Spotřeba antidepresiv roste: Kdo je nejohroženější? | Moje zdraví

Spotřeba antidepresiv roste: Kdo je nejohroženější?

Spotřeba antidepresiv roste: Kdo je nejohroženější?
Depresemi trpí nejčastěji ženy v produktivním věku a také seniorky • Autor: iStock.com
26. listopadu 2021 • 14:00

Lidí potýkajících se s depresí či úzkostí stále přibývá. Které skupiny jsou ohroženy nejvíce?

Kvůli pandemii covid-19 vzrostl počet lidí potýkajících se s duševním onemocněním až o 30 %. Výskyt deprese a rizika sebevražd je dokonce trojnásobný. Antidepresiva jsou významnou skupinou lékaři předepisovaných léků.

Personalizovaná terapie hlubokou mozkovou stimulací (DBS)VIDEO 

Nejvíce depresemi trpí ženy v produktivním věku 40–54 let. Jich je z celkového počtu pacientů téměř 20 %. Další početnou skupinou jsou rovněž ženy, seniorky starší 64 let. Ty tvoří až 24,7 % z celkového počtu pacientů. Naopak mužů je mezi pacienty v porovnání s ženami výrazně méně, jedná se pouze o  9 %. Opomenout však nesmíme ani děti, které představují zhruba 20 % populace.

Odhoďte stud

Není to ještě tak dávno, kdy psychické onemocnění bylo vnímáno jako stigma a lidé se za svůj problém často styděli a cítili se vyřazeni ze společnosti. Přitom duševní onemocnění se může týkat každého. „Jsme přesvědčeni, že je důležité podpořit pacienty, kteří bojují s duševním onemocněním. Nově si u nás mohou antidepresiva vyzvednout bez doplatku. Mnoho z nich se během pandemie dostalo do tíživé finanční a psychické situace,“ říká PharmDr. Ivana Lánová.

Včasná pomoc

Zpráva, že vzrůstá počet lidí, kteří užívají antidepresiva, se může zdát jako špatná. Nic ovšem není černobílé. Je to i znamení, že lidé se už nebojí vyhledat odbornou pomoc, a to je dobře. „V posledním roce jsme zaznamenali velký nárůst nových pacientů. Deprese nebo úzkost totiž mohou vznikat i jako reakce na dlouhodobě prožívanou životní zátěž. Běžně pacienty léčíme pomocí psychoterapie, ale mnohdy vnímáme, že je užitečné terapii doplnit i vhodnými léky. Ty mohou pacientovi pomoci zabránit akutním propadům a krizím a ulevit od psychických i fyzických symptomů. Díky tomu se pak můžeme lépe soustředit na samotný psychoterapeutický proces a pomoci člověku zařadit se zpět do běžného života,“ říká klinická psycholožka a psychoterapeutka, PhDr. Lucie Lebdušková.

Duševní nemoc nebolí fyzicky, psychické strádání však může být pro naše tělo daleko větší zátěží. Proto by se ti, kteří se potýkají s úzkostmi, neměli obávat obrátit se na odborníky.

Autor: Aneta Šimonková, Valentina Lebová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.