Biorytmy ovlivňují celé tělo! Proč a jak je vrátit do normálu?
Určitě jste už slyšeli o tom, že naše tělo funguje podle biorytmů. V části mozku zvané hypothalamus totiž sídlí biologické hodiny. A jejich tikání je třeba naslouchat. Jinak hrozí vážní poškození zdraví.
Když se v sedmdesátých letech ptali novináři stoletého Japonce Mičika Jukotavy, co se tak blaze podepsalo na jeho vysokém věku, drobounký Asiat odpověděl: „Celý život jsem jedl a spal jako dítě. Ráno jsem vstal po páté, večer ulehl po osmé. Jen dvakrát jsem to porušil: když žena rodila a když vybuchla místní sopka.“
Mnozí lékaři se s ním shodují a tvrdí, že třeba největším přínosem lázeňské léčby není ani tak pití minerálky nebo bahenní koupele, ale pravidelný denní režim. A delší letní dovolená by podle nich měla člověku sloužit hlavně k tomu, aby srovnal svoje vnitřní hodiny a poznal mimo pracovní vypětí, jak vlastně fungují.
Nabourání životním stylem
Biologické hodiny nejsou jen abstraktní pojem. Protože je ovlivňuje a „seřizuje“ světlo, najdeme je nad překřížením zrakových nervů. „Tenhle velín řídí všechny naše denní rytmy: tělesnou teplotu, hladinu hormonů, aktivitu a únavu, činnost imunitního systému…“ říká doktor Rodion Schwarz, praktický lékař z Přílepské ordinace, www.prilepska-ordinace.com.
Uvádí se, že nelze vypočítat obecně platný časový rámec biorytmů a že je tedy do jisté místy individuální, jak probíhají a jak korespondují s naším životním stylem. „Pokud si tyto cyklické děje představujeme jako plynulé procesy s určitou pravidelností, jejich narušení pak může z dlouhodobého hlediska přispívat k různým změnám v organismu. V dnešní době se v této souvislosti nejčastěji zmiňuje spánkový biorytmus.
Mnoho výzkumů uvádí, že dlouhodobé narušování procesu spánku může vést k psychickým obtížím různé intenzity. Narušení spánkového biorytmu si můžeme představit jako stále probíhající jet lag neboli pásmovou nemoc, která vzniká při cestování po překonání několika časových pásem. Obojí se může projevovat obdobným způsobem – pociťujeme chronickou únavu, dezorientaci, někdy i nevolnost, bolesti hlavy, nespavost, nechutenství, podrážděnost,“ říká Mgr. Kateřina Vozáryová z on-line psychologické poradny Mojra.cz (www.mojra.cz).
Krátké a delší úseky
„Kromě denních rytmů, které mají zhruba 24hodinovou periodu, nás ovlivňují ještě ty s delší periodou, u žen třeba menstruační cyklus, nebo sezonní cykly, kdy se například s nadcházející zimou zpomaluje metabolismus a člověk by nejraději zalehl k zimnímu spánku. Vědci se pokoušeli zjistit, jestli jsou biologické hodiny pro život savců nezbytně nutné. Profesorka DeCourseyová, která zkoumá biorytmy, uskutečnila v USA dvouletý výzkum, při němž veverkám odoperovala centrum biologických hodin. Předpokládala, že zvířata bez něj nebudou moci přežít. Pokusné veverky vydržely, ovšem nikdo nedokáže říci, jak těžké to pro ně bylo a s čím vším se musely v přírodě vyrovnávat,“ říká MUDr. Schwarz.
Probdělé noci nedospíte
Podle odborníků z amerického UCLA Sleep Disorder Center lidé pracující v noci jen obtížně dospávají přes den – průměrně naspí o dvě až čtyři hodiny méně, než kdyby pracovali ve dne a spali v noci. Jejich spánek je rovněž méně kvalitní, protože se musejí vypořádat s více rušivými elementy. Nedostatek spánku dokonce může být i fatální – odborníci z Harvard Medical School například již před lety varovali, že lidem, kteří pravidelně nespí více než 5 hodin, hrozí až o 15 procent vyšší riziko úmrtí, a to v každém věku.
