Cukrovka v mladém věku s sebou nese riziko depresí a poruch příjmu potravy

Cukrovka v mladém věku s sebou nese riziko depresí a poruch příjmu potravy
Kombinace cukrovky a poruch příjmu potravy je spojena se závažnými zdravotními riziky a komplikacemi v léčbě • Autor: iStock.com
21. června 2017 • 06:00

Problematika poruch příjmu potravy (PPP) je nám poměrně dobře známá. Jak se ale PPP „podepisují“ na osobách s diabetem?

Poruchy příjmu potravy jsou charakterizovány strachem z tloušťky (nebo jen z mírného zvýšení tělesné hmotnosti), odmítáním přiměřené tělesné hmotnosti a proporcí (především ženského) těla, nadměrnou pozorností věnovanou vlastnímu vzhledu a hmotnosti, používáním nevhodných a ze zdravotního hlediska rizikových metod, které mají zabránit zvýšení tělesné hmotnosti nebo způsobit její snížení. Jedná se o přísné omezování jídla až držení hladovek, vyprovokované zvracení, intenzivní fyzické cvičení, zneužívání projímadel a různých látek snižujících chuť k jídlu, odvodňujících organismus atd. Řadíme sem zejména mentální anorexii a mentální bulimii.

 

Diabetes a jeho léčba jsou neoddělitelně spjaty s problematikou jídla - s jeho výběrem, skladbou, množstvím a rozvržením během dne. Dieta patří k základním léčebným prostředkům v léčbě diabetu. Její dodržování patří jen zdánlivě k těm nejjednodušším léčebným prostředkům, neboť v praxi je pro nemocné často obtížnější než užívání léků či aplikace inzulinu,“ uvádí v publikaci Encyklopedie pro diabetiky její autor MUDr. Tomáš Edelsberger.

 

Vnímání problému je individuální

 Od diabetika očekáváme, že bude vést velmi pravidelný život, nebude ponocovat a ráno si nebude přispávat, bude dodržovat předepsanou dietu a jíst v pravidelných intervalech, omezí či vynechá řadu oblíbených jídel, nebude kouřit, radikálně omezí konzumaci alkoholu, bude pravidelně cvičit, bude si kontrolovat váhu, několikrát denně si píchat inzulin nebo užívat léky, testovat si hladinu cukru v krvi a v moči.

 

 

Jenomže pro některé diabetiky - a možná ještě více pro dívky a mladé ženy diabetičky - toho může být najednou příliš. Diabetička, která prakticky od útlého věku užívá inzulin, častokrát řeší problémy s nadváhou. Onemocnění diabetem v raném věku s sebou nese ještě jedno riziko - vznik deprese.

 

Zvláště u dívek úzce souvisí s vnímáním sebe sama, své postavy - a problém se může projevit poruchou příjmu potravy. „Pokud se poruchy příjmu potravy rozvinou u osoby s diabetem, můžeme se setkat s velmi rizikovou a často dlouho neodhalenou manipulací s dávkami inzulinu, vedoucí ke špatné kompenzaci DM,“ vysvětluje lékař. Nejrizikovější skupinou jsou podle jeho slov v tomto ohledu dívky a mladé ženy s diabetem 1. typu.

Dlouho sledovaný problém

„Pro léčbu diabetu 1. typu je charakteristické konstantní monitorování příjmu potravy. Tato nadměrná pozornost věnovaná jídlu a hmotnosti může být rizikovým faktorem pro rozvoj závažných jídelních problémů až po poruchy příjmu potravy. Kombinace cukrovky a poruch příjmu potravy je spojena se závažnými zdravotními riziky a komplikacemi v léčbě. Hladovky, zvracení, užívání laxativ a diuretik, snižování množství podaného inzulinu stejně jako přejídání narušují metabolickou kontrolu,“ uvádí PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc., z katedry psychologie Filozofické fakulty UK v Praze a Centra diabetologie IKEM. Komorbidita těchto dvou poruch podle ní zvyšuje riziko vzniku pozdních komplikací diabetu. Základními otázkami se stávají: co mám jíst, co raději ne, kdy bych měla jíst, kolik toho mohu sníst.

