Kornatění tepen neboli ateroskleróza: Jak nedostat infarkt nebo mrtvici?

Kornatění tepen neboli ateroskleróza: Jak nedostat infarkt nebo mrtvici?
Každodenní procházka z práce nebo do práce pomůže vašemu srdci a cévám • Autor: iStock.com
13. dubna 2017 • 06:00

Od prvního mikroskopického aterosklerotického plátu na vašich cévách až k jejich ucpání je sice poměrně dlouhá cesta, ale také ji bohužel můžeme proběhnout ve zrychleném tempu. Onemocnění srdce a cév zaviní více úmrtí než zhoubné nádory. Dá se jim však předejít a pokud jste již třeba prodělali infarkt nebo cévní mozkovou příhodu, následná léčba by vám měla pomoci vyhnout se dalšímu kritickému stavu. 

Cévní stěna se skládá ze tří vrstev. Nejvnitřněji je uložena výstelka. Ta je tvořena plochými nesmáčivými buňkami. Střední vrstva je složena z buněk hladké svaloviny orientovanými kruhovitě a do spirály. Vnější vrstvu tvoří vazivo. V něm probíhají nervy a cévy určené pro výživu a ovládání hladké svaloviny cév. Tepny mají silnější vrstvu svaloviny než žíly. Cévy jsou rozvedeny ke všem orgánům a buňkám. 

Jak probíhá kornatění

Slovo cholesterol známe všichni. Víme, že znát „svůj cholesterol“ je pro hodnocení našeho zdravotního stavu velice důležité. Cholesterol zčásti vytvářejí naše játra a zčásti jej do těla vpravujeme společně s živočišnými tuky. Naše cévy se s jejich vysokou konzumací vyrovnávají po svém – ukládají částečky cholesterolu do své stěny v podobě aterosklerotických plátů. Ty jsou nejprve mikroskopické, postupem času ale nabývají na objemu. Cokoli se během života ve stěně cévy usadí, přispívá k větší pravděpodobnosti onemocnění kornatěním – aterosklerózou.

To je proces, který může trvat mnoho let, aniž bychom si všimli, že se něco děje. V prasklinkách ve stěně cévy či aterosklerotického plátu se usazuje sražená krev. Přestože se většinou stačí rychle rozpustit, někdy může utvořit tak velkou sraženinu, že cévu ucpe vmetkem. Ten se pak může utrhnout a ucpat jinou cévu blíže k srdci či v mozku a způsobit tak buď infarkt, nebo cévní mozkovou příhodu. Případně vytvoří výduť či městek, ve kterém – jak název napovídá – se městná krev. Pokud výduť praskne, hrozí masivní krvácení, jež bývá dost často neslučitelné se životem. Jakmile k některé z uvedených situací dojde, nic už není jako dřív. Srdce po infarktu může mít nižší výkon (chronické srdeční selhání), nastává dušnost, zvyšuje se riziko dalších recidiv, či dokonce náhlého úmrtí.

Proč jsou sraženiny nebezpečné

Všechno tedy začíná poškozením a soustavným dalším narušováním cévní stěny a na aterosklerotickém plátu. Dochází při tom také k aktivaci krevních destiček – to jsou krevní elementy zodpovědné za tvorbu krevních sraženin. Jako základ léčby pacientů, u nichž je vysoké riziko tvorby sraženin na aterosklerotickém plátu, se podávají tzv. protidestičkové léky (antiagregancia – působí proti srážení krve). Pokud se užívají preventivně, snižují relativní riziko infarktu myokardu nebo cévní mozkové příhody a také riziko úmrtí na ně.

Mezi nejznámější preventivní protidestičkové léky patří kyselina acetylsalicylová. Tato látka byla dlouho používaná pro svou schopnost tlumit bolesti a snižovat horečku. Vědci však teprve poměrně nedávno zjistili, že kyselina acetylsalicylová také „umí“ ovlivňovat srážení krve. Jak? Brání shlukování krevních destiček. Když se aktivují krevní destičky, uvolní se látka, která podporuje srážení, shlukování destiček a stažení cév. Jmenuje se tromboxan A2. A zatímco u jiných onemocnění, jež souvisejí se srážením krve, krevní destičky zabraňují vykrvácení, v případě trombu v cévě jde o opačný případ. Kyselina acetylsalicylová tvoření trombu nedopustí. Díky novým formám léku, které šetří žaludeční sliznici, mohou tuto látku preventivně užívat i jedinci, kteří dříve nemohli. V každém případě je žádoucí se o preventivním užívání kyseliny acetylsalicylové poradit s lékařem.

Ve věkové kategorii nad 50 let má nevhodnou hladinu krevních tuků více než polovina osob u nás. Přitom nelze jednoduše říci, jaká je „správná“ hladina cholesterolu. Závisí totiž na celkovém riziku cévních chorob. Snižování hladiny cholesterolu a dalších krevních tuků představuje základ strategií prevence i léčby oběhových onemocnění. Lékaři proto u každého rizikového pacienta zahajují léčbu změnou jídelníčku a snahou o zvýšení pohybové aktivity. Nejdůležitější je snížení spotřeby živočišných tuků, které obsahují nasycené mastné kyseliny – hlavní spouštěče produkce cholesterolu v organismu. Důraz se klade na zvýšenou konzumaci nenasycených mastných kyselin a vlákniny.

Základem jídelníčku jsou mořské ryby, výrobky z celozrnné mouky, zelenina a ovoce a vhodný pitný režim. Je-li nemocný navíc diabetikem, měl by svůj stav udržovat pod kontrolou. Mezi ovlivnitelné faktory patří kouření – vyplatí se proto nadobro s ním skoncovat. Další nezbytnou součástí léčby nemocného se zvýšenou hladinou krevních tuků by mělo být zvýšení pohybové aktivity. Doporučuje se alespoň 30 minut nepřerušované pohybové aktivity denně – např. rychlá chůze, jízda na kole nebo plavání. 

Odborná spolupráce: doc. MUDr. Michal Vrablík, Ph. D. 3. interní klinika 1. LF UK a VFN v Praze

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.