Močíte často? Možná máte rakovinu!

Močíte často? Možná máte rakovinu!
Hyperaktivní močový měchýř má společné příznaky s jinými onemocněními, například s rakovinou • Autor: shutterstock.com
2. října 2017 • 06:00

Každý urologický problém dokáže život velice znepříjemnit a o syndromu hyperaktivního močového měchýře to platí na sto procent. Navíc může signalizovat jiné nemoci včetně rakoviny močového měchýře.

O syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB, overactive bladder) panuje mezi lidmi poměrně rozšířené přesvědčení, že jde o nemoc starých žen. Do jisté míry je to pravda. Po šedesátce ale do hry vstupují muži a poměr se vyrovnává, později dokonce muži ženy předčí. Jak je to s OAB v souvislosti s věkem? Do 25 let se OAB vyskytuje jen asi u 4,8 % žen. Ve věkové skupině nad 65 let se už dostáváme na 31 %. Dalšími faktory, jež nahrávají vzniku OAB, jsou kromě stárnutí zvyšující se tělesná hmotnost, deprese, užívání alkoholu a také kofeinu.

Neustálé nucení močit ničí normální život

Základním příznakem OAB je urgence. Co je to? Ano, tušíte správně, jde o pocit, že se musíte okamžitě jít vymočit , jinak se stane nehoda. Osoba s OAB zčásti nebo zcela podřizuje svůj osobní i profesní život svému problému – všechny činnosti jsou plánovány s ohledem na možnost jít na malou. Vrství se problémy v partnerském a sexuálním životě či s hledáním partnera vůbec. Nemoc ovlivňuje vše – představte si, že byste měla jít do divadla a nemůžete sedět jinde než na krajních sedadlech, abyste doběhla na nejbližší toaletu. Během dne se musíte jít mnohokrát za den vymočit. Intimní život stojí za zlámanou grešli – ten pocit studu, že se vám stane nepříjemnost, nakonec přehluší veškerou radost z bytí s blízkým člověkem.

Kvůli častému nucení na malou se zhoršují potíže se spánkem, kterému ubývá na kvalitě. OAB se pojí i s dalšími nepříjemnými potížemi – dochází k infekcím močových cest. Často vede onemocnění k depresivnímu syndromu. A právě především kvůli studu, pro který pacientka nevyhledá lékaře včas, dochází k odhalení dalších možných komplikací až „pět minut po dvanácté“. OAB má totiž mnoho společných příznaků s jinými onemocněními močových cest, z nichž nejnebezpečnější je rakovina močového měchýře. OAB rovněž může být doprovodným příznakem neurologického onemocnění, například Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo následků cévní mozkové příhody.

S kým se podělit o svůj problém?

Syndrom hyperaktivního močového měchýře je onemocnění, které lze celkem dobře léčit. Nejprve je ale potřeba učinit vstřícné kroky směrem k lékaři. Je zapotřebí navštívit gynekologa či urologa, který vás vyšetří a zjistí, o jaký druh poruchy se jedná a ve kterém stadiu se nacházíte. Další vyšetření se koná s pomocí zobrazovacích metod, nejčastěji ultrazvuku. Odebírá se moč k laboratornímu vyšetření, jež zjistí, zda není přítomen zánět, krev nebo nádorové buňky.

Následuje gynekologické vyšetření. Dostanete do ruky tzv. mikční kartu, jež ukáže, kolik tekutin jste vypila za určitou dobu, kolik a v jaké frekvenci jste následně vymočila. „Lékař pak může doporučit další diagnostická vyšetření, která se provádějí ve specializovaných centrech a mezi něž patří například urodynamické metody a endoskopické vyšetření močového měchýře pomocí cystoskopie,“ uvádí přednosta Gynekologickoporodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Alois Martan.

Trénink močového měchýře

Po vyhodnocení všech vyšetření lékař navrhuje vhodnou léčbu. První v řadě se vám dostane doporučení stran úpravy životního stylu. Co se pod tímto pojmem skrývá? Omezení či úplné vyloučení pálivých, kořeněných pokrmů, citrusových plodů a kávy. Dostatečné množství – zhruba dva litry – tekutin, po 18. hodině je však nutné tekutiny omezit a tři hodiny před usnutím už byste neměla pít vůbec. Je žádoucí přidat do stravy vlákninu a pokusit se snížit tělesnou hmotnost.

Dalším doporučením může být trénink močového měchýře. Ten spočívá v postupném prodlužování intervalů mezi močením či ve cvičení pánevního dna. Nemocným s OAB se podávají léky se spasmolytickým nebo parasympatolytickým účinkem, které potlačují příznaky hyperaktivního močového měchýře a dokážou prodloužit čas mezi močením. „Výhodnější jsou léky ve formě, která se podává jednou za den a je cíleněji zaměřená na močový měchýř. U tohoto typu léčby se vyskytuje méně nežádoucích účinků, jako je například sucho v ústech, poruchy paměti, vidění nebo zácpa,“ upozorňuje profesor Martan. Podle jeho slov se účinek parasympatolytika neprojeví hned, ale nejdříve zhruba po 3 týdnech léčby.

Postupné zlepšení stavu spojené s ústupem obtíží může probíhat i půl roku po nasazení léku. Podávání léků by mělo trvat přinejmenším 6–12 měsíců. „Po tomto čase se léčivo může vysadit, vyhodnotí se stav a obtíže pacientek. Může se stát, že už léky potřebovat nebudou nebo se k nim po čase vrátí,“ uzavírá gynekolog.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.