Máte v lednici ještě vejce od Velikonoc? Je nejvyšší čas je spotřebovat
Dnes už víme, že dlouho neprávem proklínaná vejce jsou hotovým nutričním pokladem. Doplníte díky nim vysoce kvalitní bílkoviny, zdravé tuky a dokonce i vitamíny. Jak dlouho od Velikonoc ale tyto poklady ještě můžete jíst, abyste neohrozili svoje zdraví?
I když by vám selský rozum mohl napovídat, že uvařením se trvanlivost vejce prodlouží, opak je pravdou. Zatímco syrová vejce vydrží při skladování v lednici i tři týdny, pokud ho uvaříte natvrdo, měli byste ho zkonzumovat nepozději do týdne.
Jak vejce skladovat
Na vině zkrácené doby spotřeby je právě tepelná úprava. Syrové vejce je totiž na povrchu své skořápky potaženo neviditelným ochranným filtrem, přirozeným štítem, který zabraňuje bakteriím, aby se dostaly do pórů skořápky a tím obsah kazily. Vroucí voda při vaření tuto vrstvu ale nemilosrdně odstraní. Skořápka se tak stává vysoce porézní a náchylnější pro prostoupení pro mikroorganismy.
Právě z toho důvodu by uvařená vejce nikdy neměla zůstat při pokojové teplotě déle než dvě hodiny. Po uplynutí této doby se v nich začínají množit bakterie geometrickou řadou. I přesto je ale výrazně lepší skladovat vejce uvařená na tvrdo v lednici ve skořápce. I poškozená fyzická bariéra je totiž lepší než žádná. V případě, že jste vejce jiř oloupali, nezoufejte. I ta jsou schopna v lednici vydržet celých sedm dní, musí být ovšem uložená ve vzduchotěsné nádobě, přikrytá vlhkou kuchyňskou utěrkou, aby nevyschla.
Co se děje uvnitř
Během vaření vajec dochází k denaturaci bílkovin. V praxi to znamená, že teplo rozbíjí jejich původní strukturu a nutí je vázat se na sebe novým způsobem, čímž vejce tuhne a mění svoji strukturu.
Pokud při rozkrojení objevíte nazelenalý, nebo našedlý kroužek kolem žloutku, neplašte se. Nejde o známku zkažení, ale o důsledek běžné chemické reakce. Při delším vaření totiž síra obsažená v bílku zareaguje s železem ve žloutku. Na chuti tak vejce nic netratí, pouze vám ukazuje, že se vařilo příliš dlouho, nebo nebylo ihned po uvaření zchlazeno v ledové vodě.
Pokud ale nemáte jistotu, kde a jak dlouho byla vejce skladována předtím, než si je koledníci odnesli, zpozorněte. Vejce, která ležela několik hodin, nebo dokonce přes noc v ošatce na stole v pokojové teplotě, už představují zdravotní riziko. S postupujícími hodinami začnou bakterie, které se dostaly přes porézní skořápku, rozkládat proteiny a uvolňovat plyny, které naznačují, že už začaly probíhat hnilobné procesy uvnitř vejce.
Jak poznat, že vejce už patří do koše
Zkažené vejce natvrdo vás většinou varuje hned několika smysly. Nejspolehlivějším varovným signálem je suverénně zápach. Jakmile jej po rozkrojení ucítíte, je jednoznačné, že takové vejce byste rozhodně konzumovat neměli a ani nechtěli.
Dalším varovným bodem je změna textury. Pokud je vejce po oloupání slizké, lepkavé, nebo na něm pozorujete podezřelý povlak, je to jasná známka přemnožení bakterií a informace, že vejce patří do koše. V neposlední řadě pak sledujte také skvrny nepřirozených barev, které se na oloupaném vejci mohou vytvořit. Černé, hnědé nebo nazelenalé skvrny nemohou znamenat nic jiného než plíseň.
Přílišná šetřivost a záchrana jednoho vejce nestojí za dny strávené v bolestech. Konzumace zkažených vajec není žádnou maličkostí, může totiž vést k vážné otravě jídlem a díky porušené ochranné bariéře skořápky mohou být vejce kontaminována také nebezpečnými patogeny jako Salmonella, Listeria, Staphylococcus aureus nebo E. coli.
