Lékaři předepisují antibiotika, i když o nich pochybují | Moje zdraví

Lékaři předepisují antibiotika, i když o nich pochybují

Lékaři předepisují antibiotika, i když o nich pochybují
Autor: istock.com
17. ledna 2020 • 06:00

Obava z komplikací nemoci či zhoršení pacientova stavu, to je důvod, proč 43 % lékařů předepíše antibiotika, aniž by byli přesvědčeni o jejich nezbytnosti.

Výsledky studie Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí zaměřené na šetření znalostí, postojů a chování zdravotnických pracovníků ohledně antibiotik ukazují, že zejména praktičtí lékaři jsou si vědomi, že jejich role je pro správné užívání léků zásadní. Přesto antibiotika předepisují, i když si nejsou jistí, že je to na místě. 

Studie ukázala, že většina zdravotníků správně ví, že antibiotika nepomáhají na nemoci vyvolané viry. Ale jen tři čtvrtiny z nich také vědí, že každý člověk léčený antibiotiky má riziko propuknutí infekce vyvolané bakteriemi rezistentní k antibiotikům. 

Strach ze zhoršení stavu

Značná část lékařů (43 %) také přiznává, že příležitostně předepisují antibiotika, ačkoliv o jejich potřebnosti nejsou zcela přesvědčeni. Obvyklým důvodem je obava z případných možných komplikací či zhoršení pacientova stavu. „Kontinuální vzdělávání lékařů v oblasti racionální preskripce antibiotik by mělo být naší prioritou,“ komentuje nedobrou situaci Milan Trojánek, vedoucí Katedry infekčních nemocí Institutu pro postgraduální vzdělávání. 

Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika a zástupkyně České republiky pro agendu antibiotické rezistence, zase připomíná, že stejně jako v celé Evropě, tak i v České republice trvale vzrůstá rezistence vůči antibiotikům u téměř všech nejvýznamnějších druhů bakterií, které vyvolávají infekce u pacientů hospitalizovaných v nemocnicích. „Stejně tak ale i stoupá odolnost u bakterií, které způsobují běžné infekce mimo zdravotnická zařízení,“ dodává s tím, že trendy antibiotické rezistence na úrovni Evropy nejsou příznivé.

Pacienti věří mýtům a polopravdám

Co se týče znalostí pacientů o antibiotikách, situace se zlepšila, ale stále není dobrá a mnoho lidí je po svých lékařích požaduje i na virová onemocnění. „Mezi českými pacienty je o antibiotikách rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností. Mnozí si myslí, že jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá,“ říká prezident ČLnK Mgr. Aleš Krebs, Ph.D.

Problémem je, že pacienti s antibiotiky chodí do práce a nevyberou předepsanou dávku a zbylé léky si nechávají na pozdější samoléčbu. „Tito pacienti si neuvědomují, že antibiotika nejsou určena k neřízené samoléčbě, a zbytečně vystavují zdravotním rizikům nejen sebe, ale v důsledku zvýšení rizika vzniku rezistentních kmenů i své okolí. Velká část dotázaných podceňuje infekční onemocnění a 55 % dospělých chodí v době užívání antibiotik do práce, z toho 13 % od prvního dne jejich užívání,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření Krebs.

Rodiče jsou rozumnější

Snížil se také počet rodičů, kteří se mylně domnívají, že užívání antibiotik u dětí během nachlazení urychluje uzdravení o polovinu. Dříve si to myslelo více než 19 % rodičů, z posledního šetření se jejich počet snížil na 9,7 %. Většina rodičů (72,7 %) řeší nachlazení a běžné příznaky s ním spojené u svých dětí samoléčbou. „Bohužel 2 % rodičů podle svého vyjádření nemůžou se svými dětmi zůstat doma a posílají je do školy či školky,“ komentuje výsledky dotazníkového šetření viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D.

Proč vlastně bakterie antibiotikům odolávají? Například změní povrch buňky tak, že do ní antibiotikum nemůže vniknout, a tudíž ji zničit. Změna povrchu ale může vést také k tomu, že antibiotikum nemůže buňku nalézt. Další obrana buněk je aktivní. Pomocí určitých látek – enzymů – dokáží antibiotika zneškodnit či v případě, že již do nich proniknou, tak je „vypumpují“.

Autor: Alžběta Javorková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.