Chcete silnou imunitu? Odborník radí, které preparáty pomůžou
Čas od času prodělat virózu není na škodu. Přirozeně tak udržujeme imunitní systém v akci. Opakovaná nemocnost v jednom roce již může být signálem narušení přirozené imunity a měli bychom se nad možnou příčinou zamyslet. Co může pomoci?
Jak se vyrovnáme s viry a bakteriemi, které zejména teď v zimě doslova lítají kolem nás? To závisí hodně na tom, jak dobrou máme imunitu, která nás chrání před nemocemi. „Imunita těla slouží k obraně každé buňky v našem organismu. Většinou ji chápeme jako obranu vůči mikroorganismům (bakterie, viry, plísně). Také nás ale chrání například i vůči rakovinovým buňkám, které v našem organismu každodenně vznikají,“ vysvětluje imunolog MUDr. Radek Klubal z Medicínského centra Praha a poukazuje na fakt, že imunita je součástí každé buňky v našem těle. Má ji dokonce i vlas, který svým složením „nechutná“ mikroorganismům.
Vojáci ve střehu
Komplexní imunitní systém můžeme přirovnat k armádě. Představme si hrad složený z imunitních orgánů (uzliny, slezina, brzlík, játra, kostní dřeň), tento hrad střeží vojáci, které představují imunitní buňky (leukocyty). Vojákům k tomu slouží zbraně v podobě protilátek (imunoglobulinů), komplementu (soustavy kaskádovitě se aktivujících proteinů) a cytokinů (molekul, které přenášejí informace mezi buňkami a mají vliv na jejich regulaci) a tak dále.
„Celý imunitní systém v praxi opravdu funguje podobně jako skutečná armáda. Při střetu s protivníkem, kterého nezná, nebývá její zásah tak účinný, ale postupně se zdokonaluje. Při dalším setkání již funguje velmi efektivně. Důležitá je profesionalita, pravidelný trénink, dostatek odpočinku, správná výživa. Proto má takzvaný správný životní styl význam pro kvalitní fungování imunity,“ podotýká odborník a upozorňuje, že pro správné nastavení imunity je důležitý i náš mikrobiom. Přirozené mikroorganismy v našem zažívacím traktu i mimo něj trénují a udržují jednotlivé složky naší obranyschopnosti v bdělosti a pozornosti. Zdravý organismus se tedy s náporem z okolí vyrovná. Neznamená to však, že nikdy neonemocní.
Vyzkoumáno v laboratoři
Pokud tedy býváte často nemocní, je potřeba zjistit, co způsobuje oslabení vašeho imunitního systému. Je příčinou nedostatečný výcvik či malé množství „vojáků“? Chybějí tělu „zbraně“? Nebo se imunita vyčerpala dlouhodobým neúspěšným soubojem? To zjistí speciální imunologická laboratorní vyšetření zaměřená na všechny složky imunitního systému – od těch rutinních, proveditelných v průměrné laboratoři, po vysoce specializovaná, pracná a nákladná vyšetření. Pak následuje léčba, někdy i kombinovaná. Na chronickou infekci lékař obvykle předepíše podle druhu infekce antibiotika (bakterie), virostatika (viry) nebo antimykotika (plísně).
Doporučuje se také přirozená forma „navýšení počtu vojáků i zbraní“ upravením životosprávy a přírodními doplňky v podobě vitaminů či bylinek, případně uměle léky. „Novodobě dokáže medicína obnovit i trvale poškozenou imunitu za použití takzvaných hematopoetických kmenových buněk. V některých případech lze již dokonce využít pokroku v takzvané genové terapii, kdy lze dosáhnout i vyléčení infekce HIV úpravou zmíněných hematopoetických kmenových buněk,“ poukazuje lékař na novinky.
