Léčba epilepsie pomocí operace mozku
Epileptický záchvat je jednou, nikoli jedinou komplikací života epileptiků. Nemoc je velkým omezením v soukromém i pracovním životě. Mnozí pacienti v důsledku nemoci mají problémy s udržením pozornosti, potíže s řečí, trpí poruchami paměti, jejich stav se podepisuje na emočním prožívání i sexuálním životě. Přicházejí o řidičský průkaz, nemohou pracovat v nočním provozu, vykonávat práci ve výškách nebo vyžadující dlouhodobé soustředění či vysokou odolnost vůči stresu.
Léčba epilepsie začíná její diagnostikou. Jinak se léčí pacient, u něhož je diagnostikovaný nádor, který je sám o sobě důvodem k operaci, a jinak se léčí pacient, u něhož je příčina epileptických záchvatů neznámá.
„Zásadní v léčbě epilepsie je volba léku, antiepileptika, která závisí na typu záchvatů. Asi u poloviny nemocných dojde po nasazení prvního léku k vymizení záchvatů. Pokud k tomu nedojde, je možno původní lék zaměnit za jiný nebo zvolit kombinaci původního a nového léku. Teprve pokud pacient nereaguje na podávání dostatečných dávek léků, je možné uvažovat o operačním řešení. Zcela jiná je ale situace, kdy jsou epileptické záchvaty důsledkem choroby, která je sama o sobě důvodem k operaci, například mozkového nádoru. Tehdy má operace samozřejmě přednost a může pacienta zbavit epilepsie, nádoru a nakonec i léků,“ říká úvodem MUDr. Zdeněk Vojtěch z neurologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
„Zhruba 30 procent pacientů je takzvaně farmakorezistentních, to znamená, že jejich organismus na léčbu dostatečně nereaguje a záchvaty přetrvávají, byť často s nižší frekvencí, než tomu bylo před nasazením léčby,“ popisuje neurolog.
U těchto nemocných lékaři zvažují neurochirurgickou operaci, jejímž cílem je odstranění části mozku, ve které vznikají záchvaty. Úspěšnost neurochirurgických zákroků se odvíjí od místa, ve kterém se ložisko záchvatů nachází. U epileptiků, jejichž ložisko je ve spánkovém laloku, je pravděpodobnost vymizení záchvatů až 70 procent.
„Zhruba stejnou úspěšnost mají operace, při kterých se kompletně odstraňuje léze zobrazitelná magnetickou rezonancí. A u dalších asi 20 procent pacientů se po těchto operacích četnost záchvatů alespoň podaří snížit. U pacientů, kteří mají ložisko mimo spánkový lalok a na magnetické rezonanci není zobrazitelná léze, je úspěšnost nižší,“ dodává Zdeněk Vojtěch.
U části pacientů je možné chirurgicky přerušit dráhy, po nichž se šíří výboje během záchvatu z jedné hemisféry do druhé, a u zvlášť těžkých případů se přistupuje ke stimulaci bloudivého nervu. „Tato léčba přichází v úvahu u pacientů s četnými záchvaty, kde nepřichází v úvahu operace a farmakologická léčba selhává,“ říká lékař.
Operace mozku při epilepsii
Unikátní metodou léčby epilepsie prováděnou v Nemocnici Na Homolce je stereotaktická operace mozku. Využívá se u epilepsie, jejíž ložisko se nachází v hlubokých oblastech spánkového laloku. Tento typ nejčastěji vzniká v důsledku poškození mozkových tkání, například po zánětu mozkových blan nebo po křečích, které se vyskytují při vysokých horečkách u malých dětí. Stereotaktická operace je možná tehdy, když lze zobrazovací diagnostickou metodou určit epileptogenní ložisko.
„Pokud se podaří toto ložisko odstranit, znamená to vyléčení epilepsie,“ popisuje primář oddělení stereotaktické a radiační neurochirurgie Nemocnice Na Homolce doc. MUDr. Roman Liščák. Příprava na operaci a její vlastní průběh dohromady zaberou asi dvě hodiny.
„Před výkonem upevníme hlavu pacienta pomocí čtyř šroubů zavedených do lebečních kostí do stereotaktického rámu. Upevnění provádíme v lokálním znecitlivění, takže pacient vnímá jen čtyři injekční vpichy. Dále už žádnou bolest necítí, protože mozková tkáň není inervovaná,“ říká docent Liščák. Po upevnění do rámu je do ložiska přes návrt v kůži a lebeční kosti zavedena strunová sonda. „Když se sonda dostane k ložisku, lékař z ní po straně vysune deset milimetrů dlouhý aktivní hrot, který začne problémovou tkáň postupně tepelně destruovat. Takto se postupuje v několika etážích. Během jedné operace operatér provede asi 25 destrukcí patologické tkáně, každá trvá asi minutu,“ přibližuje neurochirurg. Zničená mozková tkáň je ponechána na místě a organismus ji následně sám vstřebá.
Doba rekonvalescence po operaci mozku
Po zákroku pacient obvykle, pokud se nevyskytnou nějaké komplikace, do týdne odchází domů. „Obecně po epileptochirurgických výkonech pozorujeme mírný pokles výkonnosti v časné pooperační fázi s jeho následným postupným vzestupem, který dosahuje jeden až dva roky po operaci hodnot mírně vyšších než před operací,“ popisuje PhDr. Lenka Krámská z psychologického oddělení Nemocnice Na Homolce.
I z tohoto důvodu je součástí pooperační péče kognitivní rehabilitace, na kterou pacient dochází do nemocnice. Kognitivní funkce, jejichž centra jsou uložena v různých částech mozku, zahrnují kromě paměti též koncentraci, pozornost, řečové funkce, rychlost myšlení a schopnost pochopení informací. Rehabilitace epileptika po operaci trvá 6–12 týdnů a jejím smyslem je podpoření a zlepšení zmíněných kognitivních funkcí a intelektové i paměťové výkonnosti.
Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.
