Trápí vás příliš velký strach, vztek nebo starosti? Známe techniku, jak své emoce zvládat.

Trápí vás příliš velký strach, vztek nebo starosti? Známe techniku, jak své emoce zvládat.
Pracovat se svými emocemi je umění, kterému se lze naučit • Autor: iStock.com
19. října 2016 • 10:04

Kdo umí s emocemi pracovat, ten se stane psychologicky silným a tím pádem odolným vůči vnějším vlivům. Jak to ale provést? Praktický návod přináší kniha „Jak zvládat emoce pomocí obrazů živlů“ z pera Ing. Vladimíra Jelínka, spoluautora a lektora metody řízené a kontrolované detoxikace organismu (fyzické i psychické). Jakmile pochopíte zákonitosti emocí jako takových, dokážete pracovat se slabými stránkami vlastní emocionality. To je základem velké, pozitivní změny v životě…

Zvládat své emoce je druh umění. Jen si vzpomeňte, kolikrát za den vás něco vytočí, rozesmutní, kdy nastoupí úzkost či pocit méněcennosti. „Umění emocí“, které Ing. Jelínek v knize popisuje, představuje jednu z prazákladních a hlubokých technik jak pracovat na správném používání vlastních emočních stavů k tomu, abychom byli vnitřně silní a přestali být vláčeni tím, co se děje kolem nás.

Pokud máme dlouhotrvající, chronické problémy (komunikační, vztahové nebo zdravotní), zpravidla není možné naučit se zvládat své emoce bez očisty, detoxikace organismu. Toxiny v těle totiž zatěžují nejen naši imunitu, ale také nervový systém. Ten pak zpětně ovlivňuje naše emocionální chování.

Přetnout tento kruh je tedy možné pomocí odstranění toxinů a latentních infekcí z těla, aby došlo ke správnému nastartování a nasměrování imunitního systému, který už pak zpravidla sám zvládne jejich odstranění. Detoxikace organismu může být velmi rychlá, záleží na tom, jak komplikovaná osobnost člověk je, tedy týdny či měsíce, ale mnohdy jde spíš o roky.

Ruku v ruce s fyzickou očistou by měla jít i detoxikace psychická. Je třeba pochopit, jaké v životě používáme modely chování, jaké je naše nejčastější a stále opakované jednání a reakce na vnější podněty, působí zde také zřetelný otisk dětství, prenatálního období, konflikty, které se kdysi staly a zafixovaly se nám hluboko pod kůži tak, že nás ovlivňují i po desítkách let, mnohdy po celý život, dokud s tím něco neuděláme.

Změňme stereotyp

Aby však člověk mohl něco změnit, musí si být vědom, že chodí ve vyšlapaných stopách. Je proto třeba odstranit emocionální programy a smyčky, které nás přivádějí stále znova do stejných situací a pocitových stavů, ze kterých se neumíme vymanit, je třeba zrušit staré emocionální náboje dávných traumatizujících prožitků a zážitků, které v nás sice nadále zůstanou vyryty jako prastaré reliéfy do skály, MY ovšem změníme svůj emocionální vztah k těmto vzpomínkám.

Emocionalita každého jednotlivého člověka je namíchána jako koktejl z pěti základních prvků - s konkrétní povahou (mixem) se člověk už narodí. Je to dáno nejen genetickou výbavou, povahou a emocionálním světem rodičů, ale také vlivem prostředí, do něhož člověk přichází na svět a v němž pak v dětství vyrůstá. Dále je to podmíněno tím, ve kterém období roku se člověk narodí - to vše zanechá hluboký otisk v nevědomé paměti novorozence ve smyslu „takový je svět“.

Cíl techniky umění emocí je jednoduchý - doplnit živly, které scházejí, a vybalancovat ty převládající. Výsledkem je pak emočně stabilní, ale zároveň dynamický a kreativní člověk s osobním nábojem a bohatým vnitřním světem prožívající naplno každodenní radosti. Jak doplnit chybějící živly? O tom je právě zmíněná kniha. Umění emocí se podobá stavbě pyramidy. Je třeba stavět postupně, od spodních pater. První, druhé, třetí i čtvrté umění emocí (jak je v knize rozčleněno) tak zvládneme postupně a vystavíme si na pevných základech svůj bytelný dům, který odolá všem bouřím a nenadálým pohromám. Tím zásadním je uvědomit si, že za své pocity si neseme zodpovědnost sami. Podívejte se pravdě do očí. Jste vzteklí, závidíte, bojíte se, sžírá vás nenávist? Může se to změnit a vy jste tím, kdo to udělá. 

