Jak chránit zubní sklovinu a předcházet jejímu poškození
Zubní sklovina je nejtvrdší materiál v lidském těle. Je z 96 % tvořena minerály, převážně hydroxyapatitem (sloučenina vápníku a fosforu), zbylá 4 % jsou organické látky. Úkolem skloviny je chránit zub před bakteriemi, které způsobují zubní kaz, i před vnějšími vlivy jako chlad nebo horko. I přes své prvenství v tvrdosti je sklovina náchylná k narušení, což vede k nepříjemným bolestem i k vyšší kazivosti. Poškození skloviny je bohužel nevratné, a proto bychom se mu měli snažit maximálně předcházet. Jak, to si povíme v následujícím článku.
Zubní sklovina je nejtvrdší materiál v lidském těle. Je z 96 % tvořena minerály, převážně hydroxyapatitem (sloučenina vápníku a fosforu), zbylá 4 % jsou organické látky. Úkolem skloviny je chránit zub před bakteriemi, které způsobují zubní kaz, i před vnějšími vlivy jako chlad nebo horko. I přes své prvenství v tvrdosti je sklovina náchylná k narušení, což vede k nepříjemným bolestem i k vyšší kazivosti. Poškození skloviny je bohužel nevratné, a proto bychom se mu měli snažit maximálně předcházet. Jak, to si povíme v následujícím článku.
Proč k poškození skloviny dochází
Postupná ztráta skloviny neboli eroze je s přibývajícím věkem poměrně častý jev. Některé faktory ale mohou její úbytek urychlit.
Sklovinu v první řadě poškozují kyselé šťávy, které jsou obsažené v některých nápojích (ovocné šťávy, káva nebo čaj), agresivní jsou i naše vlastní žaludeční šťávy. Na sklovině se může podepsat i užívání některých léků, které buď mají přímý negativní dopad na vývoj a strukturu zubní skloviny, anebo narušují schopnost slin chránit zuby – sliny jsou totiž zásadité, čímž neutralizují kyselost v ústech. Některé přípravky ovšem snižují pH v ústech a zvyšují tím kyselost slin, které pak nedokážou kyselé prostředí neutralizovat.
Další příčinou eroze bývá mechanické poškození. K tomu může docházet, pokud při čištění zubů používáme příliš velkou sílu, zvlášť máme-li kartáček s tvrdými štětinami. Rychlé opotřebení skloviny hrozí také osobám, které trpí bruxismem (skřípání zubů), je proto důležité pokusit se toto onemocnění co nejdříve řešit.
Jaké jsou následky narušené skloviny
Úbytek zubní skloviny se obvykle nejprve ohlásí zvýšenou citlivostí na horké a studené. Na povrch zubu se totiž dostává vrstva pod sklovinou – dentin, který je propojený kanálky s vnitřkem zubu, kudy procházejí nervy. Tím začne docházet k podráždění nervů, a tedy k nepříjemné bolesti. Dentin je na rozdíl od bílé skloviny světle žlutý a měkčí, a proto při ztrátě skloviny zuby žloutnou, křehnou a můžou se lámat.
Jak sklovinu co nejlépe chránit
Zubní sklovina je to jediné, čím se zub může bránit proti bakteriím, tudíž proti tvorbě zubního kazu. Kaz totiž není nic jiného než narušení skloviny kyselinami, které jsou produkované bakteriemi usazenými v zubním plaku. A ačkoli jsou kvalita zubní skloviny i její náchylnost k poškození často podmíněny geneticky, můžeme problémům alespoň do určité míry předcházet.
Zde je několik rad, které pomohou udržet sklovinu co nejdéle zdravou a pevnou:
Dodržování ústní hygieny
Pravidelné čištění zubů je to hlavní, co pro své zuby můžeme udělat. Při správném čištění dochází k odstranění zubního plaku i zbytků stravy, a bakterie se tak nemohou množit. Zubaři doporučují čistit zuby po každém jídle a dostatečně dlouhou dobu, což je minimálně dvě minuty. To je v praxi často nereálné, ale potřebnou péči bychom svému chrupu měli dopřát aspoň dvakrát denně – ráno a večer. Ovšem vyvarujte se příliš vehementního čištění, které může zuby naopak poškodit, jak už bylo zmíněno výše.
Zapomínat nesmíme ani na vydrhnutí jazyka, kde se hromadí bakterie, které by tak mohly pokračovat v činnosti i po vyčištění zubů. Bakterie přitom nestojí pouze za zubním kazem, ale také za záněty dásní a paradontózou. Vhodné je také použití dentální nitě, která odstraní zbytky jídla z mezizubních prostorů, kam se běžný kartáček zpravidla nedostane.
