Mýty o zubech: Ničí je sladkosti a nejlépe je vyčistí tvrdý kartáček

Mýty o zubech: Ničí je sladkosti a nejlépe je vyčistí tvrdý kartáček
Autor: istockphoto.com
12. března 2019 • 06:00

Zubní kazy, ale i další potíže s chrupem trápí 90 procent obyvatel České republiky. A jak tvrdí lékaři, mohou si za ně pacienti většinou sami. Možná i vy děláte chyby, kvůli kterým musíte často ke stomatologovi. Znáte nejčastější mýty o zubech?

Mýtus: Sladkosti ničí zuby

Zřejmě nejčastějším mýtem, který je mezi lidmi zažitý, je informace, že sladkosti ničí zuby. Už malým dětem se sladké zakazuje a jsou strašeny, že v nich budou mít díry. Faktem však je, že sladké samo o sobě kazy v zubu nedělá.

„Sladkosti zuby neničí, a to ani ty dětské. Jen je třeba skutečně dbát na pravidelné čištění zubů, a hlavně správnou techniku čištění. Pokud rodiče mají pocit, že dítě jedlo větší množství sladkostí, je vhodné mu po jídle vyčistit zuby, jen kartáčkem a čistou vodou a samozřejmě vždy ráno a večer zubní pastou,“ vysvětluje Lukáš Kocman ze zubní kliniky LK Stomatologie.

Mýtus: Čím tvrdší kartáček, tím lépe si zuby vyčistíte

Toto je absolutní nesmysl, který má zažitý mnoho lidí. Kartáček by rozhodně neměl být tvrdý, protože by mohl poškodit dásně. Mnohem důležitější než tvrdost kartáčku, je délka a správný styl provádění ústní hygieny.

Zuby je nutné čistit minimálně dvakrát denně, a to alespoň dvě minuty kartáčkem s kulatými měkkými štětinkami na malé ploše. Při čištění vždy postupujte směrem od dásní k zubu. Přiložte kartáček nad horní zuby pod úhlem zhruba 45 stupňů a provádějte jemné vibrace směrem k zubu. Důkladně vyčistěte vnější i vnitřní plošky zubů. Poté dejte kartáček vodorovně na kousací plochy stoliček a čistěte pohybem ve směru dopředu a dozadu. Zapomenout byste neměli také na mezizubní prostory.

Mýtus: Za zkažené zuby může dědičnost

Známe to asi všichni, ve stejném věku má někdo zuby bez kazů nebo jen s naprostým minimem a další má prakticky všechny zuby nějakým způsobem spravované. Nejčastější zdůvodnění, které slýcháme, zní, že za to může dědičnost, protože v rodině mají kazy všichni. Skutečnost je však jiná.

Zdraví zubů sice také ovlivňuje dědičnost, ale fakt, že by si dotyčný denně správně a důkladně čistil zuby, a přesto měl jeden kaz vedle druhého, je nepravděpodobný. Na vině je v tomto případě podcenění čištění zubů nebo špatná technika čištění, často i pohodlnost a vynechání čištění zubů s odůvodněním, že pro jednou se snad nic nestane. Ještě horší je to pak u dětí, na které rodiče nedohlédnou, zda si správně čistí zuby.

Mýtus: Těhotenství způsobuje vyšší kazivost zubů

Je to stejné jako u výše zmiňovaných sladkostí. Aby vznikl zubní kaz, musíte mít na zubu plak, který je tam z důvodu špatného čištění a nikoli kvůli těhotenství. Tvrzení, že žena přišla o zuby kvůli tomu, že si její dítě bralo z jejích zubů vápník, je tedy nesmysl a pouhá výmluva.

Mýtus: Bílé plomby častěji vypadnou

Velkým tématem jsou i plomby neboli zubní výplně. Často chceme bílé zubní plomby, ale vzhledem k poměrně rozšířené fámě o tom, jak hojně padají ze zubů, se většinou přikloníme ke klasické amalgámové výplni. Pravda je tentokrát na půli cesty. Faktem je, že samozřejmě záleží na druhu a typu bílé výplně, zda jde skutečně o kvalitní výplň, nebo spíše speciální bílý cement, který se má používat ideálně na přechodnou dobu.

„Bílých plomb existuje více druhů. Nejkvalitnější a nejestetičtěji jsou výplně z takzvaných fotokompozitních materiálů, jejichž výhodou je estetický vzhled, kdy je výplň prakticky nerozeznatelná od původního zubu, navíc se nerozpíná jako amalgám, a nehrozí tak prasknutí zubu ani se při jejich výrobě nepracuje s jedovatými materiály, které zatěžují přírodu. Takovou plombu si však pacient hradí v plné výši. Bílé jsou však i skloionomerní cementy, které se používají spíše jako dlouhodobé provizorium a u kterých se skutečně po určité době můžeme setkat s vypadáváním,“ dodává Lukáš Kocman.

Autor: Petra Barochová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.