Kvalita spermatu je čím dál horší. Za 50 let už možná nebudeme plodní
Na první pohled se zdá, že s globální porodností není žádný problém. Světová populace překročila hranici 7 miliard a dál utěšeně narůstá. Stále více indicií však naznačuje, že kvalita i kvantita mužských spermií začíná klesat – potvrzuje to několik odborných studií z různých částí světa.
Na příčinách poklesu plodnosti mužů se experti nemohou shodnout, za viníky bývá označována řada faktorů: od mobilních telefonů v předních kapsách u kalhot, tedy v blízkosti mužských reprodukčních orgánů, přes hormony ve vodě a environmentální toxiny až po špatnou stravu z fast foodů a fyziologické změny v lidském těle. S nižší mužskou plodností souvisejí také stále častější poruchy pánských orgánů, jako je rakovina varlat či kryptorchismus (porucha sestupu varlete do šourku).
Kvalita spermatu vypovídá o celkovém zdraví
Kvalita spermatu napoví mnohé o celkovém zdravotním stavu a vyšetření ejakulátu tak může být pro muže užitečnou pomůckou a případným varováním. Ti s nižším množstvím spermií pravděpodobně budou mít další zdravotní problémy, zejména hormonální, oběhové a kožní.
Rovnice platí i obráceně: čím méně je muž zdravý, tím horší je „jakost“ jeho spermatu. Mezi nejznámější příčiny zhoršení patří obezita, kouření a rakovina. Dále s ní souvisejí nemoci jako vysoký krevní tlak, cévní problémy nebo onemocnění srdce.
Dárci spermatu nesplňují požadavky
O poklesu kvality spermatu hovoří jak neoficiální zprávy z center pro léčbu neplodnosti a spermobank, tak odborné vědecké studie předních univerzit. Například největší izraelská spermobanka Cryobank z Tel Avivu ve své zprávě uvádí, že v roce 1991, kdy začala fungovat, odmítala pro špatnou kvalitu zkoumaného vzorku zhruba třetinu mužských dárců, jak píší Los Angeles Times.
Současné požadavky se snížily, ovšem při použití stejných standardů jako v roce 1991 by dnes klinika musela odmítnout přes 80 % dárců. „Jsem přesvědčená o tom, že kvalita spermatu se zhoršuje,“ říká Grace Centolová z americké Společnosti pro mužskou reprodukci a urologii. Pečlivě přezkoumala data dárců v oblasti Bostonu za posledních 8 let a zaznamenala „statisticky významný pokles objemu ejakulátu, menší počet a nižší pohyblivost spermií“. Přitom profil dárců zůstal stejný, změna tak nemůže být způsobená jejich věkem.
Kolik spermií mají muži?
Z globálního hlediska však celá záležitost není tak jasná. Před dvaceti lety porovnal britský odborný časopis British Medical Journal všech 61 dostupných studií kvality spermatu z let 1938–1990. Výsledek byl zprvu šokující – za zhruba půl století počet spermií v ejakulátu klesl na polovinu. Se zdánlivě spolehlivými studiemi byl ale problém – účastníky těch pozdějších s nižšími výsledky byli často muži, kteří se už dříve sami obrátili na lékaře kvůli problémům s plodností.
Aby vše bylo ještě složitější, pro srovnání neexistují žádná data z doby před rokem 1938. A celou věc nelze zobecnit ani geograficky – zatímco nedávný dánský výzkum 5 tisíc vojáků neprokázal žádné zhoršení spermatu, Finové narození koncem 80. let mají výrazně slabší výsledky než jejich o deset let starší spoluobčané.
Kvalita spermatu českých mužů
A jaká je situace v tuzemských luzích a hájích? „Výzkumy docenta Zvěřiny a jeho spolupracovníků nepotvrzují snižování kvality spermatu u české populace za posledních 30 let,“ říká sexuolog prof. PhDr. Petr Weiss, Ph. D., DSc.
„Zatím nelze definitivně konstatovat, zda se v budoucnu tyto výsledky potvrdí, nicméně s celkovým zlepšováním kvality životního prostředí a také stravy neočekávám žádné dramatické změny plodnosti českých mužů,“ dodává odborník.
Optimistický náhled nesdílí například MUDr. David Rumpík, ředitel Kliniky reprodukční medicíny ve Zlíně: „Kvalita mužského spermatu se snižuje. Za posledních 25 let se počet spermií u mužů snížil o více než 60 procent. Některé studie dokonce odhadují, že zhruba v roce 2070 může být počet spermií u mužů až nulový.“ Výsledky průzkumů a názory expertů na neplodnost rozhodně nejsou jednoznačné. V každém případě změny v reprodukčních funkcích mohou ukazovat na změny v prostředí, chování a životním stylu, které dosud nezjištěnými způsoby ovlivňují naše zdraví.
