Kosmetika pro dospělé může dětské pokožce škodit. Čím mazat miminko?

Kosmetika pro dospělé může dětské pokožce škodit. Čím mazat miminko?
Kůže miminka je až dvakrát tenčí než pokožka dospělého. • Autor: Shutterstock.com
26. ledna 2017 • 00:15

Dětská kůže je specifická. Na povrchu těla žijí bakterie, které produkují kyselinu mléčnou. Ta s látkami vylučovanými kůží tvoří mírně kyselý ochranný plášť, jenž brání pomnožení a průniku patogenních bakterií. Průniku látek ze zevního prostředí zabraňuje celistvost pokožky, správná hydratace a slabě kyselé prostředí kožního povrchu. Kůže miminka je až dvakrát tenčí než pokožka dospělého. Jak o ni pečovat, aby to nebylo málo nebo naopak moc? 

Jen si to představte: Novorozenec, který právě teď spatřuje světlo světa, prožívá dramatickou změnu – ze sterilní plodové vody najednou přichází do styku s cizorodými látkami, viry, bakteriemi. Během prvního roku života je dětská pokožka nucena se na vnější prostředí plně adaptovat. Přizpůsobování se však nemusí probíhat vždy hladce. To s sebou může nést nepříjemné následky, jako je novorozenecké akné, atopický ekzém, seboroická dermatitida a další kožní onemocnění.

Klasické mýdlo pokožce uškodí

V povrchové rohové vrstvě kůže (epidermis), ve které se váže voda, je epidermální bariéra. „Ta zodpovídá za udržování optimálního množství zde vázané vody, které je nezbytné pro kontinuitu a plastičnost kožního povrchu,“ upozorňuje dermatolog MUDr. Milan Junášek. Tato bariéra je rovněž nejdůležitější pro obranyschopnost kůže. Její celistvost a kvalita závisí na vlhkosti okolí, faktorech chemických (detergenty, mýdla) i fyzikálních (slunce, voda) a také na vyzrálosti samotné pokožky.

 

Co se stane, když k umytí miminka použijete klasické mýdlo, které má pH 9–12? Kyselý plášť se zničí, přirozená obranná bariéra pokožky děťátka je poškozována. Pokožka se napíná, je porušen systém kožní bariéry. Z kůže uniká voda, škodliviny a mikroorganismy zase mohou skrze porušenou kožní bariéru snadno proniknout dovnitř. Pro zdravou pokožku dospělého člověka tento proces není nikterak nebezpečný, pro kojence však ano. Kyselý plášť pokožky se obnoví teprve po jedné až dvou hodinách! Citlivá dětská pokožka by ovšem mohla být porušena ihned po umytí, a proto si vyžaduje okamžité ošetření.

Po koupeli dítě namažte, ještě když je pokožka vlhká

Pod pojmem dostatečná hydratace si mnozí představují každodenní máchání ve vaničce s teplou vodou spojené s namydlením a spláchnutím vodou. Hydratace je ale něco úplně jiného. Dětské pokožce nevyhovuje žádné mýdlo pro dospělé – nejvhodnější jsou olejové přísady do koupele nebo nedráždivá neparfemovaná mýdla, bez přidaných konzervantů (ano, i v mýdlech najdete množství různých látek, které mohou pokožku děťátka dráždit).

Co je třeba udělat nejdříve po koupeli, nejlépe do 3–5 minut? Použijte přípravky, které do pokožky vpraví hydratační látky. Jaké se nejlépe hodí? Pokud je vám příjemnější krém, použijte jej, pokud dětské tělové mléko, sáhněte po něm. Trendy je dětský olejíček. Na výběr tedy máte, jednu společnou zásadu byste ale měli dodržovat: Pokožku dítěte je dobré promastit ve chvíli, kdy je ještě vlhká; jen tak se hydratační složky nejlépe vstřebají! Na některých výrobcích, především olejíčcích, je dokonce namalovaný malý zámeček. Znázorňuje, že vlhkost „zamkne“ pod vrchní vrstvu pokožky. Mléko či olej vpravíte do kůžičky miminka jemným masírováním zahřátými dlaněmi.

Je až neuvěřitelné, kolik maminek si myslí, že „když je to dobré pro mě, proč by to nemohlo být i pro dítě“, ale funguje to přesně naopak. Zatímco my dospělí můžeme dětský přípravek použít naprosto bez rizika, krém, tělové mléko nebo olej, jímž se krášlíme my a který je často parfemovaný a plný parabenů, se pro kojence, ale ani pro dítě školou povinné naprosto nehodí. Zvláštní péči je ovšem potřeba věnovat místům v plenkové oblasti, která jsou namáhána několikanásobně.

Pokožku pod plenkami pořádně vysušte

Ta už vyžadují silnější kalibr – podle potřeby přebalovat, čistit (vodou a mýdlem, vlhkými ubrousky, podle preferencí maminky nebo stavu pokožky dítěte), sušit (jak osuškou, nejlépe bavlněnou, tak v případě velmi citlivé pokožky třeba vlažným fénem) a nakonec „impregnovat“ speciální mastičkou (výběr je velký, nejlepší je začít starou známou rybí mastí). Vždy by mělo jít o krém určený speciálně na tuto frekventovanou oblast. Některé děti nemají (často k velkému zděšení rodičů) rády papírové pleny a musejí si vystačit s těmi bavlněnými nebo bambusovými. Jak vám ale může potvrdit mnoho ekologicky uvažujících matek, není to rozhodně žádná tragédie. Výzkumy zjistily, že spotřeba energie nutná k likvidaci papírových plenek je téměř totožná s tou, kterou je potřeba vynaložit na praní látkových.

Co s atopickým ekzémem?

Atopický ekzém trápí zhruba každé páté dítě ve věku od 2 do 7 let. Na jeho vzniku se podílejí zevní vlivy stejně jako nesprávná péče o dětskou pokožku nebo používání nevhodné kosmetiky. Zdravá kůže má podle MUDr. Junáška plně funkční epidermální bariéru. U atopické pokožky je tato bariéra narušena tak, že není schopna obnovy a tím i ochrany kůže, která pak reaguje na zevní alergeny podrážděním a ekzémem. „Hlavním léčebným prostředkem u atopické pokožky jsou emoliencia, tedy hydratační krémy a masti obnovující hydrataci a kožní bariéru. Aplikují se v dostatečném množství, a čím mastnější, tím lepší. Mohou obsahovat dezinfekční, zklidňující a hojivé přísady, například kyselinu mléčnou, vitaminy, mangan, selen, zinek, doporučují se však maximálně 3 účinné složky. Pozor na heřmánek či propolis!“ uzavírá lékař. 

Odborná spolupráce: MUDr. Milan Junášek dermatologická ordinace, Kateřinská 7, Praha 2

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.