Návod na přežití s Janem Hnízdilem
Nejznámější psychosomatický a celostní lékař Jan Hnízdil nikdy nejde s davem. Vždy hledá vlastní cesty, které mu ukazují zdravý úsudek, lékařské zkušenosti a smysl pro rovnováhu věcí. V současné chaotické době nadále uzdravuje své pacienty na těle i na duši a vysvětluje jim, že za dobré konce, optimismus a budoucnost se musí každý z nás trochu poprat, a to i sám se sebou.
* Může nám stres, kterého teď máme víc než dříve, zkrátit život až o několik let?
Každý je vůči stresu jinak vnímavý. Jestliže jeho míra překročí hranice odolnosti, v těle se spustí stresová reakce. Podědili jsme ji po předcích – boj nebo útěk nám má umožnit zvládnout život ohrožující situaci. S nadsázkou říkám, že 99 % nemocí je způsobeno stresem, ty zbývající člověka stresují.
* Jak mi pomůžete, když mě dusí stres a mám už i fyzické obtíže?
Snahou psychosomatiky je stres identifikovat, vysvětlit pacientovi, co mu tělo nemocí hlásí, poradit mu, jak stres zvládnout. To není nic nového. Historicky první psychosomatický experiment, potvrzující vliv stresu, provedl ve středověku perský lékař Avicenna.
* Myslíte ten s beranem a vlkem?
Jistě. Avicenna zvířata umístil do sousedních, ale oddělených kójí. Přestože vlk na berana nemohl, beran přestal žrát a během několika dní „bezdůvodně“ pošel. Člověk není nic jiného, než rozumem nadaný živočich. Pokud je dlouhodobě vystavený stresu, může nejen vážně onemocnět, ale i zemřít.
* Co se při stresu konkrétně děje v našem těle?
To lze popsat na procesech, které probíhají v organismu sprintera na startu závodu. Zakleknutý v blocích čeká na výstřel startéra. Mozek pracuje naplno. Přemýšlí, jak bude bojovat, jak bude utíkat, jak problém vyřeší. Zvýší se svalové napětí, stoupne krevní tlak, zrychlí se dýchání, rozbuší se srdce. Krev se nahrne ke svalům. Vnitřní orgány, které nejsou pro boj nutné, se odkrví. Zvýšením srážlivosti krve se tělo připravuje na možná zranění. Vyplaví se obrovské množství energie a hormonů. Tělo tím dává člověku šanci, aby problém překonal. Pokud to udělá, napětí povolí, orgány zklidní činnost, zásoby energie a hormonů se obnoví. Pokud to ale neudělá, buď proto, že nechce, nemůže, nebo neví jak, zůstane bezradný, v napětí a stresu, stresová reakce, která je původně pobídkou a šancí, se obrátí proti němu.
* Pokud tedy nejsem schopna vyřešit nějaký stres a problém vědomě, bude ho tělo nějak řešit za mě?
Ano. Tělo začne na nevědomé úrovni skutečně řešit problém za vás, začne somatizovat. A to typickými způsoby: bolestí hlavy – máte toho plnou hlavu, závratěmi – svět se s vámi točí, bolestí zad – naložila jste si víc, než unesete…
* Jaké orgány trpí stresem nejvíc?
Dám jen příklady: štítná žláza, vystavená dlouhému stresu, nedokáže postupem času dodávat potřebné množství tyroxinu a trijodthyroninu, nadledviny kortizolu, slinivka inzulinu. Ze zdravého člověka se stává pacient. Lékaři zahajují pátrání po nějaké objektivní příčině jeho potíží. Ty jsou ale zpočátku funkční a objektivní nález chybí. Totiž teprve pokud člověk žije ve stresu delší dobu, z přechodně zvýšeného krevního tlaku se vyvine hypertenzní nemoc, ateroskleróza a srdeční infarkt, z dočasného překyselení žaludku vředová choroba. A kromě problémů tělesných vyvolá stres i úzkosti, deprese, poruchy chování, poruchy spánku.
* Existuje nějaké východisko?
Podle manželky jsou mojí nejlepší knihou Příběhy obyčejného uzdravení. Jsou i o stresu. O tom, jak ke mně pacienti přišli, byli nemocní, brali léky, já jim vysvětlil, co dělají v životě špatně, oni to změnili, uzdravili se. Nejjednodušší rada by mohla znít, že nejlepší je, když se člověk snaží omezit příjem špatných zpráv. Nebo je vůbec nesledovat. Důležité pro zdraví je nenechat se zahltit, strhnout. Je potřeba si udržet odstup, porozumět tomu, co se tady v uplynulých letech dělo a dál děje.
* A co se děje? Vysvětlete mi to.
