Užívání aspirinu může být pro seniory škodlivé, uvádí nová studie

Užívání aspirinu může být pro seniory škodlivé, uvádí nová studie
Aspirin může být nebezpečný nejen pro děti, ale i pro seniory • Autor: iStock.com
21. září 2018 • 06:00

Tohle možná změní náš pohled na jeden z nejpoužívanějších a nejběžnějších léků naší planety. Podle aktuálního výzkumu totiž pravidelné užívání nízkých dávek aspirinu nemá u pacientů starších sedmdesáti let, kteří trpí onemocněním srdce, žádný zřejmý přínos.

Po dlouhá desetiletí byla doporučená denní dávka aspirinu považována za účinný způsob, jak pacienty chránit před kardiovaskulárními chorobami, a dokonce i před určitými typy rakoviny. Ale v úvodu zmiňovaná mezinárodní studie zveřejněná v odborném časopise New England Journal of Medicine, odhalila, že dlouhodobé užívání aspirinu v malých dávkách může být pro starší lidi bez jakéhokoliv přínosu. Před možným infarktem či srdeční příhodou je neochrání.

Pozor na vnitřní srdeční krvácení

Studie dokonce potvrzuje, že denní dávka aspirinu je dokonce příliš riziková na to, aby byla předepisována pacientům s pravděpodobností srdečních onemocnění. Jedná se například o možnost vnitřního srdečního krvácení způsobeného léky, které proudí naší krví. Již zmíněným seniorům trpícím srdečními komplikacemi pak aspirin prý vůbec nepomohl. Při užívání aspirinu tak existuje zvýšené riziko vnitřního srdečního krvácení. Možnost vzniku srdečního záchvatu a cévní mozkové příhody tak jeho užíváním neoslabíme.

Nová doporučení tak uvádí, že denní dávka aspirinu je vhodná pro pacienty ve věku kolem padesáti let, kteří jsou vystaveni vyššímu riziku propuknutí kardiovaskulárního onemocnění. Tedy těm, kteří mají vysoký krevní tlak a cholesterol a v neposlední řadě kuřákům.

Je výzkum věrohodný?

Takže teď už víme, že pro lidi starší sedmdesáti let prý podle studie nemá aspirin vůbec žádný přínos. Můžeme ale tomuto výzkumu věřit? Jak vlastně probíhal a kdo se jej zúčastnil? Studie sledovala přes devatenáct tisíc seniorů z toho dva a půl tisíce Američanů a šestnáct a půl tisíce Australanů. Do výběru se ale dostali i lidé z oblasti pohoří Kavkaz. Sledování všech výše zmiňovaných trvalo téměř pět let. Mezi účastníky nechybělo ani výrazné procento afroameričanů a Hispánců, u nichž je prokázané větší riziko vzniku demence a kardiovaskulárních chorob.

Na konci testu bylo stále naživu 90,3 procenta všech pacientů léčených aspirinem, ve srovnání s 90,5 procenty, kterým tento lék podáván nebyl. Výskyty demence a tělesné invalidity byly mezi těmito dvěma skupinami podobné. I míra srdečních onemocnění, infarktů a mrtvice byla srovnatelná.

Velký rozdíl byl u obou skupin v již zmiňované míře vnitřního krvácení (například krvácení do mozku, gastrointestinální krvácení a krvácení v jiných částech těla), které vyžadovalo transfuzi krve a hospitalizaci pacientů. Tyto problémy se objevily u 361 lidí léčených aspirinem a už 265 těch, kteří aspirin neužívali.

Souvislost mezi aspirinem a rakovinou

U skupiny léčené aspirinem došlo také k nárůstu úmrtí na rakovinu, což autory studie překvapilo. Předchozí studie totiž zjistily, že aspirin může být naopak účinnou ochranou proti některým druhům rakoviny. Největší procento pacientů léčených aspirinem tak tedy zemřelo na rakovinu. Nutné je ale dodat, že zde není prokázáno, že by jim aspirin v léčbě nějak uškodil.

Takže jaký je závěr? Jako prevence proti rakovině či srdečním onemocněním by neměl být aspirin už vůbec používán. Jednoduše řečeno zdravým pacientům při budoucích problémech nepomůže.

Autor: Daniel Mareš
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.