Panická porucha | Panická ataka - příznaky a léčba | Moje zdraví

Panická porucha

Panická porucha patří mezi časté a přitom poměrně závažné duševní poruchy. Patří do skupiny onemocnění nazývané úzkostné poruchy (dříve neurózy). Úzkostné poruchy zahrnují jak fóbie, u kterých člověk zná příčinu svého strachu, tak i poruchy, kdy se nemocní bojí něčeho neznámého.

Úzkost a strach jsou běžné emoce, které prožívá každý člověk. Jedná se o užitečné emoce, pomáhají organismu připravit se na nebezpečí nebo se mu vyhnout. Pokud tyto neovladatelné pocity paniky a strachu přicházejí nečekaně, nelze je ovládnout ani předvídat, přicházejí v neadekvátních situacích, trvají dlouho nebo jsou nepřiměřeně intenzívní, jedná se o úzkostnou poruchu. Patří sem i takzvaná anticipační úzkost – člověk má strach už jen při pomyšlení, že by mohl dostat strach. Úzkost může doprovázet člověka delší dobu nebo se může objevit v záchvatech (panické ataky).

Panickou poruchou trpí až 10 % populace a v posledních letech její četnost stále narůstá.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

psychické onemocnění

Příznaky panické úzkostné poruchy

Během panické úzkostné poruchy člověk prožívá velmi intenzivní úzkost a nedokáže říct, co je její příčinou. Nemá obavu z něčeho konkrétního (z nemoci, ze ztráty kontroly nad situací, z osoby nebo něčeho nepříjemného). Svůj pocit strachu, nervozity nebo hluboké úzkosti nedokáže ovládat. Často jde o nesprávnou interpretaci tělesných příznaků, které jsou důsledkem stresové situace. U pacientů s panickou poruchou se tyto záchvaty projevují opakovaně. Každý prožívá panickou ataku jinak, k nejčastějším psychickým projevům úzkosti patří:

  • intenzivní pocit hrůzy a úzkosti
  • strach, vnitřní neklid
  • nervozita
  • pocit ohrožení
  • obava ze ztráty kontroly
  • katastrofické myšlenky, kterým se člověk stěží brání
  • problémy se spánkem, s koncentrací
  • strach z omdlení, že člověk onemocněl a neví, co se s ním děje, že „zešílel“
  • strach ze smrti

K nejčastějším tělesným příznakům úzkosti patří:

  • bušení srdce
  • bolest hlavy
  • zrychlený puls
  • nepříjemné pocity v žaludku, nevolnosti
  • brnění v prstech na rukou i na nohou, pocit horka nebo zimy
  • pocení
  • ztuhlost končetin
  • sucho v ústech
  • obtížné dýchání
  • pocit závratě, motání hlavy, slabost v nohách

Záchvaty trvají přibližně 5–30 minut. Nemocného často vyděsí natolik, že se začne vyhýbat situacím nebo místům, kde k záchvatu došlo a panická porucha se tak rozvine do tzv. agorafobie.

Příčiny panické poruchy

Přesná příčina panické poruchy není dosud zcela objasněna. Svou roli při vzniku a rozvoji onemocnění hrají psychosociální příčiny, genetické (osoby trpící úzkostnou poruchou mají více nemocných v příbuzenstvu než osoby zdravé), výchovné (například stresové události z dětství nebo dospívání) nebo biologické (například abnormality v mozku). Svou roli hrají i vnější faktory, jako závislost jsou na drogách či alkoholu nebo stresové situace. Panická porucha se může rozvinout například při procesu odvykání ze závislosti. Problém může nastat také ve velkém davu lidí nebo při náročné zkoušce. Spouštěčem může být i nadměrné užívání kofeinu nebo vedlejší účinky některých léků.

