Jarní půst: Impulz pro nový začátek
Jaro je už tradičně obdobím, kdy se zbavujeme nepotřebných věcí. Udělejme totéž s toxiny v našem těle a získejme novou energii. Pomůže nám k tomu půst.
Slovo půst připomíná období, kdy se lidé víry zříkají jídla před důležitými svátky, aby očistili své duše od hříchu. Očista však probíhá i po tělesné stránce: zřeknete-li se na nějakou dobu jídla, přestanete krmit i ty špatné věci, které způsobují nemoci. Půst je tedy rovněž cestou k odstranění hříchů našeho stravování.
„Čím více nás civilizace vzdaluje od přírody, tím více jsme nemocní a méně si dokážeme odříci určité požitky. Z nedostatku pohybu nám tuhnou klouby, pomalý krevní oběh má za následek usazeniny a následné infarkty a mozkové příhody. Přijímáme přechemizovanou, nevyváženou, nevhodně kombinovanou stravu. Důsledkem jsou zažívací potíže, vředy, zácpa, rakovina,“ uvádí ve své knize Hladovění pro zdraví jeho průkopnice v Česku, MUDr. Vilma Partyková.
Začíná to nenápadně
Když jsem se před lety setkala s českým hercem, improvizátorem, pedagogem a režisérem Jaroslavem Duškem, nemohla jsem se ho nezeptat, jak to dělá, že okolo sebe šíří tak neuvěřitelnou energii: pohled měl jiskrný, pleť zářivou, krok lehký, nápady jen srší. „Začal jsem praktikovat půsty. Od té doby nejsem nemocný a cítím se úžasně,“ odpověděl mi tehdy. Tematikou půstů, řízeného hladovění, se Jaroslav Dušek zabývá při svých pořadech zvaných „Duše K“ (na jeden z posledních se můžete podívat zde).
Jaký by měl podle jeho slov být náš běžný stav? Radostný, veselý, optimistický, nenucený. Měli bychom si být jisti sami sebou. Proč se tedy i tehdy, když se nám nic neděje a osud je nám příznivě nakloněn, často cítíme nešťastní a utlačovaní? Proč vypadáme pochmurně? „Nahromaděné jedy z nás dělají pesimisty a my v sobě nenacházíme dost sil, abychom se jich zbavili. Draze platíme za to, že se živíme mrtvou, špatnou stravou. Trpí tím celý organismus jak po fyzické, tak po psychické stránce.
Oběťmi škodlivin jsou naše orgány – ty se potýkají s nemocemi, jejichž seznam je velmi dlouhý,“ podává MUDr. Partyková vysvětlení ve své knize. Při konzumaci kyselinotvorné stravy, přejídání a při konzumaci jídla na noc dochází k chronické intoxikaci organismu. Příznaky jsou zprvu nenápadné, nadbytek cizorodých látek doprovázejí chorobné, střídavé nálady, nespokojenost, napětí, strach, vztek. A to je jen počátek. Chronické samootrávení organismu se časem projeví doslova v každé „součástce“ našeho těla – od srdce až třeba po klouby. Cesta ven však existuje.
Nekrmit nemoci
První lékař a mudrc z antického Řecka, Hippokrates, léčil nemoci dietou. Než podal pacientovi lék, doporučoval vyhnat z jeho těla vše nadbytečné, co nepotřebuje, a provádět to tak dlouho, dokud se neobnoví všechny funkce. V době kritického vrcholu nemoci předepisoval zásadně hladovění. „Člověk nosí lékaře v sobě,“ říkal. „Jen mu je třeba pomoci v jeho práci. Není-li tělo očištěno, čím více ho budeš krmit, tím více mu budeš škodit. Krmíš-li nemocného příliš dobře, krmíš také jeho nemoc.“ My můžeme navázat tam, kde slovutný lékař skončil.
Zopakujme si, co nám pravidelný půst může i v preventivním smyslu přinést: V první řadě je to vyčištění od jedovatých látek, ruku v ruce s celkovou regenerací, která začíná na úrovni buněk. V důsledku pročištění organismu zevnitř dochází i ke změně navenek: mizí pupínky, pokožka se napíná a začíná být jakoby zevnitř prosvětlená, zářivá. Půst prospívá i ekzematikům a psoriatikům – stav jejich pokožky se díky detoxikaci jater výrazně zlepšuje. Řízené hladovění vede k výraznému zvýšení energie, zostření všech smyslů člověka, bystrosti a zlepšení mentálních schopností. Dochází k omlazování starých buněk. Utlumuje se proces rychlého dělení buněk.
„Enzymatické změny posilují receptory nervových zakončení umístěných v membránách buněk, které jsou schopny posilovat obrannou funkci buněk. Hladovění jako jediný prostředek dokáže obnovit obranyschopnost buněk a orgánů a posílit imunitu organismu jako celku,“ vysvětluje lékařka. V průběhu půstu dochází též ke změně poměrů v tlustém střevě. Mizí mikroflóra způsobující hnilobné procesy a obnovuje se mikroflóra mléčného kvašení. Po skončení půstu se navíc zlepšuje syntéza vitaminů, jež v tlustém střevě vznikají (B, K). Hladověním jsou chráněny nejslabší buňky zažívacího traktu.