Jak s nimi naložit?

Čím silnější je emoce, kterou aktuálně cítíte, tím víc můžete prožít obranné obrazy živlů a tím větší může být vaše úleva. Obecně řečeno - lidé vám mohou lhát, být agresivní apod., protože jim to vnitřně dovolíte. Změňte svůj postoj, archetypy živlů vám pomohou, stačí si představit daný obraz velmi silně, po dobu cca 5-10 vteřin. Důležité je, že živel musí být vizualizován v ten okamžik, kdy emoci prožíváme.

RADOST/výhra/prohra: Je báječná, ale pokud sklouzne do extrémních euforických pocitů až vášní, je třeba je krotit. Pýcha totiž přechází pád… Představte si proto situaci, ve které někdo hasí oheň vodou. Symbolickým ideálem našeho chování je biblický obraz hořícího keře, který nikdy neshoří. To je to, k čemu směřujeme. Tedy hořet radostí, ale nenechat se žárem spálit na prach…

STAROST/přemýšlení: Pokud se přistihnete, že příliš přemýšlíte či kalkulujete, na několik sekund si představte dynamickou scénu kořenů stromu, které prorůstají zemí, strom, jak vyrůstá ze země (nebo že vy jste stromem). Můžete se také jít projít do lesa… Emocionálně tento obraz představuje opuštění strnulého postoje a odpíchnutí se z místa směrem k vykonání nějaké akce. Úleva se dostaví v podobě hlubokého nádechu, který vychází z podvědomí.

SMUTEK: Vizualizujte si scénu tavícího se železa, například pozorujete starého kováře na vsi, jak taví v ohni železo a ková jej. Smutek vás přejde - je roztaven, neboť živel ohně (radost, spokojenost, štěstí, láska) přemáhá prvek kovu (smutek, bolest, lítost).

STRACH: Představte si řeku, která klidně plyne ve svých březích. Můžete si i říci nahlas: „Řeka má své břehy.“ Strach vás opustí, protože jste si uvědomili jistotu, se kterou je plynoucí řeka udržena v březích. Opuštění strachu je zpravidla doprovázeno úlevným a hlubokým nádechem, který vychází spontánně z podvědomí.

VZTEK/agrese: Pro odeznění aktuální (vlastní) agrese si představte konkrétní situaci, v níž osekáváte sekyrou větve stromu nebo prořezáváte keře. Soustřeďte se na kovovou část pily nebo kov sekyrky. Vnímejte opravdové fyzické úsilí, které vynakládáte. Dále pomáhají následující vizualizace: štípání polen, sekání trávy kosou, vyřezávání, dlabání dřeva...

Jak zvládnout agresi druhého člověka? V představě vezměte polínko (tzn. jeho agresi), otevřete dvířka plápolajícího krbu, polínko tam hoďte a pozorujte, jak se krásně rozhořelo, pak přidávejte další… To stačí, aby se situace najednou změnila (například se spontánně rozesmějete) a protivníka tím zaskočíte. Agresoři (manipulátoři) si vždy vybírají slabé - dovolí si na vás, protože máte oslabený určitý živel. V momentě, kdy se změníte, už nebudete vhodnou kořistí, protože i vaše energie se změní. 

Přitahujeme to, na co myslíme. Kdybychom nebyli sužování žádnými strachy, obavami, lítostmi, napětím a neustálým přemýšlením, náš život by se ubíral zcela jiným směrem. Pracovat se svými emocemi je proto užitečný (a nezbytný) druh umění, kterému se lze naučit. 

„Pokud si čtenář z této knihy odnese byť jen jedinou myšlenku, která mu bude ku prospěchu, splnila kniha moje očekávání. Bude-li se k ní čtenář vracet opakovaně, pak budu rád, že s ním budu moci sdílet hluboké pravdy lidské civilizace, kterých se snaží dotknout,“ uzavírá autor. 

Odborná spolupráce: Ing. Vladimír Jelínek www.eccklub.cz

Autor: Helena Míková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.