První pomoc při poštípání či bodnutí hmyzem: Chlazení a antihistaminika

První pomoc při poštípání či bodnutí hmyzem: Chlazení a antihistaminika
V trávě se ukrývá mnoho nebezpečí v podobě hmyzu • Autor: istockphoto.com
1. července 2017 • 06:00

Jsou téměř neviditelní, přesto jsou největšími predátory na naší planetě. S klíšťaty, komáry, vosami a dalším hmyzem svádíme nerovný boj. 

Komáři a ovádi vás nejčastěji přivítají na březích rybníků nebo okrajích lesa. Přivítají, ale hostit je budete vy… Štípnutí ovádem nejprve začne svědit, po chvíli pak otéká a bolí. Tady opět platí chladit oteklé místo. Poštípání ovádem lze poměrně dobře předcházet – stačí vynechat voňavé opalovací krémy a oleje a místo nich použít vhodný repelent.

Jak se bránit klíšťatům?

Mírnou ochranu poskytuje dobré oblečení – vysoké boty, ponožky a dlouhé kalhoty. Světlá barva oblečení nám usnadní především to, abychom na ní lépe viděli drobného tmavého vetřelce. Repelent je potřeba nanést na celou plochu, kterou chceme chránit, a nástřik obnovujeme. Nejúčinnějším prostředkem je očkování, ovšem existuje pouze proti klíšťové encefalitidě. „Očkovat lze od jednoho roku věku neomezeně. Nejlepší doba je před sezónou, očkovat se však dá po celý rok. Největší riziko závažných trvalých následků a paradoxně nejnižší proočkovanost je ve věkové kategorii nad 60 let věku,“ uvádí docent Maďar. 

Samotné očkování probíhá ve třech fázích. První proběhne hned, druhá dávka, jež poskytuje vysokou imunitu, za 1–3 měsíce. Poslední se aplikuje zhruba po 5 měsících. Očkování je možné provést i ve zrychleném tempu – první dvě dávky dostanete během 14 dní, pro třetí a poslední pak přijdete k lékaři za 5 měsíců až jeden rok. Aplikaci vakcíny si stačí objednat u dětského či praktického lékaře nebo v ordinaci či centru cestovní medicíny. Využít můžete částečný příspěvek zdravotní pojišťovny. Vakcína chrání zhruba po dobu 3 let. 

V hlavní sezóně klíšťat můžete využít zrychlené očkovací schéma pro teplé období a jste tak chráněni již za 14 dnů. Pro třetí a poslední dávku si potom přijdete k lékaři za 5 měsíců až rok. Více informací naleznete například na webových stránkách: www.pozorkliste.cz 

Když už klíště chytnete, je zde mnoho způsobů jak ho dostat ven z kůže – pomocí suchého mýdla, pinzety, nehty, politím dezinfekcí, dušením olejem či indulonou. Který postup je tedy ten správný? Ani kroutit, ani vyviklávat – parazit totiž může během této manipulace ve smrtelné křeči vypustit infekční obsah svého žaludku přímo do vašeho krevního oběhu.

Stejně na umírající bestii působí zalití olejem, zamazání krémem a podle posledních poznatků i namazání dezinfekcí. K vytažení klíštěte nejlépe poslouží speciální „kartička“ s otvorem, kterou zasunete pod hmyz a vytáhnete. Pokud v kůži zůstala kusadla, nepropadejte panice – jsou určena pouze k zakotvení na kůži hostitele a tělo si s nimi ve většině případů poradí samo. Klíštěte se zbavíte nejlépe tím, že jej spláchnete do toalety. Komárům se lze bránit pomocí repelentu a vhodného oblečení. Ke slovu v posledních letech opět přicházejí moskytiéry. K ošetření štípanců je dobré mít po ruce dezinfekční prostředek. 

Alergie na včelí bodnutí

Do čeledi blanokřídlého hmyzu patří včely, vosy nebo sršni. Složení jejich jedu se liší, reakce na jejich bodnutí nastává vždy. Včela či vosa bodne a vstříkne svůj jed. Postižený cítí zpočátku velkou bolest, která velice pomalu opadává. V místě vpichu se objevuje otok a zarudnutí, jež s postupem doby stále více svědí. 

„O mnohem víc se hraje, když zaútočí celý roj – množství jedu je tak veliké, že bez okamžitého lékařského zásahu nemusí postižený vůbec přežít. U dítěte považujeme za kritickou dávku asi 50 žihadel, u dospělého dvakrát tolik. Jedu se dostane do těla tolik, že způsobí rozpad červených krvinek, po němž dochází k následnému selhání ledvin. Navíc stále narůstá počet těch, kteří jsou na bodnutí alergičtí – tam jde samozřejmě rovněž o život,“ upozorňuje vedoucí operačního střediska Zdravotnické záchranné služby hlavního města Prahy MUDr. Ondřej Franěk.

Podle jeho slov existuje i možnost zkřížené reakce – kdo je alergický na jed vosy a včely, dostane se do úzkých po bodnutí vosou a sršněm. Kdo trpí přecitlivělostí vůči vosímu bodnutí, tomu nemusí vadit včelí jed a naopak. Se včelou se můžete častěji setkat v časném létě, vosy a sršni jsou agresivnější spíše ke konci prázdnin a na začátku podzimu. 

Zůstane-li v ráně žihadlo, opatrně jej odstraňte. Ránu po vosím bodnutí ošetřete něčím kyselým (ocet, cibule, citron, funguje i šťáva z jitrocele či řebříčku), je-li útočníkem včela či sršeň, zneutralizujte ranku něčím zásaditým (mýdlo, roztok jedlé sody). Poté přiložte studený obklad. V případě větší reakce podejte volně prodejné antihistaminikum. Otok a bolest zmírní také gel z aloe vera. Pokud vosa, včela nebo sršeň bodne do oblasti krku, či dokonce úst, pak vše závisí na rychlosti všech okolo. Je potřeba zajistit okamžité a trvalé chlazení, aby otok „nezavalil“ dýchací cesty. Hodí se cokoli, co je po ruce, starší dítě může například cucat led.

Má-li u sebe alergik adrenalinové pero, co nejdříve mu jej podejte do svalu. A volejte záchranku! Alergická reakce na bodnutí hmyzem se nemusí projevit hned, k jejímu spuštění se jed musí v těle naakumulovat. Zpočátku se jeví jako déletrvající otok, následuje celková reakce: svědivá vyrážka, celkový otok, může se dostavit průjem, zvracení, bolesti břicha či zhoršené dýchání. Kritickým momentem je pokles tlaku následovaný poruchou vědomí až bezvědomím. Tady rovněž není čas na otálení – ihned volejte zdravotníky a postupujte podle jejich pokynů do doby, než dorazí. 

Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.