Léčba

Možnosti jak řešit panické stavy jsou jak farmakologické, tak i psychoterapeutické a často bývá výhodné oba způsoby kombinovat. Farmakologická léčba nabízí léky ze skupiny anxiolytik (léky na úzkost), které s sebou ovšem stále nesou malé riziko návyku a z tohoto důvodu jsou vhodné pro krátkodobé podávání. V boji proti úzkostným stavům se mohou uplatnit i antidepresiva, u kterých závislost nevzniká a jsou vhodná pro dlouhodobější terapii. Farmakologická léčba by měla být doprovázena psychoterapií (individuální i skupinovou). I zde lze vybrat z několika vhodných postupů nebo technik (například dynamická terapie nebo kognitivně behaviorální psychoterapie). Tyto metody pomohou pacientovi zorientovat se ve svém problému, odhalit možnou příčinu chování, naučit se se situacemi pracovat a efektivně je řešit. Důležitou součástí léčby jsou také úprava životního stylu, spánkového režimu a relaxační techniky. Doba léčby akutních projevů panické poruchy může trvat v řádech několika měsíců. Je třeba významná podpora okolí pacienta, trpělivost a snaha o nalezení příčiny stresu, který ataky spouští. Neléčená panická porucha může pacientovi znepříjemnit velký úsek života. V případě, že se pacient s nemocí potýká dlouhodobě a výrazně mu narušuje možnost fungování v rámci běžného každodenního života, je možné zažádat si o invalidní důchod.

Léky

Lékař může předepsat antidepresiva, která jsou určena pro dlouhodobé užívání či anxiolytika snižující úzkost a napětí. Po požití anxiolytik přichází rychlá úleva. Patří sem například Lexaurin, Neurol a Rivotril.

Bylinky

U mírnějších forem úzkostí lze s úspěchem používat některé přírodní prostředky. Zklidnění napomáhají čaje z mateřídoušky, meduňky, třezalky nebo heřmánku, sedativně působí také kozlík lékařský, který se spíše doporučuje užívat v kapslích. Účinnou přírodní léčbou jsou také relaxační bylinné lázně, například s levandulí a nebo bylinné masážní oleje. Dobré výsledky má rovněž aromaterapie.

Homeopatika

Homeopatie může pomoci v léčbě panických poruch, určitě je ale zapotřebí osobní konzultace s lékařem – homeopatem.

Domácí léčba a babské rady

Dobrým způsobem, jak bojovat proti úzkostným stavům, je pohyb, meditace nebo relaxace. Důležité je také naučit se techniky, jak panickou ataku zvládnout, a to ve formě speciálních dechových cvičení.

Vyšetření

Diagnostika panické poruchy probíhá vylučovací metodou. Znamená to, že po absolvování řady vyšetření vnitřních orgánů a jejich funkcí se při negativních výsledcích vyloučí možnost jiného orgánového onemocnění. Příznaky panické ataky mohou vést lékaře například k rozvaze o diagnóze akutního infarktu, je potřeba tedy vyloučit organickou příčinu obtíží. Při jakémkoliv zjištění jiných fyziologických onemocnění se léčí v prvé řadě ony. Poté následuje vyšetření u psychiatra, který může k určení diagnózy použít test psychických poruch.

U dětí

Bohužel ani dětem se diagnóza panické poruchy nevyhýbá. Během pandemie navíc počet dětí s tímto onemocněním několikanásobně vzrostl. Děti se s novými situacemi vyrovnávají často hůře než dospělí a proto je třeba s nimi v obtížných životních situacích jednat ohleduplněji. Důležité je učit dítě se svým strachem a úzkostmi pracovat.

Inkubační doba
-

Očkování

ne

Délka léčby

individuální
Prevence

Prevence je v tomto případě skutečně velmi obtížná. K základním doporučením však patří dodržovat zdravý životní styl, rovnoměrně střídat zátěž a odpočinek, vyhýbat se drogám a většímu množství alkoholu. I když je přirozené, že se člověk snaží určitým stresovým situacím vyhýbat, je vhodné naučit se jim čelit, případně je adekvátně řešit. Pokud máte pocit, že se vám nedaří zvládat určité situace, zkuste kontaktovat odborníka.

 

 
Video se připravuje ...

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.