Pozor na třísměnný provoz
V nynější době, která je často označována jako „24/7“, je noční práce často nezbytná. To však nic nemění na faktu, že jde o riziko pro lidské zdraví. Lidem pracujícím v noci se za světla tvoří méně melatoninu, hormonu spánku. Doktor Schwarz říká: „Ve své klinické praxi vidím dopady spánkové deprivace i po dvaceti letech na lidech, kteří v mládí pracovali na nočních směnách. Smutným příkladem byla v naší praxi zdravotní sestřička, která v mládí dělala noční směny a nyní, ve svých 60 letech, stále nebyla schopná navodit přirozený spánek. Lidské tělo i psychika vydrží hodně, ale nedoporučoval bych takto dojít až na konec.“
U některých jedinců i jedna noční směna dokáže narušit přirozený cirkadiánní rytmus. Kromě nedostatku spánku a zhoršení jeho kvality, což může vést až k chronické nespavosti či poruchám spánku, se lidé pracující v noci běžně potýkají se zvýšenou únavou, úzkostmi, depresemi, žaludečními a trávicími obtížemi. Zároveň u těchto lidí roste riziko kardiovaskulárních onemocnění i rakoviny. Lidé s chronickým nedostatkem spánku se také častěji potýkají s vyšším krevním tlakem, obezitou či cukrovkou a jsou více ohroženi Alzheimerovou chorobou i demencí. Mimo to pracovníci v nočních směnách hůře zvládají harmonizovat svůj pracovní a osobní život.
Vyčerpaný organismus
„Pokud bdělost a spánek, práce a volný čas, námaha a relaxace a podobně probíhají pokaždé v jinou denní dobu, organismus se musí neustále adaptovat na nové podmínky a nemůže tak dosáhnout rovnováhy. Tato nekonečná adaptace ho stojí velké množství energie. Spousta dnešních studií uvádí, že práce na noční směny je dlouhodobě zdraví škodlivá, někteří odborníci ji dokonce dávají do souvislosti s rozvojem autoimunitních onemocnění. Je potřeba si uvědomit, že přizpůsobivost organismu na zmiňované proměny v rámci denní i noční rutiny se s přibývajícím věkem snižuje,“ říká psycholožka Vozáryová.
Jak se vrátit do normy
Z výše řečeného vyplývá, že jednou z nejjednodušších věcí, které můžete udělat pro své tělesné i duševní zdraví, je přestat si ničit cirkadiánní rytmus. Tedy pokusit se vymanit z nočních směn, alespoň v určitém věku, ale ani pozdě do noci nepracovat při bílém umělém osvětlení. Hlavním pravidlem udržení stabilního cyklu spánku a bdění je 8 hodin před plánovaným ranním probuzením zhasínat. A to i tehdy, když se vám nechce spát. Krátké svícení (třeba i jen 3 minuty) ničí biorytmus úplně stejně, jako kdybyste svítili hodinu. Přípustné je pouze slabé červené či žlutočervené světlo bez modré a bílé složky. Když za tmy pracujete s počítačem, nastavte si barvy ve stylu červeno-černého terminálu. Z hlediska biorytmů by byly nejvhodnější červené noční lampy pro pokoj, záchod i koupelnu. Výhodou je, když do místnosti, v níž spíte, ráno nahlíží slunce. I proto mají mít ložnice okna k východu. Když večer budete používat jen světla v barvách ohně, kterému je náš vnitřní pračlověk uvyklý, cirkadiánní rytmy si udržíte v normálu.
Zpět k přírodě
Přemýšlejte o ročním období a o svítání a soumraku ve vztahu k vašemu spánku. Snažte se uložit se ke spánku nejpozději v 11 večer a nevstávejte dříve než kolem páté hodiny ráno. Snažte se, abyste měli dostatek denního světla během dne. Především v zimě. Pokud během zimních měsíců spíte do oběda, pak už mnoho hodin, kdy je ještě denní světlo, nezbývá. A to spánkovému biorytmu lidského těla neprospívá. Proč? Protože organismus nemá tolik času si sám vyrobit dostatečné množství melatoninu, klíčového hormonu spánku. K jeho výrobě denní světlo potřebujete.
Naslouchejte tikání
V dnešní moderní době odkládá mnoho žen mateřství do vyššího věku. První těhotenství se odehrává průměrně ve 30 letech, další je s otazníkem… Biologické hodiny se ale nedají oklamat. Odkládání založení rodiny do vyššího věku, obzvláště pak po 35. roku života, je rizikové. Biologicky rizikové. „Žena je sice vyspělá, materiálně zajištěná, duševně připravená, ale biologické optimum pro pořízení potomka již dávno minula (ideální biologický věk pro pořízení dítěte je u ženy mezi 20. až 24. rokem) a její tělo na to upozorňuje. Nejde jen o dozrávání vajíček, ale ve věku 35+ dnes u žen vidíme také mnohá civilizační onemocnění (například vysoký krevní tlak, cukrovku, obezitu), které snahu o vytouženou graviditu mohou významně negativně ovlivnit a v případě úspěšného otěhotnění mohou významně komplikovat celé těhotenství, a tedy i vývoj potomka,“ nabádá MUDr. Radek Havlas, lékařský ředitel a primář gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Mělník (VAMED MEDITERRA), www.nemocnice-melnik.cz
