Jak si nepřekážet ve svém vlastním štěstí?
Zdá se tak snadné mít sen či životní plán a podle něj řídit své kroky… Mnohým ženám se ale nedaří realizovat to, co si předsevzaly. Často na cestu ani nevykročí nebo po ní klopýtají s očima upřenýma na horizont, který se stále posouvá dál a dál a nelze jej nikdy dosáhnout. Co je příčinou?
Máte před důležitou schůzkou, pracovní nebo osobní, před zásadním životním krokem. Cítíte vnitřní chvění, z vašeho úhlu pohledu jde o hodně. O novou práci, skvělého partnera nebo cokoli jiného. Na tento moment jste dlouho čekala, těšila jste se, ale najednou cítíte zvláštní bezmoc. Hlavou vám bleskne myšlenka: „To nezvládnu! Je přece tolik jiných, lepších, hezčích, chytřejších, zábavnějších… Nemám na to!“ Co se stalo? Právě se silným hlasem ozval vnitřní kritik.
Změňte to
Sebekritického pohledu je sice třeba, ale nezdravě silná a všudypřítomná sebekritika nás omezuje v rozletu, boří vnitřní touhy a podrývá naši autoritu (směrem k sobě i k ostatním). Jde o jakýsi vnitřní „hlas“, který bravurně manipuluje s naším strachem či obavou (kterou máme v lehké míře zpravidla všechny, když se pouštíme do něčeho neznámého či pro nás zásadního) a násobí je do obřích rozměrů.
Začneme si nevěřit, zásadně nevěřit. Tento vnitřní hlas souvisí s našimi zasutými vzorci chování a myšlení, které jsme převzaly či které jsme si nechaly vnutit svým okolím, rodiči, partnery, školou a podobně – a které zatlačily naše pravé, odvážné a zdravě sebevědomé já do temného kouta. Odtud je třeba jej opět přivést na světlo, zbavit se pochybovačného našeptávače, který nám říká, že za nic nestojíme a nic v životě nedokážeme. Vůbec nejlepší je změnit tohoto vnitřního trapiče na nápomocného a věrného přítele.
Kde se bere?
„Vnitřní kritika je zásadním momentem, který nás obvykle demotivuje místo toho, aby nás posiloval. Do určité míry to může být náš vnitřní hnací motor, avšak v drtivé většině případů se jedná o mechanismus, který nás vyčerpává a blokuje od toho, co ve skutečnosti chceme. Vnitřní kritika úzce souvisí s naším sebevědomím. V případě, že jej máme zdravé, vnitřně samy sebe podporujeme v tom, po čem toužíme. V momentě, kdy na sebe máme nezdravý náhled, nás myšlenky vedou ke stagnaci a přehnané vnitřní sebekritice,“ vysvětluje Bc. Lenka Černá, koučka, lektorka a zakladatelka Pure Clinic Praha.
Dítě potřebuje prostor pro samostatnost
„Jde o určitý myšlenkový mechanismus, jehož kořeny můžeme hledat primárně ve způsobu naší výchovy. To znamená, jakým způsobem nás rodiče vychovávali z hlediska našeho sebevědomí i přístupu ke zdolávání běžných životních situací. Někteří rodiče dělají chybu v tom, že dítě srovnávají s ostatními a vlastně mu tím dávají najevo, že ve své přirozenosti je nedostatečné,“ uvádí dále koučka. „Další chybou bývá také to, že máme sklon za dítě vše udělat a vyřídit, takže mu tím do budoucnosti bereme zdravou schopnost se životem se prát a vyrovnávat se se situacemi, které do života přicházejí,“ dodává.
Buďte svá
Čím více se budete snažit vtěsnat do představ druhých, tím více ztrácíte sama sebe, s pocitem, že bez ostatních nejste nic. Najděte opět klíč sama k sobě. Podpořte se v postupných krůčcích na své cestě. Cíl v dálce není tak důležitý, tím podstatným je cesta, po které kráčíte. Může být voňavá, barevná, hravá nebo temná, zlověstně šedivá a plná výmolů. Záleží na vás.
Především si odpusťte všechny dosavadní nezdary, neúspěchy, prohry. Posouvají vás kupředu. Tedy když se jimi nenecháte zdeptat. „Je třeba se sama sebe ptát: Jaké myšlenkové vzorce mě do této situace dostaly a jak mohu sama sebe změnit, aby se pro mě daná situace neopakovala?“ radí Lenka Černá. „Na toto stále aktuální téma jsem vytvořila metodu takzvaných emočních rovnic, se kterou mám u svých klientek skvělé výsledky,“ dodává koučka.
„A na závěr bych všem poradila, ať vnitřního kritika postupně transformují do své nejlepší kamarádky, která jim sice ledacos našeptává, ale s níž dokážeme komunikovat tak, aby nás neomezovala, ale podporovala. Jde to!“ dává nám všem naději Bc. Lenka Černá.