Hlídejte si hladinu homocysteinu: Poznáte z ní, že tělo nefunguje dobře
Homocystein je látka, jejíž hladinu si na rozdíl od cholesterolu, triglyceridů nebo třeba krevního tlaku hlídá jen málokdo. Přitom může ovlivnit riziko vzniku mozkové mrtvice nebo infarktu, ale i jiných onemocnění.
Co je to homocystein a proč je dobré vědět, jak vysokou hladinu ho máte v krvi? Jde o látku, kterou si tělo samo přirozeně vytváří, tato aminokyselina se přitom během látkové výměny zejména s pomocí vitamínů rozkládá na neškodné látky, které tělo dále zpracuje.
VIDEO: Margit Slimáková o Miss se 150 kg: Tahle morbidní obezita by se neměla vůbec oslavovat
“K tomuto procesu dopomáhají kyselina listová, vitamíny B6 a B12. Pokud těchto látek není v těle dostatek, homocystein se může hromadit a působit zdravotní problémy. Neschopnost řádně odbourávat homocystein může být ale též vrozená,” vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Kdy může nastat problém?
Pokud je v těle vyšší hladina homocysteinu, než je norma, je třeba pátrat po příčině. Vypadá to, že v těle něco neprobíhá tak, jak by mělo. “Homocystein je dnes považován za nezávislý rizikový faktor cévních, kardiovaskulárních a dalších onemocnění, potratů a vývojových vad plodu, zejména jeho nervové soustavy. Hladiny homocysteinu bychom si tedy měli hledět podobně, jako to děláme u cholesterolu,” uvádí Podroužek.
Jak ovlivnit hladinu homocysteinu
Zatímco o vlivu na nádorové onemocnění neexistují důkazy, o vlivu na srdce a cévy studie provedeny byly. Již zhruba před padesáti lety lékaři zjistili, že se u mladých lidí s vysokou hladinou homocysteinu v krvi častěji vyskytuje trombóza. Další vlnu zájmu o homocystein pak vyvolaly studie o spojitosti vyššího rizika kardiovaskulárních chorob či mozkových příhod s jeho zvýšenou hladinou.
Problémům s vyšší hladinou homocysteinu můžeme čelit přísunem dostatečného množství kyseliny listové a vitamínů B12 a B6. Pomůžeme si konzumací čerstvé zeleniny a ovoce, zvolte například listový salát, brokolici, pomeranče, hrozny, banány či jahody. Většímu riziku kvůli nižšímu příjmu vitamínů B řady čelí například senioři či vegetariáni. “Abyste věděli, jak vypadá vaše hladina homocysteinu, můžete se nechat otestovat. Pokud své riziko známe, můžeme jej vhodnou dietou a léčbou výrazně ovlivnit,” dodává Petr Podroužek.
Prevence nemocí srdce a cév
Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Rizikových faktorů průkazně spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je celá řada. Některé z nich jsou neovlivnitelné – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.
Jaké krevní hodnoty hlídat?
Existuje ale poměrně vysoké množství faktorů ovlivnitelných, jako jsou zdravá strava, pohyb, váha. K hlavním faktorům, které můžete ovlivnit, a proto je třeba ji znát, patří hlavně hodnota krevního tlaku a lipidového profilu. Vyšetřit byste si měli nechat, u praktického lékaře na to máte nárok jednou za dva roky, hodnoty celkového cholesterolu, LDL – špatného cholesterolu a HDL – dobrého cholesterolu. Znát je třeba i hodnoty triacylglycerolů, což je forma tukových částic sloužících jako zdroj a sklad energie.
Jsou ale i další faktory prokazatelně související s nebezpečím onemocnění cév u srdce a spolu s lipidovými faktory vedou k ateroskleróze cév a ztrátě pružnosti cévní stěny. Je to zejména vyšetření hladin krevního cukru, které může signalizovat případné onemocnění cukrovkou (diabetes), společně s vyšetřením glykovaného hemoglobinu (HbA1c), ukazujícím, jak organismus zvládl regulovat hladinu glukózy v uplynulých zhruba dvou měsících. Patří sem i vyšetření hladin homocysteinu, jehož zvýšená hladina je nezávislým rizikovým faktorem aterosklerózy. Hladina homocysteinu se zjišťuje ze vzorku krve odebraného ze žíly a pacient si ji musí zaplatit.
“Pokud se více rizikových faktorů vyskytuje společně, nebezpečí výrazně vzroste. Zejména nebezpečná je kombinace faktorů – změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity označované jako metabolický syndrom,” uzavírá doktor Podroužek.
V odborné spolupráci s: MUDr. Petr Podroužek, CSc.
Zdroj: www.nzip.cz, www.ncbi.nlm.nih.gov, my.clevelandclinic.org
