Kardiostimulátor: Jak funguje přístroj, který pomáhá nemocnému srdci

Kardiostimulátor: Jak funguje přístroj, který pomáhá nemocnému srdci
Autor: istockphoto.com
22. února 2019 • 06:00

Když srdce ztratí rytmus, může mu pomoci kardiostimulátor. Ten zachraňuje lidské životy už více než 60 let. Jak vlastně tento malý zázračný přístroj funguje?

Srdce je dutý sval, který se skládá ze čtyř dutin. Horní část srdce tvoří dvě síně a dolní část dvě komory. Podélně je srdce rozděleno přepážkou (septum) na levou a pravou část. Srdce se v pravidelných intervalech rozpíná a stahuje, a tím pumpuje krev do těla, díky čemuž se do tkání a orgánů dostávají kyslík a živiny.

„K tomu má srdce vlastní a nezávislý systém aktivních uzlíků, shluků elektricky aktivních buněk, a speciálních převodních svalových vláken, která používá k pravidelné a synchronizované distribuci elektrické aktivity,“ vysvětluje profesor Petr Neužil, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce. V době klidu pracuje srdce pomaleji a v době fyzické či psychické zátěže pracuje rychleji.

Když sval nestíhá

Porucha srdečního rytmu se označuje jako arytmie. „Stav velmi pomalé srdeční akce či kompletní elektrické zástavy nazýváme bradykardie nebo dokonce asystolie,“ vysvětluje kardiolog. Při tachykardii naopak tluče srdce trvale příliš rychle a komory se nestačí naplnit krví. K nejzávažnějším poruchám patří fibrilace komor, při níž je elektrická aktivita srdce naprosto neorganizovaná, srdce se jen chvěje.

Práce „kouzelné“ krabičky

Stimulátor má tak za úkol generovat impulzy, které vysílá na základě snímané vlastní elektrické aktivity srdce. Vypadá jako malá krabička s jednou elektrodou (umístěnou v srdeční síni) a dvěma elektrodami (jedna je obvykle v síni a druhá v komoře). V některých případech bývají elektrody tři (zajišťují, aby levá a pravá komora tepaly ve stejnou dobu u pacientů, kteří to potřebují).

Lékař tuto krabičku vpraví pod kůži pacienta (obvykle v blízkosti klíční kosti). Systém se tedy skládá ze samotného kardiostimulátoru a elektrod, jež jej spojují se srdcem. „Do srdečních oddílů se podklíčkovou žilou zavádí elektroda. Nejčastěji má spirálovitou šroubovici, kterou se do srdeční stěny přichytí – říkáme tomu aktivní fixace,“ vysvětluje profesor Neužil.

Stimulátor je aktivní vždy, když u pacienta nastane porucha srdečního rytmu – tehdy vyšle elektrický impulz a srdeční sval se stáhne. „Zdrojem energie je pro stimulátor baterie, elektrické okruhy slouží pro programování přístroje. Typ vloženého čipu odpovídá funkčnosti přístroje. Veškeré komponenty jsou pak hermeticky uzavřeny pouzdrem, které je většinou tvořeno titanovými slitinami.“ 

Zvenčí je „krabička“ vidět jako vyklenutá kůže, kterou lze snadno nahmatat. „V posledních patnácti letech se navíc velmi rozšířilo použití stimulátorů kvůli synchronizaci srdeční aktivace u nemocných s vleklým srdečním selháním, tedy stavů, kdy nejde o poruchy rytmu,“ dodává profesor Neužil.

Titěrný titán

Nový směr v kardiostimulaci (bezdrátovou kardiostimulaci, kdy je stimulátor zaváděn přímo do srdce) představuje stimulátor Micra TPS.

„Podařilo se vyloučit použití drátěných vodičů elektrod, které se zavádějí žilní cestou z oblasti podklíčkové žíly. Stimulační kapsle je přichycena pomocí čtyř kotviček přímo do srdeční stěny (zavádí se pouze do pravé srdeční komory), obsahuje jak elektrodu, baterii, tak i mikročip včetně elektrických obvodů umožňujících vzdálenou komunikaci. Do srdce se zavádí stehenní žilou, nesen na ohybatelném vodiči. Zavaděč se pak oddělí od stimulační kapsle, která je připevněna k srdeční stěně. Jde o podobný proces, jako když nosná raketa vynáší do kosmu satelit. Životnost těchto bezdrátových stimulátorů se může pohybovat kolem 8–10 let,“ uvádí profesor Neužil.

Komunikuje s technikou mimo tělo

U moderních kardiostimulátorů se dá řada funkcí měnit a ovlivňovat, jde například o intenzitu stimulačního pulzu. „Docílíme-li optimální hodnoty, při které ještě impulz uchvátí srdeční sval, tak můžeme docílit výrazného prodloužení životnosti baterie vlastního kardiostimulátoru. Ten má kromě toho řadu monitorovacích funkcí,“ upřesňuje lékař. 

Nejlepší přístroje umějí snímat EKG záznamy ze srdce, posílat data přes telefonní linky či mobilní přístroj přímo do nemocnice a některé mají zvláštní senzor, jenž reaguje na zvýšenou tělesnou či psychickou aktivitu. 

Odborná spolupráce: prof. MUDr. Petr Neužil, Ph.D., FESC, primář Kardiologického oddělení Nemocnice Na Homolce

Tento článek vyšel v časopisu Moje zdraví. Aktuální číslo si můžete koupit na www.ikiosek.cz.

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.