Problém jménem křečové žíly: Co jsou zač a jaký je důvod jejich vzniku?
Křečové žíly neboli varixy jsou nejčastějším typem chronického žilního onemocnění (CHŽO). Určitou formou tohoto civilizačního onemocnění trpí více než dvě třetiny dospělé populace.
Rizikové faktory
Hlavními rizikovými faktory pro vznik tohoto onemocnění jsou vyšší věk, pozitivní rodinná anamnéza, práce vestoje, obezita a těhotenství u žen.
Na končetinách máme dva žilní systémy, hluboký a povrchový, žíly v povrchovém systému končetin jsou opatřeny chlopněmi, aby se krev z končetin správně odváděla k srdci a vlivem gravitace ne opačným směrem, čemuž ještě napomáhá tzv. svalově-žilní pumpa, kdy při každém kroku je krev z žil končetin vytlačována směrem k srdci. Pro správnou funkci této pumpy je potřeba správná součinnost kloubů, svalů a žil. Pokud tomu tak není, krev se hromadí a stagnuje v končetinách, žilní chlopně se tak stávají nefunkčními, žíly se postupně rozšiřují a zeslabuje se jejich stěna, zalamují se a zvětšují, tím dochází ke vzniku varixů. Příčina nemusí být jasná, pak jde o vrozený stav a jedná se o primární varixy. Dále existují sekundární, kdy již příčina jasná je, např. po úrazech či trombózách hlubokého žilního systému.
Jak toto onemocnění poznat?
Křečové žíly se často zprvu projevují bezpříznakově. Následuje pocit těžkých nohou, napětí, tlak až bolest dolních končetin, neklid, křeče, svědění. Symptomy jsou nespecifické, mohou se vyskytovat i u jiných onemocnění. Příznaky se vyskytují zejména navečer po dlouhém stání, sezení či pobytu v teplém prostředí, u žen se mohou potíže zvýrazňovat během menstruace. Potíže ustupují při chůzi, elevaci končetin, ochlazení či nošením komprese. „,Žilní bolest‘ je většinou popisována jako pálení, píchání, pulzování, štípání, celková tíha a únava v končetině,“ uvádí MUDr. Andrea Duchačová.
Jak probíhá vyšetření
Vyšetření žilního systému probíhá nejprve klinicky, pohledem a pohmatem, následuje ultrazvukové vyšetření jak povrchového, tak i hlubokého žilního systému. Na základě výsledků ultrazvuku, který provádí ideálně lékař – angiochirurg, se pak rozhodne o dalším léčebném postupu.
Jaké máme v dnešní době možnosti léčby?
Konzervativní léčba spočívá zejm. v režimových opatřeních, jako je omezení dlouhodobého stání, nošení kompresivních punčoch i užívání léků – venotonik. Další možností je skleroterapie, jedná se o ambulantní zákrok, kdy se přímo do postižených žil aplikuje sklerotizační látka (nejč. Aethoxysklerol), po které dojde k poškození žilní stěny, obnažení kolagenních vláken ve stěně žíly a následně její fibrotizaci (vazivovatění) a vstřebání. Aby byl zákrok úspěšný, musí následovat komprese končetiny v průměru cca 2 týdny dle rozsahu ošetření. Posledním možným řešením je operace, kterých je v dnešní době celé spektrum. Nejstarším typem je tzv. „klasická operace“. „Ta probíhá tak, že se postižené žíly na končetině odstraní, zákrok probíhá v celkové anestezii. V současné době jsou ale účinnou metodou léčby také miniinvazivní zákroky, jako ošetření laserem, radiofrekvencí, lepidlem či metodou Clarivein (kombinace mechanického poškození žíly a skleroterapie),“ uvádí MUDr. Duchačová.
Podstatou těchto novodobých zákroků je ošetření hlavních žil na končetině, kdy dojde některou z metod k poškození žilní stěny a postupnému uzavření žíly a vazivovatění. Zbytek varikosit se neošetřuje bezprostředně při zákroku, většina jich vymizí ošetřením hlavních kmenů, pokud jsou rezidua, následuje ošetření skleroterapií.
Jedná se o zákroky s výrazně kratší dobou rekonvalescence oproti klasické operaci, zákroky se většinou provádějí v rámci jednodenní chirurgie např. na jednodenní chirurgii EUC kliniky pobočky Ústí nad Labem s možností ambulantních kontrol.
Odborná spolupráce: MUDr. Andrea Duchačová, FICS Cévní ambulance, Vaníčkova 25, Ústí nad Labem EUC klinika, jednodenní chirurgie, Masarykova ul. 2000/92, Ústí nad Labem Masarykova nemocnice, Krajská zdravotní, a. s., Ústí nad Labem
www.cevniambulanceusti.cz, @cevniambulanceusti
