Bojíte se létat? Aerofobii můžete překonat
Pohled na letadlo nikdy neomrzí, vzbuzuje touhu cestovat do vzdálených zemí, k moři a za dobrodružstvím. Některým lidem se však v tu chvíli sevře hrdlo, rozbuší srdce a udělá se jim špatně. Jejich aerofobie zase dala o sobě vědět, při cestování letadlem zažívají muka nebo už rezignovali a letiště obcházejí obloukem.
Všechny tyto úzkostné stavy důvěrně znají lektoři kurzu s názvem Létání bez strachu. Jejich dlouholeté zkušenosti z práce dopravních pilotů a palubních průvodčích vzbuzují v účastnících kurzů důvěru, kterou jim dosud nikdo nemohl poskytnout.
„Mluvím o svém problému neustále dokola s rodinou, radila jsem se se svým praktickým lékařem a vyptávám se svých známých, kteří velmi často létají. Chci, aby mi řekli, co mám udělat, abych se nebála do letadla. Ale nikdo z nich vlastně nechápe, co mi tak může vadit a proč se prostě neovládnu. Už jsem zoufalá, protože nejde stále plánovat veškeré cesty do zahraničí autem. Proto jsem si zaplatila účast v tomto kurzu a přišla sem do Czech Aviation Training Centra,“ říká milá drobná brunetka, které se při jejím vyprávění zalesknou slzy v očích.
Když chcete své peníze investovat do určité služby, zjišťujete si předem informace, pátráte po referencích. Nebylo nic lehčího než otevřít si webové stránky www.letanibezstrachu.cz a přečíst si alespoň zlomek reakcí účastníků kurzů. Vyznávají se v nich z úlevy, kterou pocítili při ztrátě obav z létání, upřímně děkují celému profesionálnímu týmu. Někteří dokonce zasílají pozdravy z destinací, kam se po absolvování kurzu vypravili letecky, o čemž svědí i připojení k podpisu „Váš létající“.
Pravděpodobnost leteckého neštěstí
Tuto zásadu několikrát připomene lektorka Iva Dobrovská. „Zásada číslo jedna platí pro všechny letecké společnosti. Letadla musí procházet kontrolou podle předpisů a létající personál prochází velkým výběrovým sítem. Nejvíce se cestující bojí turbulencí, mají obavy, že letadlo spadne, ulomí se mu křídlo anebo že se pilot netrefí na dráhu,“ vypočítává Iva Dobrovská různé důvody strachu cestovat letadlem. „Stačí, aby v letadle něco zaharašilo, a cestující hned začnou projevovat obavy, že jde o poruchu a hrozí zřícení,“ navazuje kapitán Jaroslav Slováček.
Vzápětí začne pokrývat tabuli výstižnými kresbami. Mají zobrazit technické nákresy částí letadla a dráhy letu, ale jsou tak srozumitelné, že mezi 12 účastníky kurzu není ani jediný, který by vše nepochopil. A je co vysvětlovat! „K hodně stresujícím situacím patří fáze, když letadlo přeruší vzlet, musí zastavit, poodjet. Aerofobici velmi úzkostlivě poslouchají veškeré zvuky v letadle. Například zavrčení při zatahování podvozku dokáže své. Nečekanou změnou je i stažení motorů, aby se netočily na plný výkon, je také třeba zavřít vztlakové klapky.“
Na stupnici otázek souvisejících s katastrofickým viděním letu je obava z vysazení motoru: „Jsme povinni nahlásit tuto skutečnost cestujícím, ale normálně by to nepoznali. I po vysazení jednoho motoru je výkon druhého tak velký, že letadlo může letět dál,“ vysvětluje kapitán Slováček a ještě dopřeje všem účastníkům malou lekci ze zákonů aerodynamiky v kapitolce Proč letadlo letí. „Fobie prostě vznikají z neznalosti,“ uzavírá kapitán, s nímž se ještě účastníci později setkají na trenažérech.
