Potrat dítěte bolí hlavně na duši. Proč k němu dochází a jak se mu vyhnout?
Ne každá žena má cestu k mateřství snadnou a přímou. Mnoho se jich na vlastní kůži setká se ztrátou těhotenství, mnohdy opakovaně. S nadsázkou by se dalo říct, že otěhotnění je jeden malý zázrak a zdárné ukončení těhotenství je zázrak druhý.
Spontánní nebo také samovolný potrat je definován jako ukončení těhotenství, při kterém je plod neprojevující známky života samovolně vypuzen a jeho hmotnost je nižší než 500 gramů.
Pokud hmotnost nelze zjistit, rozhoduje délka těhotenství, která má být kratší než 22 týdnů. Jestliže plod váží více než 500 gramů, mluvíme již o porodu.
O opakovaném spontánním potratu mluvíme tehdy, má-li žena ve své osobní anamnéze tři a více spontánních potratů, přičemž nemusí jít nutně o tři potraty jdoucí za sebou. Americká společnost reprodukční medicíny dokonce za opakované potraty považuje již dvě ztráty těhotenství,“ říká prof. MUDr. Pavel Calda, CSc., z Gynekologicko-porodnické kliniky 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Matematicky vzato, oplodněné vajíčko nemá příliš velkou šanci, že se z něj stane plod, který zdárně dospěje do fáze porodu. „Spontánním potratem končí 10 až 15 procent diagnostikovaných těhotenství, tedy 10 až 15 těhotenství ze sta, o nichž žena prokazatelně ví. Odhaduje se ovšem, že potratem končí až polovina všech počatých těhotenství. Do těchto čísel jsou zahrnuta i těhotenství, která skončí dříve, než se žena vůbec dozví, že je těhotná. Přesný počet těchto samovolných potratů samozřejmě neznáme, mluvíme jen o předpokládaných číslech,“ vysvětluje profesor Calda.
První trimetr je rizikovější
Nejčastěji se ženy se ztrátou těhotenství setkají během prvního trimestru, to znamená do 13. týdne těhotenství. Ale ani po překročení této hranice však dvojice zdaleka nemá vyhráno. „Ve druhém trimestru, tedy v období 13. až 19. týdne těhotenství, potratí jedno až pět procent žen,“ pokračuje lékař. Co je na vině?
Důvodů, proč dojde ke ztrátě těhotenství, může být řada. Současná medicína zdaleka nezná všechny okolnosti a příčiny, proč se tak stalo. „Ztráta těhotenství je velmi individuální záležitost. Může jít o nešťastnou souhru náhod i o jasně definovaný problém, který může být jak na straně ženy, tak na straně plodu,“ uvádí profesor Calda. Mezi časté příčiny potratu patří chromozomální vady plodu.
„Ty se podílejí asi na 60 procentech případů samovolných potratů. Chromozomy jsou drobné, vláknité struktury v buňkách, které nesou naše geny. Každý člověk má 23 párů chromozomů, celkem jich tedy máme 46. Jeden chromozom v každém páru pochází od matky, druhý od otce. Problém nastane v okamžiku, když má vajíčko či spermie, ze kterých vzniklo embryo, počet chromozomů větší nebo naopak menší. V těchto případech těhotenství sice vznikne, ale je zde vysoké riziko, že dojde k jeho ztrátě,“ říká gynekolog.
Další příčinou nechtěné ztráty těhotenství je tzv. zamlklý potrat. V tomto případě se těhotenství v prvních dnech a týdnech vyvíjí zcela normálně. „Na ultrazvuku je při první kontrole možné zachytit srdeční akci a v této chvíli nic nenasvědčuje tomu, že by něco mělo být špatně. Následně, při další kontrole, se však ukáže, že plod nejeví známky života a že došlo k zastavení jeho vývoje,“ popisuje profesor Calda.
„Někdy se vyvíjí jen plodové vejce a nikdy se nepodaří prokázat přítomnost embrya, pak hovoříme o afetálním vejci. Navenek se zamlklý potrat s vyhaslou srdeční akcí plodu i afetální vejce chová stejně. Pro ženy to bývá velmi stresující okolnost, protože ony samy nemají žádné zdravotní potíže,“ pokračuje odborník.
Pokud tato situace nastane a nedojde spontánně k vyloučení celého obsahu dělohy, je nutné nevyvíjející se produkt početí z těla ženy odstranit. „Během výkonu je žena v celkové anestezii a lékař chirurgicky vyčistí obsah dělohy,“ doplňuje profesor Calda.