Mohu se mýlit, ale vidím to takto. Veřejný prostor nejprve ovládlo téma boje proti koronaviru. Naopak téma aktivní péče o zdraví, která je základem psychosomatiky, se vytratilo. Rozkaz zněl jasně: „Nic nedělejte, seďte doma, s nikým se nestýkejte, nehýbejte se, buďte on-line, čekejte na vakcínu!“ Kdo si dovolil zpochybnit nebezpečí viru a jediné možné řešení vakcínou, byl obratem vymazán, cenzurován, označen za zlehčovače, popírače, dezinformátora, vraha seniorů. Viry s námi ale vždy byly a budou. Nelze je porazit, jen za cenu sebezničení. A to se stalo. Následky proticovidových opatření násobně převýšily škody způsobené virem.
* Nechal byste se očkovat čtvrtou či další dávkou?
Nejsem žádný antivaxer. Moje děti mají plné základní očkování. Sám si hlídám očkování proti tetanu. Proti covidu jsem se ale ani jednou očkovat nenechal. Nechci rozebírat jeho neúčinnost nebo nežádoucí účinky. Ovšem nátlak, který ho provázel, očkování na nádraží, v obchoďáku, s loterií o tenisky nebo mobil, bez posouzení zdravotního stavu očkovaného, bez dokumentace, bez sledování nežádoucích účinků. To je něco tak zvráceného, že to musím rázně odmítnout.
* Covid už ale není tématem číslo jedna…
Není, nahradilo ho téma války. Z veřejného prostoru se úplně vytratilo téma míru. Globálním zlem je teď Rusko, jediným řešením zbraně. Lidé začali přemýšlet a žít válkou. Každý, kdo si dovolí zpochybnit nebezpečí Ruska a jediné možné řešení zbraněmi, je označen za dezinformátora, proruského trolla, vraha ukrajinských dětí. Rusko ale není globálním zlem, stejně jako USA či EU nejsou globálním dobrem. Nejsem sympatizantem Putina, odmítám agresi. Rusko je ale jaderná velmoc. Je možné ho zničit jen za cenu zničení celé civilizace.
* A co když mi právě tyto vyhlídky umocní můj stres?
Vezměte to tak, že všechny dílčí krize mají společného jmenovatele. Jsme svědky civilizačního kolapsu. To ale není konec světa ani vyhynutí lidstva. To je zásadní změna způsobu života. Egyptolog Miroslav Bárta a cestovatel Petr Horký ve filmu Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa uvádějí, že každá civilizace měla období růstu, vrcholu a pádu. Ta naše už nemá kam ani z čeho růst. Je technologicky složitá, přitom zranitelná, náročná na energie. Na Zemi je nás osm miliard. Všichni se chtějí mít lépe, víc vyrábět, víc spotřebovávat. To na omezeném prostoru naší planety není možné. Rád bych vám dal pět jednoduchých rad, jak ve zdraví přečkat konec civilizace, ale to neumím.
* Nevěřím, určitě se snažíte hledat řešení…
To ano, snažím se porozumět, inspirovat. Kdysi jsem napsal, že rakovina je jako doporučený dopis s černým pruhem. Píše se v něm: „Otrávil jsi vzduch, teď ho dýcháš. Otrávil jsi půdu, teď jíš potraviny, které z ní vzešly. Otrávil jsi vodu, teď ji piješ. Otrávil jsi mezilidské vztahy, teď v nich žiješ. Tak už se proboha zastav, nebo tady končíš!“ Rakovina není jen útokem zvenčí, ale také zborcení zevnitř. Důsledkem vyčerpání energetických rezerv, zborcením imunity. Globální krize je analogií rakoviny. Když slyším, že s ní někdo bojuje, ptám se, s čím to vlastně bojuje. Vždyť rakovina je jeho způsob života, ten člověk bojuje sám se sebou. Takový boj se nedá vyhrát. Rakovina jedince i společnosti není výzvou k boji nebo globální válce, tou můžeme sebezničení jen urychlit, ale pokynem k tomu, abychom se zastavili a zamysleli. Žili v souladu sami se sebou, s bližními, s našinci i cizinci, s životním prostředím. Žili ve smíru. *
***
* MUDr. Jan Hnízdil (*1958), internista, rehabilitační lékař, psychosomatik, spisovatel * Autor publikací: Mým marodům, Zaříkávač nemocí, Příběhy obyčejného uzdravení, Všichni jsou psychopati, jenom já jsem letadlo, O bolesti zad: Všechno, co jste kdy chtěli vědět, ale báli jste se zeptat a dalších. * Založil a provozuje pracoviště komplexní psychosomatické medicíny Hnízdo zdraví. Hnizdozdravi.cz Náš tip Příběhy obyčejného uzdravení, vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Příběhy pacientů, kteří vzali rozum do hrsti a začali se uzdravovat.
Pokud nevyřešíme stres sami, tělo začne problém řešit za nás.
Celý článek najdete v aktuálním čísle Blesk zdraví.