„Stewardi musí být vždy vstřícní k lidem,“ pokračuje Iva Dobrovská. „Fobici jsou velmi senzitivní na blikání a signalizaci různých hlásičů, například při činnosti podvozku probliknou světla u exitů a někoho to vyděsí. O svém problému s létáním řekněte palubním průvodčím, jsou vycvičeni v tom, jak se mají k těmto pasažérům chovat. Snaží se vás rozptýlit, nabídnou vám nápoj důležitý proti dehydrataci, pomůže třeba i cucání ledu. To však zdaleka nejsou jediné postupy, jak vám mohou palubní průvodčí pomoci.“ Zajímavá je i zmínka o nových fobiích dnešní doby.
Například mladí lidé propadají panice, že nemohou používat na palubě mobil a připojení přes Wi-Fi. Psychologickým aspektům letu se intenzivně věnuje lektorka Miloslava Čechová. Ke zvládnutí panického záchvatu, který je jedním z příznaků úzkostného stavu, pomáhá mnoho technik. Díky spolupráci s Pražskou psychoterapeutickou fakultou dokáže předat účastníkům mnoho fundovaných rad, aby jim jejich fobie neničily život.
„Panická porucha i v podobě aerofobie se většinou rozvine u člověka mezi 23.– 29. rokem života a u žen se objevuje dvakrát častěji než u mužů. Kromě anxiolytik (léků proti úzkosti), která doporučuji mít s sebou v kapse, máte ještě mnoho možností, jak vše zvládnout. Například nikdy nevíte, vedle koho budete v letadle sedět, a jako fobik potřebujete mnohem více než ostatní čichovou pohodu, vezměte si s sebou osvěžující ubrousky, použijte aromaterapii, jednoduché masáže, svalovou relaxaci,“ říká lektorka a pak pokračuje praktickými ukázkami protistresových technik.
V případě potřeby, kdy musí piloti zahájit rychlé klesání do bezpečné výšky, jsou cestujícím k dispozici kyslíkové masky (letadla jsou vybavena dostatečným množstvím kyslíku pro všechny cestující). S jejich pomocí překlenou období, než se po klesání dostanou do výšky, kdy mohou dýchat normálně bez podpory.
Proč vznikají turbulence?
„Drncání“ letadla nemá asi nikdo rád, ale někdo je považuje za předzvěst posledních minut svého života. Turbulencí může být několik druhů a kapitán Slováček je všechny důkladně vysvětluje. Například termická turbulence vzniká v oblasti teplejšího vzduchu ohřátého sluncem. Ve výšce 10 000 metrů dosahuje vítr síly orkánu a při přeletu kopců vznikají vířivá pole.
O turbulencích jsou piloti informováni předem, a mohou je proto ohlásit i cestujícím. V té chvíli je dobré přitáhnout si bezpečnostní popruh do té míry, abychom ho trochu cítili. „Letoun je konstruován tak, aby turbulence vydržel. Cestující někdy vzrušeně upozorní, že se při turbulenci začalo hýbat křídlo, což je ale nutné. Stejně tak je může vystrašit rozsvícení kabiny při turbulenci v noci,“ vysvětlují lektoři.
„Nejsme žádní sběrači katastrofických zpráv,“ říká při diskusi jeden z účastníků kurzu, „ ale každý máme svůj důvod, proč jsme tady.“ Zatímco jedna z účastnic začala mít problém po narození svých dětí, kdy za ně cítí obrovskou zodpovědnost a bojí se, že se při turbulencích vystavuje velkému nebezpečí, jiný účastník má problém od té doby, kdy se jeho let neplánované prodloužil o hodinu. Mezi přítomnými je i mladá žena, která má svoji letovou premiéru teprve před sebou a velmi se toho obává. Kurzy Létání bez strachu probíhají již deset let, prošlo jimi již více než 600 účastníků a stále k nim přibývají další.
