Panická porucha

Panická porucha patří mezi časté a přitom poměrně závažné duševní poruchy. Patří do skupiny onemocnění nazývané úzkostné poruchy (dříve neurózy). Úzkostné poruchy zahrnují jak fóbie, u kterých člověk zná příčinu svého strachu, tak i poruchy, kdy se nemocní bojí něčeho neznámého.

Úzkost a strach jsou běžné emoce, které prožívá každý člověk. Jedná se o užitečné emoce, pomáhají organismu připravit se na nebezpečí nebo se mu vyhnout. Pokud tyto neovladatelné pocity paniky a strachu přicházejí nečekaně, nelze je ovládnout ani předvídat, přicházejí v neadekvátních situacích, trvají dlouho nebo jsou nepřiměřeně intenzívní, jedná se o úzkostnou poruchu. Patří sem i takzvaná anticipační úzkost – člověk má strach už jen při pomyšlení, že by mohl dostat strach. Úzkost může doprovázet člověka delší dobu nebo se může objevit v záchvatech (panické ataky).

Panickou poruchou trpí až 10 % populace.

Postihuje

muži
ženy
děti

Projevuje se

psychické onemocnění

Příznaky panické úzkostné poruchy

Během panické úzkostné poruchy člověk prožívá velmi intenzívní úzkost a nedokáže říct, co je její příčinou. Nemá obavu z něčeho konkrétního (z nemoci, ze ztráty kontroly nad situací, z osoby nebo něčeho nepříjemného). Svůj pocit strachu, nervozity nebo hluboké úzkosti nedokáže ovládat.

Každý prožívá ataku jinak, k nejčastějším psychickým příznakům úzkosti patří:

  • intenzívní pocit hrůzy
  • strach
  • nervozita
  • pocit ohrožení
  • obava ze ztráty kontroly
  • katastrofické myšlenky, kterým se člověk stěží brání
  • problémy se spánkem, s koncentrací
  • strach z omdlení, že člověk onemocněl a neví, co se s ním děje, že „zešílel“
  • strach ze smrti

K nejčastějším tělesným příznakům úzkosti patří:

  • bušení srdce
  • nepříjemné pocity v žaludku, nevolnosti
  • brnění v prstech na rukou i na nohou, pocit horka nebo zimy
  • pocení
  • ztuhlost končetin
  • obtížné dýchání
  • pocit závratě, motání hlavy, slabost v nohách

Záchvaty trvají přibližně 5–30 minut. Nemocného často vyděsí natolik, že se začne vyhýbat situacím nebo místům, kde k záchvatu došlo. Může se také začít bát, že se záchvat vrátí.

Přesná příčina panické poruchy není dosud zcela objasněna. Svou roli při vzniku a rozvoji onemocnění hrají psychosociální příčiny, genetické (osoby trpící úzkostnou poruchou mají více nemocných v příbuzenstvu než osoby zdravé), výchovné (například stresové události z dětství nebo dospívání) nebo biologické (například abnormality v mozku). Svou roli hrají i vnější faktory, jako závislost jsou na drogách či alkoholu nebo stresové situace.

Léčba

Možnosti jak řešit panické stavy jsou jak farmakologické, tak i psychoterapeutické a často bývá výhodné oba způsoby kombinovat.

Farmakologická léčba nabízí léky ze skupiny anxiolytik (léky na úzkost), které s sebou ovšem stále nesou malé riziko návyku a z tohoto důvodu jsou vhodné pro krátkodobé podávání. V boji proti úzkostným stavům se mohou uplatnit i antidepresiva, u kterých závislost nevzniká a jsou vhodná pro dlouhodobější terapii.

Farmakologická léčba by měla být doprovázena psychoterapií (individuální i skupinovou). I zde lze vybrat z několika vhodných postupů nebo technik (například dynamická terapie nebo kognitivně behaviorální psychoterapie). Tyto metody pomohou pacientovi zorientovat se ve svém problému, odhalit možnou příčinu chování, naučit se se situacemi pracovat a efektivně je řešit. Důležitou součástí léčby jsou také úprava životního stylu, spánkového režimu a relaxační techniky.

Léky

Antidepresiva, anxiolytika.

Bylinky

U mírnějších forem úzkostí lze s úspěchem používat některé přírodní prostředky. Zklidnění napomáhají čaje z meduňky, třezalky nebo heřmánku, sedativně působí také kozlík lékařský, který se spíše doporučuje užívat v kapslích. Pomoci mohou také relaxační bylinné lázně, například s levandulí.

Homeopatika

Homeopatie může pomoci v léčbě panických poruch, určitě je ale zapotřebí osobní konzultace s lékařem – homeopatem.

Inkubační doba

-

Očkování

ne

Délka léčby

individuální

Domácí léčba a babské rady

Dobrým způsobem, jak bojovat proti úzkostným stavům, je pohyb, meditace nebo relaxace.

Vyšetření

Diagnostika panické poruchy probíhá vylučovací metodou. Znamená to, že po absolvování řady vyšetření vnitřních orgánů a jejich funkcí se při negativních výsledcích vyloučí možnost jiného orgánového onemocnění. Příznaky panické ataky mohou vést lékaře například k rozvaze o diagnóze akutního infarktu, je potřeba tedy vyloučit organickou příčinu obtíží. Při jakémkoliv zjištění jiných fyziologických onemocnění se léčí v prvé řadě ony.

Prevence

Prevence je v tomto případě skutečně velmi obtížná. K základním doporučením však patří dodržovat zdravý životní styl, rovnoměrně střídat zátěž a odpočinek, vyhýbat se drogám a většímu množství alkoholu.

I když je přirozené, že se člověk snaží určitým stresovým situacím vyhýbat, je vhodné naučit se jim čelit, případně je adekvátně řešit. Pokud máte pocit, že se vám nedaří zvládat určité situace, zkuste kontaktovat odborníka.

 

Nejnovější články

720p 480p 360p 240p

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.