Hlídejte si hladinu homocysteinu! Poznáte z ní, že tělo nefunguje dobře!
Homocystein je látka, jejíž hladinu si narozdíl od cholesterolu, triglyceridů nebo třeba krevního tlaku hlídá jen málokdo. Přitom může ovlivnit riziko vzniku mozkové mrtvice nebo infarktu, ale i jiných onemocnění.
Co je to homocystein a proč je dobré vědět, jak vysokou hladinu ho máte v krvi? Jde o látku, kterou si tělo samo přirozeně vytváří, tato aminokyselina se přitom během látkové výměny zejména s pomocí vitamínů rozkládá na neškodné látky, které tělo dále zpracuje.
“K tomuto procesu dopomáhají kyselina listová, vitamíny B6 a B12. Pokud těchto látek není v těle dostatek, homocystein se může hromadit a působit zdravotní problémy. Neschopnost řádně odbourávat homocystein může být ale též vrozená,” vysvětluje MUDr. Petr Podroužek, CSc., odborný ředitel EUC Laboratoří.
Kdy může nastat problém?
Pokud je v těle vyšší hladina homocysteinu, než je norma, je třeba pátrat po příčině. Vypadá to, že v těle něco neprobíhá tak, jak by mělo. “Homocystein je dnes považován za nezávislý rizikový faktor cévních, kardiovaskulárních a dalších onemocnění, potratů a vývojových vad plodu, zejména jeho nervové soustavy. Hladiny homocysteinu bychom si tedy měli hledět podobně, jako to děláme u cholesterolu,” uvádí Podroužek.
V Česku se problematika homocysteinu dostala na poměrně kontroverzní rovinu v neprobádané oblasti vlivu na nádorová onemocnění. Propagátor snižování hladiny homocysteinu MUDr. Karel Erben pak za „prosazování neověřené metody léčby nádorů snížením hladiny homocysteinu" získal v roce 2007 od klubu Sisyfos bronzový Bludný balvan.
Jak ovlivnit hladinu homocysteinu
Zatímco o vlivu na nádorové onemocnění neexistují důkazy, o vlivu na srdce a cévy studie provedeny byly. Již zhruba před padesáti lety lékaři zjistili, že se u mladých lidí s vysokou hladinou homocysteinu v krvi častěji vyskytuje trombóza. Další vlnu zájmu o homocystein pak vyvolaly studie o spojitosti vyššího rizika kardiovaskulárních chorob či mozkových příhod s jeho zvýšenou hladinou.
Problémům s vyšší hladinou homocysteinu můžeme čelit přísunem dostatečného množství kyseliny listové a vitamínů B12 a B6. Pomůžeme si konzumací čerstvé zeleniny a ovoce, zvolte například listový salát, brokolici, pomeranče, hrozny, banány či jahody. Většímu riziku kvůli nižšímu příjmu vitamínů B řady čelí například senioři či vegetariáni. “Abyste věděli, jak vypadá vaše hladina homocysteinu, můžete se nechat otestovat. Pokud své riziko známe, můžeme jej vhodnou dietou a léčbou výrazně ovlivnit,” dodává Petr Podroužek.
Prevence nemocí srdce a cév
Podle zjištění Světové federace srdce jsou onemocnění srdce a mrtvice hlavními příčinami úmrtí na celém světě. Rizikových faktorů průkazně spojovaných se srdečními onemocněními či mozkovou mrtvicí je celá řada. Některé z nich jsou neovlivnitelné – například věk, genetické faktory, mužské pohlaví, rodinná anamnéza.
Jaké krevní hodnoty hlídat?
Existuje ale poměrně vysoké množství faktorů ovlivnitelných, jako jsou zdravá strava, pohyb, váha. K hlavním faktorům, které můžete ovlivnit, a proto je třeba ji znát, patří hlavně hodnota krevního tlaku a lipidového profilu. Vyšetřit byste si měli nechat, u praktického lékaře na to máte nárok jednou za dva roky, hodnoty celkového cholesterolu, LDL – špatného cholesterolu a HDL – dobrého cholesterolu. Znát je třeba i hodnoty triacylglycerolů, což je forma tukových částic sloužících jako zdroj a sklad energie.
Jsou ale i další faktory prokazatelně související s nebezpečím onemocnění cév u srdce a spolu s lipidovými faktory vedou k ateroskleróze cév a ztrátě pružnosti cévní stěny. Je to zejména vyšetření hladin krevního cukru, které může signalizovat případné onemocnění cukrovkou (diabetes), společně s vyšetřením glykovaného hemoglobinu (HbA1c), ukazujícím, jak organismus zvládl regulovat hladinu glukózy v uplynulých zhruba dvou měsících. Patří sem i vyšetření hladin homocysteinu, jehož zvýšená hladina je nezávislým rizikovým faktorem aterosklerózy. Hladina homocysteinu se zjišťuje ze vzorku krve odebraného ze žíly a pacient si ji musí zaplatit.
“Pokud se více rizikových faktorů vyskytuje společně, nebezpečí výrazně vzroste. Zejména nebezpečná je kombinace faktorů – změny lipidového profilu, poruchy metabolismu krevního cukru, vyššího krevního tlaku a obezity označované jako metabolický syndrom,” uzavírá doktor Podroužek.