Tím však výčet příčin samovolných potratů zdaleka nekončí. „Mezi další důvody opakovaných potratů patří i hormonální nerovnováha ženy, například zvýšená hladina prolaktinu nebo špatné fungování štítné žlázy. "Neblaze mohou zasáhnout infekce, například močových či porodních cest, diabetes nebo lupus,“ shrnuje gynekolog.
Na co si dát pozor
V některých případech může za samovolným potratem stát i chování nastávající maminky. „Přestože se obecně ví o mnoha faktorech, které způsobují potrat, ne všechny ženy tomuto varování věnují pozornost. Kouření, alkohol, drogy, to všechno může být příčinou, proč žena potratí. Stranou v tomto případě není ani kofein – tedy nadměrné pití kávy a dalších nápojů s obsahem kofeinu. Přestože studie v tomto směru nemluví jednoznačně, je dobré se v době těhotenství omezit na jeden šálek kávy denně,“ radí profesor Calda.
Je to potrat?
Mezi klasické příznaky probíhajícího potratu patří vaginální špinění či krvácení, bolest až intenzivní křeče nebo silná bolest břicha. „Pokud některý z těchto příznaků nastane, měla by žena zpozornět a navštívit lékaře. Ovšem není nutné ihned propadat panice a zoufalství. V některých případech jmenované příznaky nemusejí nutně znamenat ztrátu těhotenství. Nicméně pokud se bolest či krvácení dostaví, je namístě udělat testy, které ukážou víc. Mezi nutná vyšetření patří ultrazvukové vyšetření dělohy, jež prokáže srdeční akci plodu a případně přinese informace o tom, jaký problém v děloze nastal,“ doplňuje odborník.
Kdy znovu otěhotnět
Ztráta těhotenství je velkým zásahem do psychiky ženy a mnoho nastávajících maminek, které za sebou mají spontánní potrat, se bezprostředně po této události začne upínat k naději na nové těhotenství. „Ženy popisují pocity smutku, některé dokonce musejí vyhledat psychologa či psychiatra, který jim pomůže toto těžké období lépe zvládnout. Ve většině případů platí, že žena je v pořádku dříve po fyzické stránce než po stránce psychické,“ konstatuje profesor Calda.
„Fyzicky je žena schopná znovu otěhotnět ihned po první menstruaci, tedy 4 až 6 týdnů po nešťastné události, otázkou ovšem bývá, zda není z hlediska psychiky vhodnější snahu o početí pozdržet na dobu, kdy bude žena se ztrátou lépe vyrovnaná. I když pravda je i to, že zdárně probíhající těhotenství a vidina miminka v náručí je velmi silnou motivací a rovněž lékem na bolavou duši ženy,“ uzavírá lékař.
Pokud žena jednou samovolně potratí, až o 50 % se zvyšuje pravděpodobnost, že to zažije znovu. Příčin, které vedou ke ztrátě těhotenství, může být mnoho. Současná medicína však v řadě případů dokáže tomuto zklamání zabránit. „U dvojic, jež v rámci léčby neplodnosti podstupují umělé oplodnění, je možné provést preimplantační screening nebo preimplantační diagnostiku. V případě preimplantačního screeningu je možné odhalit například postižení embrya Downovým syndromem, v případě preimplantační diagnostiky se lze kromě jiného zaměřit na vyšetření genových mutací, jež vedou k poškozením neslučitelným s vývojem těhotenství a končí spontánním potratem v období prvního trimestru. Toto vyšetření je vhodné zejména u dvojic, které se již se ztrátou těhotenství setkaly,“ přibližuje ředitelka Sanatoria Repromeda MUDr. Kateřina Veselá.
K preimplantačnímu laboratornímu vyšetření je nutné provést biopsii embrya, tedy odebrat z embrya část buněk. „Odběr se provádí z části, ze které se později, po zahnízdění embrya v děloze, vytváří placenta a plodové obaly. Odběr z této části embryo ani jeho vývoj nijak neohrozí. Embrya, u kterých dojde k potvrzení patologických změn, jsou vyřazena. K transferu jsou vybrána pouze taková, která hledané genetické změny nevykazují. Díky tomu je možné předejít zklamání v podobě opakovaných potratů či přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu,“ popisuje lékařka.
VIDEO: Potrat. Téma, o kterém se ve společnosti moc nemluví. Jak se s ním vyrovnat?