První kazuistiky zabývající se vztahem cukrovky a poruch příjmu potravy se objevují na začátku 80. let 20. století. Upozorňují na závažné jídelní problémy u pacientů s diabetem, jejichž léčebný režim je spojen s dodržováním určitých pravidelných zásad týkajících se množství a skladby jídla i jeho rozvržení v čase. „Dobrá metabolická kompenzace diabetu - hodnota glykemie - je nezbytná pro snížení rizika rozvoje pozdních komplikací diabetu. Nezřídka je spojená s léčbou inzulinem a nárůstem hmotnosti.

 

Svou roli při rozvoji záchvatovitého přejídání může sehrát i hlad spojený s hypoglykemií a v některých případech rovněž výrazná ztráta hmotnosti při diagnóze diabetu, která se může pro nemocného stát cílovou hmotností, k níž se chce za každou cenu znovu propracovat,“ vysvětluje psycholožka. V zahraniční literatuře podle jejích slov přibývá studií, jež referují o naučeném jídelním chování, mírných, nerozvinutých formách PPP a výskytu mentální anorexie a mentální bulimie u nemocných s diabetem a o rizicích spojených s těmito onemocněními.

Inzulin nechci

Dietní omezení jsou řadou autorů považována za jeden z nejvýznamnějších rizikových faktorů pro rozvoj poruch příjmu potravy. „V případě diabetu patří jídlo, tělesná hmotnost a dietní omezení mezi ústřední témata léčby a zásadním způsobem ovlivňují kvalitu života nemocného,“ uvádí doktorka Hrachovinová. Pro rozvoj PPP v souvislosti s diabetem jsou podle ní patrně riskantní nejenom samotné chronické onemocnění s důrazem na jídelní režim, ale i opakující se výzvy ke kontrole tělesné hmotnosti a k restriktivním dietním omezením. Nežádoucím vlivem je rovněž časté kolísání hmotnosti a pokušení využívat manipulace s inzulinem (snižování denních dávek inzulinu v počtu jednotek v jedné dávce či úplné vynechání některé dávky inzulinu) ke snížení tělesné hmotnosti.

„Klinická praxe ukazuje, že takto zcela nevhodným způsobem a v rozporu se všemi lékařskými doporučeními nejčastěji postupují pacientky po konzumaci velkého množství jídla, která je spojena se ztrátou kontroly,“ upozorňuje psycholožka. Pozitivní roli v každém případě hraje vhodná motivace, edukace, velmi konkrétní nasměrování lékařským týmem. „Aktivní přístup pacienta, který zvýší svoji pohybovou aktivitu a omezí energetický obsah konzumované stravy, vede nejen k poklesu jeho hmotnosti a zřetelnému zlepšení kompenzace diabetu (poklesu glykemie), ale i ke zlepšení krevního tlaku, vymizení únavy a zlepšení výkonnosti. Úspěchy, jež přináší úprava životního stylu, jsou opakovaně doloženy u všech takto motivovaných diabetiků. Samotné použití i velmi účinných léků bez aktivní účasti pacienta v těchto případech nestačí,“ uzavírá místopředseda České diabetologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Jan Škrha, DrSc., MBA, ze III. interní kliniky - kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze.

***

Někteří autoři odborných článků k tomuto tématu dodávají, že diabetes může riziko poruch příjmů potravy v některém ohledu snad i snižovat, neboť mnoho diabetiků si uvědomuje zdravotní nebezpečí spojené s hladovkami, přejídáním a zvracením. Rovněž oceňují hodnotu tělesného zdraví a jejich stravovací režim je pod větším dohledem rodiny i odborníků.

Zrak v ohrožení

Ve studii z roku 1991 bylo zjištěno, že 62 % diabetiček s PPP mělo známky diabetické retinopatie (nezánětlivého onemocnění oční sítnice, jež vede k postupnému zhoršení až ztrátě zraku) ve srovnání s 21 % diabetiček bez PPP. Jiná studie z roku 1997 ukázala, že diabetičky s klinicky prokázanou, ale i s nerozvinutou (subklinickou) formou PPP měly vyšší výskyt diabetické retinopatie (86 % u diabetiček s plně klinicky vyjádřenou formou a 20 % u nerozvinuté formy) ve srovnání s 24 % z 50 diabetiček bez PPP. (Zdroj: Interní medicína pro praxi)

Odborná spolupráce: PhDr. Tamara Hrachovinová, CSc., katedra psychologie FF UK Praha, Centrum diabetologie IKEM

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.