Varování odborníků: Západonilská horečka je v Česku. Dejte pozor na komáry | Moje zdraví

Varování odborníků: Západonilská horečka je v Česku. Dejte pozor na komáry

Varování odborníků: Západonilská horečka je v Česku. Dejte pozor na komáry
Autor: istock.com
12. června 2019 • 06:00

Pokud v létě plánujete dovolenou na jižní Moravě, měli byste být velmi ostražití. Kvůli většímu množství komárů, kteří se mají vylíhnout během června, totiž hrozí rozšíření nebezpečné západonilské horečky.

Zatímco v posledních letech jsme si na jaře stěžovali na úmorná vedra a extrémní sucho, letošní chladný květen tuhle tradici porušil. Způsobil ale také mírné zaplavení lesních tůní, ve kterých teď čekají na vylíhnutí statisíce komářích larev. Právě štípnutí komára pisklavého (culex pipiens) ale může na člověka přenést smrtelnou západonilskou horečku, které se odborníci začínají obávat. Nejrizikovějším místem je podle nich jižní Morava.

„Riziko rozšíření nákazy tu je, pokud dojde k vylíhnutí patřičného množství přenašečů,“ řekla serveru Mojezdravi.cz vedoucí protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek.

Nemoc poprvé propukla přímo u nás

„Až do loňského roku byly všechny případy nákazy u nás importované, což znamená, že si je lidé dovezli ze zahraničních dovolených. Loni ale byly poprvé identifikovány případy u lidí, kteří nikam necestovali a byli poštípáni našimi komáry,“ vysvětlila epidemioložka. „Byla to ale jen otázka času, protože předloni se takové případy objevily už v sousedním Rakousku,“ dodala s tím, že na vině jsou zcela určitě klimatické změny. „Zřejmě tu ale figurují ještě jiné biologické faktory, protože západonilskou horečku přenáší druh komára, který je u nás dlouhodobě znám,“ řekla.

Nemoc může vypadat stejně jako chřipka

Západonilská horečka může probíhat jako nákaza podobná jiným virózám se zvýšenou tělesnou teplotou, bolestí hlavy, končetin, vyrážkou a zvětšením mízních uzlin. „Je ale potřeba zdůraznit, že v naprosté většině případů to onemocnění proběhne bez příznaků. Rizikové je jen pro lidi, kteří mají zdravotní handicap, a to už většinou mívají i vyšší věk,“ upozornila Ciupek. Postižení centrálního nervového systému bývá u méně než 1 % nákaz, přibližně 1 člověk ze 150 nakažených může mít závažný až fatální průběh nemoci. Inkubační doba západonilské horečky kolísá od 2 do 15 dnů a nejčastěji je 36 dnů. K přenosu infekce z člověka může dojít během transfúze krve, při transplantaci orgánů, během kojení a z matky na plod.

Chraňte sebe i své domovy

Prevence nakažení západonilskou horečkou spočívá hlavně ve snížení kontaktu lidí s infikovanými komáry. V tomto ohledu je každý zodpovědný sám za sebe. Lidé by měli při pobytu v přírodě používat repelenty a nosit světlé oblečení, pokud možno s dlouhými rukávy a nohavicemi. Chránit by ale měli i své byty a domy.

„V ideálním případě to znamená instalovat sítě proti hmyzu do oken,“ doporučuje Ciupek. Rizikové jsou ale podle ní i stojaté vodní hladiny v okolí bydliště. „Když je suché léto a lidé sbírají dešťovou vodu do různých nádob, odstaví je pak i na několik dní. Právě na hladině vody v takové nádobě se ale můžou vylíhnout larvy komára. Nejlepší prevencí je tedy mít na těchto nádobách víko,“ radí epidemioložka.

Vakcína zatím neexistuje

Na západonilskou horečku neexistuje žádné očkování a nezabírají na ni ani antibiotika, léčba je tedy pouze podpůrná. Některé zdroje nicméně uvádějí, že vakcína proti klíšťové encefalitidě může teoreticky zmírnit průběh nemoci. „O tom jsem také slyšela, ale nenašla jsem o tom žádný relevantní vědecký údaj,“ uvedla epidemioložka. „Určitou logiku to ale má, protože ty viry jsou příbuzné. Jestli by se na to ale lidé mohli spolehnout, to si netroufám tvrdit. K tomu by se měl vyjádřit výrobce vakcíny,“ dodala.

Podobného názoru je i Státní ústav pro kontrolu léčiv. „Nemáme žádné informace o možném podpůrném účinku očkování proti klíšťové encefalitidě na západonilskou horečku. Takový postup tedy nemůžeme doporučit," řekla serveru Mojezdravi.cz mluvčí ústavu Barbora Peterová.

V Česku už došlo i k úmrtí

Podle údajů Ministerstva zdravotnictví bylo na konci roku 2018 v zemích EU evidováno 1503 případů infekce západonilskou horečkou, zatímco v roce 2017 byl tento počet menší než 300. K úmrtí došlo ve 180 případech. Nejvíce postiženy byly Itálie (576 případů), Srbsko (415) a Řecko (311). V Česku bylo na konci roku 2018 hlášeno 7 infekcí u lidí, z toho pouze dvě importované. Jeden z nakažených na jižní Moravě loni zemřel.

 

Mapa výskytu západonilské horečky v posledních letech:

Autor: ECDC (Evropské centrum pro prevenci a kontrolu chorob)

Autor: Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.