Okolo 7. až 10. dne půstu dochází k očistě jater, což se projeví vyloučením tmavé dehtovité páchnoucí hmoty. Jde o starou žluč. Jakmile se očistí játra, začnou růst nehty, zlepší se trávení. V důsledku zlepšení cévního oběhu se upraví hemoroidy, varikózní rozšíření žil na nohou a funkce orgánů v malé pánvi. Hladovění obnovuje a normalizuje funkci tlustého střeva, což vede k uvolnění energie. Mizí depresivní pocity, vyčistí se dech a pokožka, zlepší se krevní oběh. Zlepší se průtok krve, dojde ke snížení krevního tlaku, k redukci cholesterolu a cukru v krvi a k celkovému poklesu kyselosti. Půst tedy uleví srdci i krevnímu oběhu a zajistí prokrvení všech orgánů v těle. Příjemným doplňkem půstu je úprava hmotnosti.
Kdy se postit?
Mnozí ze čtenářů jistě potvrdí, že s přibývajícím měsícem tělo „těžkne“. Měsíc totiž ovlivňuje nejen pohyb oceánů, ale i pohyb tekutiny v našem vlastním těle. Gravitace se v období před úplňkem zvyšuje a vše, co sníte, organismus zhodnotí téměř dvojnásobně. To se často projevuje na přírůstku hmotnosti. Je-li měsíc v úplňku, dochází k výměně energie a to je doba, kdy je obecně dobré dát si vale od jídla. Pravidla půstu jsou však složitější – záleží na tom, kterému orgánu je třeba v danou chvíli, v daný den ulevit.
Začněte opatrně
Jak dlouho bude půst trvat, zcela závisí na zdravotním stavu a rozhodnutí postícího se. Oslabení a vyčerpaní lidé by rozhodně neměli podstupovat dlouhodobé půsty. Ten první se doporučuje držet po dobu jednoho dne: tak si tělo na hladovění zvykne, stane se mu naprosto přirozeným. Počítejte s tím, že první den bez jídla, jen o vodě, bude poměrně nezvyklý a docela nepříjemný. Máte-li však pevnou vůli a dokážete prvních několik půstů vydržet, bude vaše odměna víc než dostatečná! Začne se vám totiž líbit, že pocítíte příliv energie, vaše zažívání začne pracovat jak na drátkách a mozek přepne na rychlé obrátky. To mohu potvrdit sama podle svých zkušeností – po třídenním půstu jsem se cítila doslova jako znovuzrozená.
„Zvládnete-li tři čtyři jednodenní půsty během měsíce, zkuste se zříci jídla po dobu tří dnů. Pokud i ty proběhnou bez komplikací, můžete pokračovat v dalším měsíci delším půstem. Dodržujte pak pravidlo v jednom měsíci jeden delší a tři jednodenní půsty,“ popisuje adaptaci na režim půstů MUDr. Partyková. Během půstu je zapotřebí dbát na dostatečný a častý příjem vody, která by měla být čistá, bez bublinek, v pokojové teplotě. Zpočátku budete pociťovat hlad a nervozitu, proto je dobré si pro první krůčky zvolit víkend, hodně a často odpočívat, dostatečně spát a nic neřešit.
Kdo hladoví, tomu bývá zima, je tedy dobré během půstu pobývat v teple. Nikdy není od věci mít po ruce kvalitní literaturu, kde se dozvíte, k jakým změnám během půstu v organismu dochází, jak se mění chemické poměry, na co si dát při dlouhodobějších půstech pozor, a najdete v ní i mnohé další cenné rady (například na internetových stránkách MUDr. Partykové: www.urinoterapie.eu). Dozvíte se rovněž o jiných, doplňkových léčebných metodách spojených s půstem i o případech, kdy je nežádoucí nebo zcela nevhodný.
Postupný návrat
Zejména na počátku půstu se vám může stát, že budete pociťovat některé doprovodné jevy. K těm nejčastějším patří nepříjemný dech. Jde o běžný stav, jenž detoxikaci provází. V takovém případě většina lidí sahá po žvýkačce. Ta však dech pouze zamaskuje, zato nastartuje produkci trávicích šťáv. Ústa se doporučuje jen vypláchnout čistou nebo ústní vodou. Držíte-li půst poněkolikáté nebo delší dobu, zápach postupně vymizí.
Návrat k původnímu režimu by se měl dít postupně – kolik dní se postíte, tolik dní provádějte návrat na stravu. Čím začít? V každém případě by to měla být aktivní zelenina. Ideálně připravená na páře a lepší je ji spíš nedovařit než převařit, abyste nepřišli o důležité vitaminy. Doporučuje se rajské jablko, brokolice, květák, paprika či jiná zelenina. Velikost porce by měla být skromná, zhruba 1–3 menší misky zeleniny na den. Nic víc, nic méně. S takto upravenou stravou byste měli pokračovat po dobu návratu, jídlo zapíjejte pouze čistou vodou. Sami v průběhu času uvidíte, jak vaše tělo reaguje, a „startovací“ jídlo si upravíte podle sebe.
Půst je podle některých odborníků jedinou evoluční metodou, při které se můžeme systematickým očišťováním vrátit k normálnímu fyziologickému stavu. U nemocí žlučníku, jako jsou záněty, kameny či spasmy, vede k dobrým výsledkům. Jsou-li správně provedené hladovění kameny v játrech nebo žlučových cestách, jen samotným hladověním se nevyloučí, avšak ustoupí bolestivé koliky způsobené drážděním žlučníku a jeho spasmy. Užíváte-li dlouhodobě léky, nepouštějte se do hladovění bez předchozí konzultace s lékařem.