Když jde o život
Poškození imunitního systému nás ohrožuje na životě. Je-li oslaben jen jeden orgán, často stačí nemoc vyležet, případně užívat antibiotika. Závažný problém vznikne, pokud se infekce rozšíří po celém těle. To pak hrozí selhání celého organismu. „Příkladem generalizované (celotělové) infekce je i covid-19. Některé infekce trvale poškozují imunitní systém a není možné je vyléčit. Z naprosto zdravého člověka se najednou stane doživotně oslabený jedinec. Příkladem je i poměrně běžná infekce virem Epstein-Barrové nebo závažná infekce HIV,“ uvádí doktor Klubal.
Naše imunita slábne ruku v ruce s postupujícím věkem. To je přirozený proces. Proto nás v pokročilejším věku více ohrožují onkologická onemocnění či infekce, které jsou pro mladé lidi neškodné. Významně si však imunitu narušujeme špatnou životosprávou, tedy nevhodnou stravou, nedostatkem spánku, pohybu, stresem i faktem, že se neotužujeme. V neposlední řadě má na imunitu vliv také fyzické a psychické vyčerpání. Ohrožují ji toxické látky (například pesticidy), radiace, ale i některé léky (například chemoterapie, imunosupresiva) nebo drogy.
Stará jako lidstvo samo
Imunita se v našich tělech formuje od samotného počátku lidstva. Většina aktuálních mikroorganismů byla na Zemi dříve než člověk. „Aby se tedy lidská rasa evolucí prodrala do současné doby, musel se náš imunitní systém hodně učit a,pochlapit‘,“ říká imunolog. Je pravda, že v dnešní moderní době naše imunita poněkud leniví. Důvod? Hledejme za tím pohodlný život, který vedeme. Bydlíme v teple, máme k dispozici antibiotika a od novorozeneckého věku jsme očkovaní. „Syrově řečeno, přežívají i jedinci se slabším imunitním systémem,“ říká imunolog.
Lékař zároveň poukazuje na důležitost genetiky. „Vlivem evolučního vývoje a individuálního přirozeného selekčního tlaku na naše předky je imunita každého jedince v něčem unikátní. Z genetického vyšetření lze předvídat rozvoj alergie, autoimunity, imunodeficitu i náchylnost k některým infektům. Genetika imunitního systému se stane v blízké budoucnosti klíčovým vyšetřením. Lidstvo za posledních sto let přestalo procházet přirozeným selekčním výběrem, přibývá tak velké množství nemocných s různou poruchou imunity a situace se bude samozřejmě zhoršovat. Jediným možným řešením bude zásah do imunity zformováním či zaškolením imunity in vitro (ve zkumavce), někdy i s použitím genové terapie,“ říká MUDr. Klubal.
Posilovači imunity
STRAVA
- dostatek bílkovin (bílé maso, jogurty, sýry, vejce, luštěniny)
- vitaminy (ovoce a zelenina)
- komplexní sacharidy (obiloviny)
- zdravé tuky (olivový olej, semínka, ořechy)
LÉKY
- kolostrum – preparát obsahující mlezivo – mateřské kravské mléko, které obsahuje imunitní složky, předané od matky mláděte. Toto mléko vylučují těsně po porodu všechny samice savců pro svá novorozeňata. „U nemocných dětí tato forma pomáhá zlepšit odolnost sliznic horních cest dýchacích,“ vysvětluje odborník.
- bakteriální lyzáty – léky k nastartování imunitního systému. Užívají se například při léčbě horních cest dýchacích. Jedná se o „rozemleté“ škodlivé bakterie horních cest dýchacích.
- imunoglobuliny – proteiny, které jsou součástí imunitního systému. Při výrazném oslabení imunity se injekčně podávají imunoglobuliny od zdravých dárců.
LÉČIVÉ ROSTLINY A HOUBY
- echinacea (třapatka nachová), která pozitivně ovlivňuje imunitní systém a účinně ničí viry, bakterie i plísně. Používá se zejména při zánětech horních cest dýchacích.