Jak léčit otravu jídlem
Příznaky otravy jídlem poznáte snadno a jsou velmi nepříjemné. Postižený při nich zažívá silné křeče v břiše, intenzivní nevolnost a zvracení, průjmy, zimnici a horečku a celkovou slabost a dehydrataci. Dobrou zprávou ale je, že u zdravého dospělého člověka si s ní tělo ve většině případů dokáže poradit samo během jednoho až tří dnů.
Základem léčby není infekci okamžitě zastavit, ale podpořit tělo v tom, aby se toxinů a bakterií co nejrychleji zbavilo, a především zabránit nebezpečné dehydrataci. Při zvracení a průjmu totiž tělo ztrácí obrovské množství vody a životně důležitých minerálů. Právě samotná dehydratace je tak tím největším rizikem celé otravy.
Zabráníte jí pitím po malých doušcích, abyste nezatěžovali podrážděný žaludek, který v sobě jen tak tak něco udrží. Ideální je čistá neperlivá voda, slabý černý čaj, lehce oslazený pro dodání energie, nebo rehydratační roztoky z lékárny, které dodají chybějící elektrolyty. Obloukem se vyhněte kávě, perlivým nápojům, mléku i mléčným kysaným výrobkům a džusům, které jsou příliš kyselé, dráždí žaludek i zažívací trakt a problémy mohou naopak zhoršit.
Nepřehánějte to s léky. Zvracení a průjem jsou obranné mechanismy těla, které se snaží dostat to špatné ven. Pokud chcete po něčem sáhnout, volte střevní adsorbenty, jako je černé uhlí nebo Smecta, jež mají schopnost na sebe vázat toxiny a mohou tak zažívací trakt zklidnit. Pokud to není naprosto nezbytně nutné, vyhněte se na začátku léčby podávání léků na zastavení průjmu, jako je například Imodium nebo Endiaron. Výrazně tím zpomalíte právě odchod bakterií z těla a celková otrava jídlem se tak může zbytečně prodloužit.
Pokud potřebujete snížit horečku, sáhněte raději po léčivech obsahujících paracetamol. Ibuprofen totiž na lačný a podrážděný žaludek působí velmi agresivně a mohl by vám v zažívání přitížit.
Dokud zvracíte, do jídla se nenuťte. Jakmile ale žaludek začne přijímat tekutiny a dostaví se pocit hladu, začněte velmi zvolna a po malých dávkách s lehce stravitelnými potravinami. Ideální jsou banány, bílá rozvařená rýže, suchary a jablečná přesnídávka. Během dalších dnů můžete přidat vařenou mrkev nebo nemastný kuřecí vývar. Tučným, smaženým, mléčným, kořeněným a nadýmavým jídlům se vyhýbejte až do té doby, dokud se trávení zcela nevrátí do normálu.
Kdy už jít k lékaři
Ačkoli většinu případů zvládnete vyležet doma, otrava jídlem může být někdy život ohrožující. Okamžitě vyhledejte lékařskou pomoc, pokud zaznamenáte příznaky těžké dehydratace, jako je extrémní žízeň, sucho v ústech, absence močení, závratě, pocit na omdlení nebo zmatenost.
Velmi vážnými varovnými signály, se kterými byste měli okamžitě vyhledat lékařskou pomoc je krev ve stolici nebo ve zvratcích, pokud v sobě neudržíte tekutiny více než 24 hodin, velmi vysoká horečka přes 39 °C, kterou se nedaří srazit a samozřejmě délka otravy. Pokud problémy přetrvávají déle než tři dyn, vyrazte k lékaři.
Pokud se otrava jídlem týká těhotných žen, dětí, a to zejména kojenců, , seniorů nebo osob s oslabenou imunitou, konzultujte stav s lékařem mnohem ihned po propuknutí silnějších příznaků. Tyto skupiny jsou totiž k rychlé a nebezpečné dehydrataci náchylnější a následky mohou být fatální.
Zdroj: nzip.cz, bezpecnostpotravin.cz
