Epilepsie

Může se objevit v každém věku. Epilepsie vzniklá v dětství má nejčastěji genetické příčiny méně často vrozené vývojové vady mozku, u dospělých vzniká epilepsie v důsledku nádorových onemocnění, cévních mozkových příhod, úrazů hlavy a alkoholismu. Ve stáří se objevuje často epilepsie související s cévními mozkovými příhodami. Někdy zůstává příčina neobjasněna.

Příznaky epilepsie

Záchvat vzniká v důsledku abnormální dráždivosti nervových buněk v mozku. Epileptické záchvaty mají mnoho podob. Mohou mít podobu záškubů v těle nebo stavu podobnému krátkému zasnění, výpadků paměti nebo brnění končetin. Známější jsou pak celkové svalové křeče a ztráta vědomí. Záchvaty mohou člověka postihnout přes den i v noci ve spánku.

Jak vypadá epileptický záchvat?

• tiky a záškuby
• brnění částí těla
• zrakové hulucinace
• opakování slov nebo činností
• křeče
• bezvědomí

Záchvaty se mohou projevit různě, podle toho, v jaké části mozku dochází k abnormální aktivitě. Může, ale nemusí být porušeno vědomí. Člověk může ustrnout v činnosti, zahledět se, nebo může naopak začít bezcílně opakovat nějaký pohyb nebo přecházet po místnosti. Může i nesrozumitelně a nesmyslně mluvit. Většina lidí si na záchvat nepamatuje. Záchvaty se mohou projevovat i tiky a záškuby v různých částech těla, brněním a podobně, pacient může pozorovat záblesky nebo jiné zrakové vjemy.

Pokud je abnormální epileptickou aktivitou buněk zasažen celý mozek, jde o záchvat celkový, který se projevuje bezvědomím a křečemi. Na začátku takového záchvatu člověk zpravidla vykřikne, padá k zemi, rozvíjí se bezvědomí a křeče, které jsou po několika desítkách sekund vystřídány záškuby končetin. Člověk se může pokousat, pomočit nebo pokálet.

U starších nebo dospívajících dětí se mohou tyto záchvaty projevit chvilkovým zasněním, nevnímáním, děti jsou „mimo“. Někteří pacienti pociťují před záchvatem takzvanou auru neboli předzvěst. Může se projevit jako nepříjemný pocit v břiše, pocit odcizení nebo již prožité situace a podobně. 

Léčba epilepsie

Léčba se vždy odvíjí od průběhu záchvatu a identifikace příčin, které mohly případně záchvat vyvolat (nedostatek spánku, úraz nebo onemocnění mozku, návykové látky a podobně). Až po stanovení přesné diagnózy, což může trvat nějakou dobu a může si vyžádat i opakovaná vyšetření například na EEG, lékař stanoví nejvhodnější léčbu.

Některé druhy epilepsie se dají léčit pomocí léků – antiepileptik. Pro každý druh epilepsie existují specifické preparáty. Někdy je potřeba vyzkoušet více přípravků. Léčba antiepileptiky nemusí být doživotní.

Pokud léky nezabírají, je možné zvážit operaci, která odstraní ložiska vyvolávající záchvaty. Té předcházejí další důkladná vyšetření. Další metodou může být takzvaná léčba stereotaktickým způsobem, při které jsou ložiska v mozku ničena tenkou elektrodou. Léčba může probíhat také voperováním stimulátoru bloudivého nervu (nervus vagus), který pomůže tlumit záchvaty.

Pro účinnou léčbu je třeba spolupráce pacienta, který nesmí pít alkohol, musí dbát na pravidelný režim, dostatek spánku a správnou životosprávu.

Léky - Lékař zpravidla na začátku volí nejosvědčenější lék, který se může. V průběhu léčby se kontroluje hladina antiepileptik v krvi, zvláště při opakování záchvatů nebo při projevech nežádoucích účinků. Další z možností jsou chirurgické zákroky.

Bylinky – Bylinná léčba by rozhodně neměla nahradit péči odborníků, může působit podpůrně. Zklidňující účinky má routa vonná. Zalijte čajovou lžičku sušené routy a deset minut louhujte. Pijte maximálně dva šálky denně a neužívejte dlouhodobě. Proti nervovým obtížím pomáhá kozlík lékařský, který se dá zakoupit například ve formě kapek.

Domácí léčba - Zdravá strava, pravidelný režim a relaxace může podpořit léčbu epilepsie. U některých pacientů s epilepsií se používá tzv. ektogenní dieta s velmi vysokým obsahem tuků (až 90% přijaté energie). U některých pacientů pomůže snížit počet záchvatů snížení energetického příjmu. 

Vyšetření při epilepsii

Diagnostika epilepsie se provádí na základě elektroencefalografie tzv. EEG, při němž se mapuje elektrická činnost mozku. Magnetická rezonance (MRI) umožní zhotovit snímky tkáně mozku a zmapovat ložisko. Dále se provádí CT vyšetření mozku. Může se provádět i interní a EKG vyšetření.

Komplikace

Mezi hlavní komplikace patří úrazy, ke kterým dochází během záchvatu. Velmi závažnou komplikací je tzv. epileptický stav, kdy záchvat trvá déle než 30 minut. Tento stav může způsobit selhání srdce, mozkový otok nebo kóma. 

Nemocní mají problémy při výběru povolání, s řidičským průkazem, často je kvalita jejich života snížena vedlejšími účinky léků. Pro pacienty bývá komplikací i stigmatizace lidí s tímto onemocněním. S tím souvisí jejich nižší sebevědomí, problémy při výběru partnera, vyhýbání se sociálním situacím a podobně.

Prevence - Prevence v pravém slova smyslu neexistuje, může jí být zdravý životní styl.

První pomoc při záchvatu:

1. Pokud má postižený křeče, je třeba zabránit jeho zranění. To znamená uvolnit mu oděv, aby se neudusil, vyprostit ho z prostoru, kde by se mohl zranit apod. 

2. Když křeče ustanou, nastane riziko vdechnutí slin a hlenů, které se u některých záchvatů zvýšeně tvoří a následně hrozí vznik zápalu plic. Prevencí je uložení nemocného do zotavovací (dříve stabilizované) polohy. 

3. Pokud je postižený při vědomí, ale není plně orientovaný, je třeba u něj počkat. V této fázi je vhodné se nemocného příliš nedotýkat a nemanipulovat s ním. 

4. Když nemocný nabude plného vědomí, je třeba se ho zeptat, zda se s epilepsií léčí. Pokud ano a je již plně orientovaný, je možné ho nechat v klidu odejít. 

Jestliže však řekne, že se s epilepsií neléčí, je nutné zavolat rychlou zdravotní pomoc a nechat ho odvézt do nemocnice, kde dojde k přesné diagnostice, protože záchvat mohl být důsledkem nějakého závažného onemocnění, například cévní mozkové příhody nebo nádoru.