- rakytník – je doslova nabitý vitaminem C, ale také vitaminy A, E, D a K či vitaminy skupiny B. Najdeme v něm kyselinu listovou a mnoho dalších minerálních látek.
- kustovnice čínská – možná ji znáte jako goji. Její plody dodají našemu organismu mnoho stopových prvků, vitaminů i aminokyselin.
- houby – známými imunomodulátory jsou například reishi, shitake či hlíva ústřičná. Před amatérskou indikací přírodních přípravků ale lékař varuje. Je třeba s nimi zacházet uváženě, protože řada z nich má výrazné účinky a při nevhodné aplikaci nám mohou i ublížit. Měli bychom tedy nejlépe užívat pouze certifikované výrobky s garancí kvality a bezpečnosti. A jejich užívání konzultovat s odborníky. „Někdy tím odborníkem může být i zkušená babička. Osobně raději využívám samotné byliny s vyzkoušeným účinkem, například ve formě nálevu. Nejpopulárnější jsou různé průduškové, zažívací a urologické přírodní preparáty s přímým antimikrobiálním anebo imunomodulačním účinkem,“ zmiňuje doktor Klubal.
Nic se nemá přehánět
Udržování imunity v dobré kondici nebo rozumné posilování imunity je pro náš organismus velmi důležité. Zvlášť žádoucí je dobře ji formovat v dětství. Vše ale má svou míru. A to i v případě preparátů na imunitu. Jsme-li zcela zdraví, nemá smysl do sebe ládovat horem dolem léky či vitaminy v nadměrném množství. I jimi se můžeme předávkovat. „Násilné přetížení imunity může vést ve výsledku naopak k jejímu vyčerpání a oslabení nebo k vystupňované agresivitě imunitního systému s následným sebepoškozujícím efektem, k takzvané autoimunitě. Něco podobného může nastat i při nevhodném očkování,“ varuje lékař.
Co jste možná nevěděli
Poměrně novou a zajímavou problematikou je „imunita mozku“. „I zde se nacházejí lymfatické cévy, kterými se prohánějí složky imunitního systému. I při banální viróze probíhá v mozku imunitní,rojení‘, které provází zánětlivá reakce v nervové tkáni,“objasňuje MUDr. Klubal. Tím se vysvětluje, proč se můžeme cítit vyčerpáni, dezorientováni a podobně.
Tu a tam prodělat virózu není na škodu.
Autoimunita
Autoimunita je porucha imunity, při které imunitní systém napadá naše vlastní zdravé tkáně. Příčinou může být například prudká infekce, reakce na očkování proti infekčním chorobám. „Tato patologická reakce imunity vychází zpravidla z genetické konstituce, nehrozí tedy každému. Na samém počátku rozvoje každé autoimunity je potřeba pečlivě každého nemocného vyšetřit se zaměřením na infekty nebo očkování. Při včasném podchycení rizikového podnětu lze proces autoimunity zvrátit. Téměř každý orgán v našem těle má svou vlastní formu autoimunity. Příkladem je roztroušená skleróza, revmatoidní artritida, autoimunitní zánět štítné žlázy, Crohnova choroba nebo autoimunitní hepatitida,“ říká MUDr. Klubal. Alergie Protipólem autoimunity je klasická alergie. Při ní náš popletený imunitní systém reaguje na vnější podněty, na které reagovat nemá. „V případě alergie je velmi důležitá role takzvaného Waldeyerova mízního okruhu, jehož součástí jsou známé lymfatické tkáně krční a nosní mandle. Každá látka, kterou vdechujeme nebo polykáme, prochází tímto přirozeným detektorem, který výsledným pokynem rozhoduje o toleranci nebo odmítnutí příslušného původce. Velmi důležitou následnou roli při balancování imunity – alergie a/nebo autoimunita – hraje již zmíněný střevní mikrobiom,“ dodává odborník.
