ADHD není jen dětská nemoc. Prokrastinace, závislosti a nesoustředěnost by měly varovat
Porucha pozornosti s hyperaktivitou, tak se překládá do češtiny diagnóza ADHD. Vzhledem k tomu, že se o nemoci mluví zejména jen v souvislosti s dětmi, a ani u nich to není problém popisovaný déle než několik desetiletí, málokdo si uvědomuje, jaký dopad má na psychiku dospělých.
ADHD je nemoc opředená mýty, je s ní spojováno mnoho nepravd a polopravd a mnoho lidí si ji stále plete s autismem. Už proto, že tyto nemoci jdou někdy ruku v ruce. I když se povědomí o ADHD trochu zlepšuje, stále není na příliš vysoké úrovni. A to i přesto, že jde o vůbec nejčastější neurovývojovou poruchu.
ADHD se může rozvinout ve vážné potíže. Pocity vlastního selhání brání říci si o pomoc. Podívejte se na video:
Zkratka ADHD, která se běžně používá jako oficiální název nemoci, pochází z anglických slov "Attention Deficit Hyperactivity Disorder", v překladu tedy porucha pozornosti s hyperaktivitou.
Běžně si ADHD spojujeme se školáky, kteří neudrží pozornost, mají kázeňské problémy a velké potíže s učením. Ve skutečnosti nemoc často přetrvává do dospělosti. „Podíl počtu jedinců trpících ADHD v dospělosti je 2 až 5 %, což je číslo srovnatelné s klinickou depresí. Rozvinuté země hlásí vyšší výskyt než země s nižšími příjmy,“ uvádí odborník na léčbu této poruchy u dospělých profesor Pavel Mohr, primář z Národního ústavu duševního zdraví.
Problémy mohou přetrvávat do dospělosti
Dospělé s ADHD trápí specifické problémy – od nestálých vztahů po problémy s udržením zaměstnání. Zajímavé je, za jakých okolností je někdy dospělý diagnostikován. „Častým důvodem návštěvy dospělých pacientů u psychiatra je skutečnost, že nejprve byla ADHD diagnostikována u jejich dítěte,“ uvádí profesor Mohr. Podle ředitele Dětské psychiatrické nemocnice Opařany docenta Michala Goetze přejde u 80 % dětí diagnostikovaných ve školním věku porucha i do adolescence. „V 16 % případů pak plně vyjádřený syndrom přejde i do dospělosti,“ doplňuje lékař.
Jak ukazuje příklad dospělých diagnostikovaných, až do chvíle, než se potíže projeví u jejich dětí, lidé trpící ADHD často nejsou vůbec rozpoznáni. Oni sami i jejich okolí často pokládá jejich nepozornost a roztržitost za projevy lenosti nebo zlý úmysl. A jejich hyperaktivitu a impulzivitu za projevy nezralé osobnosti. V některých případech se jim sice pomoci dostane, ale spíše kvůli jejich dalším potížím, jako jsou deprese, úzkost či zneužívání návykových látek, ale samotná porucha zůstane nediagnostikována.
Jak se pozná ADHD?
Porucha se diagnostikuje pohovorem s psychologem nebo psychiatrem. Při pohovoru se důkladně rozebere minulost člověka, průběh jeho potíží od dětství do současnosti. Zhodnotí se, nakolik tyto příznaky ovlivňují fungování jedince, zda úroveň jeho fungování odpovídá jeho schopnostem.
Nejčastější znaky ADHD dospělého:
- neschopnost dokončit práci
- časová nespolehlivost, prokrastinace
- nepozornost a neschopnost naslouchat druhým
- větším sklon k závislostem, na drogách ale i na nakupování
Při ADHD jde o neurovývojovou poruchu, při níž dochází k odlišnému vyzrávání mozku, které má z největší části vrozený podklad. Přidávají se vlivy jako konzumace alkoholu, drog a kouření matky v těhotenství, poranění při porodu, škodlivé rodinné prostředí a negativní životní události.
Zjednodušeně řečeno by se dalo říci, že porucha neumožňuje plně využít potenciál člověka. To znamená, že se zhoršuje jeho uplatnění ve společnosti. Nižší kvalita života je pak příčinou nižšího socioekonomického postavení. Provází ji horší studijní a pracovní výsledky, neschopnost udržet si zaměstnání nebo vztah. Nemocní mají více nehod v autě, častěji se dostanou do křížku se zákonem, impulzivně se zadlužují nebo propadají závislostem.
Léčba pomáhá snížit nehody
Důležité je, že se jedná o poruchu léčitelnou. Třemi pilíři léčby jsou psychoterapie, farmakoterapie a edukace. Vyvíjejí se nová, účinnější léčiva. „Často jde o preparáty s menšími nežádoucími účinky. Inovativní farmaceutické společnosti z USA hlásí, že mají ve vývoji 18 nových léčiv proti ADHD,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.
Dobrou zprávou je, že účinná léčba pomáhá nemocným nejen zbavit se neklidu či zlepšit mezilidské vztahy. Švédští vědci prokázali sledováním dat 17 400 pacientů s diagnózou ADHD v letech 2006 až 2009, že léčba vedla u mužů ke snížení počtu dopravních nehod o 58 % ve srovnání s těmi, kteří se neléčili.
Velkou pomocí všech lidí s ADHD je možnost sdílení svých probémů a také postupů, jak je zlepšovat. K tomu výrazně pomáhají sociální sítě. Na Instagramu sledujte například účet Můj ADHD mozek.