Na závěr bychom měli ústa vypláchnout ústní vodou s fluorem – ten zubní sklovinu posiluje a remineralizuje. Pozor, přebytek fluoru naopak může sklovinu poškodit (fluoróza), proto se přípravky obohacené fluorem nesmí polykat.
Omezení cukrů ve stravě
Cukr je největším nepřítelem zubní skloviny, protože velmi chutná bakteriím, které mají poškození skloviny na svědomí. Podle amerického Národního institutu pro zubní a kraniofaciální výzkum (NIDCR) jsou kyseliny produkované bakteriemi aktivní prvních dvacet minut po konzumaci jídla, přičemž pro tento jev se vžil pojem „útok kyselin“. Čím více cukrů pokrm obsahuje, tím rychleji se bakterie množí a tím více kyselin logicky produkují. Nemáme-li možnost si zejména po sladkém jídle vyčistit zuby, měli bychom mít po ruce alespoň žvýkačku bez cukru, která může čištění do jisté míry nahradit, protože kyselé prostředí v ústech neutralizuje.
Omezení potravin a nápojů, které obsahují kyseliny
Jak už bylo řečeno, kyseliny hrají v poškození skloviny zásadní roli. Bohaté jsou na ně například citrusy. To samozřejmě neznamená, že se jich musíme vzdát, protože zároveň přinášejí tělu řadu jiných cenných látek. Měli bychom je však konzumovat v rozumné míře. Bez čeho se ovšem obejdeme, to jsou sycené nápoje, které často obsahují velké množství kyseliny fosforečné, a mohou tak sklovinu naleptávat.
Dodržování zásad zdravého stravování
Doporučuje se konzumovat potraviny bohaté na vápník, vitamíny, vlákninu. Dobrým pomocníkem v boji proti bakteriím jsou také bílkoviny, které kyseliny neutralizují. Neutralizační účinek mají také sliny, a proto by mezi jídly měla být vždy přestávka alespoň 1–2 hodiny, aby sliny měly dostatek času na neutralizaci kyselého prostředí v ústech, které po požití potravy vzniká.
Preventivní prohlídky u zubaře
K zubaři bychom měli chodit ideálně jednou za půl roku. Jedině tak je možné odhalit veškeré problémy v počátečním stadiu, kdy lze ještě mnohé zachránit.
Jak si správně čistit zuby
Správné čištění zubů probíhá krouživými pohyby od dásní směrem k zubům. Někdy se také doporučuje čistit každý zub zvlášť a „vykreslovat“ na něm kartáčkem kroužky. Abychom některou část chrupu neopomněli, je nejlepší postupovat systematicky od jednoho konce k druhému. Každý úsek bychom měli čistit zhruba 15 vteřin, a to včetně vnitřní strany chrupu a plošek stoliček. Při čištění bychom měli mít otevřenou pusu, aby bakterie i přebytečná pasta mohly unikat ven. Celková doba čištění by měla být alespoň dvě minuty, ale nejlepším indikátorem čistoty je náš jazyk – pokud jím zuby přejedeme, měly by být hladké a kluzké. Cítíme-li někde hrubší povrch, je zde stále přítomen plak. Ten nesmíme zapomenout odstranit také z jazyka.
Důležité také je pravidelně čistit zubní kartáček. Bakterie z ústní dutiny totiž rády odpočívají i mezi štětinami kartáčku. Zcela nevhodné je proto po použití ukládat kartáček do pouzdra či na něj nasazovat plastovou krytku – v uzavřeném, a navíc vlhkém prostoru se bakterie budou množit ještě rychleji. Několikrát týdně bychom tedy kartáček měli umývat v teplé vodě a oplachovat ústní vodou a každý měsíc bychom ho měli měnit.
Jak naučit děti nebát se zubaře
Děti by měly být vedeny ke správné péči o ústní dutinu už odmalinka. Podstatné také je, aby několik prvních setkání se zubařem probíhalo v co nejvíce přátelské atmosféře a nejlépe pouze formou konzultace. Bude-li totiž první návštěva dítěti nepříjemná, může v něm zůstat odpor k zubaři po celý život.
Během prvních návštěv by zubař měl dítěti vysvětlit, jak správně o zuby pečovat a proč by zubní hygienu nemělo zanedbávat. Děti by měly pochopit, že i nepříjemné zákroky jako vyvrtání zubního kazu jsou účinnou prevencí mnohem bolestivějších a závažnějších problémů.