému slunci. U léků, které máme skladovat při teplotě 15 až 25 °C, je nevhodné skladování v ledničce. Předpoklad, že tím léky více chráníme nebo je posléze můžeme používat déle, je mylný.
- Pacienti nedbají na doporučenou délku užívání přípravku. Překračují bezpečnou dobu, po kterou lze některé léky brát – například spreje do nosu, na kterých může vzniknout závislost, projímadla nebo léky na bolest.
POZOR NA DOMÁCÍ LÉKÁRNIČKY!
- Bývají špatně vybavené, a pacienti při akutních potížích jsou pak zbytečně odkázáni na lékařskou pohotovostní službu.
- Léky v nich jsou staré. Přitom po datu exspirace mohou být neúčinné, nebo dokonce ublížit. Lékárničku je proto vhodné kontrolovat aspoň dvakrát za rok.
Celý článek najdete v aktuálním čísle Blesk zdraví.
