Multivitamíny? Raději se jim vyhněte. Prozradíme vám, proč
Spolknutím jedné tablety, a to ani nejdražšího přípravku s obsahem vitamínů a minerálů, imunitě nepomůžete. Užívání multivitamínů odborníci dokonce nedoporučují vůbec. Proč? A co předtím, než tabletu spolknete, musíte vědět?
Polykání vitamínů a multivitamínů bez rozmyslu je nerozumné hned z několika důvodů. Není totiž jasné, jestli je náš organismus dokáže vůbec zpracovat a využít. Rizikem je navíc i to, že si tělo na tyto přípravky během dlouhodobého užívání navykne, a pak už není schopné je získávat ze stravy.
Dalším problémem je také to, že většina studií popisuje vliv pouze jednoho vitamínu či minerálu a nezkoumá jeho působení v souvislosti s užíváním jiných látek. Dávka jednoho tak může vést ke zvýšení, nebo naopak ke snížení hladiny jiného v krvi. „V dnešní době se již z důvodů vzájemných interakcí mezi jednotlivými složkami takzvaných kompletních multivitamínů ustupuje směrem k několikasložkovým přípravkům. Jejich užívání nepřináší riziko vzájemného ovlivňování jednotlivých složek. Dlouhodobé nadužívání vysokých dávek vitamínů se nedoporučuje,” vysvětluje Filip Smetana, vedoucí lékárník BENU lékárny v Praze.
Rizika konzultuje v lékárně
Podle něj je důležité si uvědomit, že některé vitamíny jsou rozpustné ve vodě a jiné v tucích, takže bychom měli dávat pozor i na to, co během jejich užívání jíme. „Pokud se například vyhýbáme tukům v potravě, vitamíny D, E, K, A se vstřebávají velmi omezeně,” říká lékárník.
Ještě méně lidí pak ví, že vstřebávání zinku a železa se vzájemně ovlivňuje. Takže pokud budete dlouhodobě užívat zinek na krásnou pleť, počítejte s tím, že budete mít nedostatek železa, což může zapříčinit vznik anémie. Navíc platí, že není železo jako železo: Fe2+ se totiž vstřebává výrazně lépe než Fe3+. S železem pak, jak vysvětluje Smetana, souvisí vitamín C. O jeho prodlouženém účinku už spousta lidí ví, přesto byste se měli v lékárně ujistit, jestli to váš oblíbený přípravek opravdu dokáže.
Tím ale záludnosti spojené s užváním multivitamínů zdaleka nekončí. Někdy je dobré zjistit, zda nám daná látka v těle chybí, což je příklad vitamínu D. Složité je podle Smetany i rozhodování o tom, jaké laktobacily užít. Měli bychom volit přípravek podle jejich absolutního množství, nebo se dívat na množství zastoupených kmenů? S tím vším vám můžou pomoci v lékárně.
Co nám škodí a naopak prospívá?
Jak již bylo řečeno, nadměrný příjem některých látek může organismu ublížit. O vitamínu C ve vysokých dávkách se traduje, že přispívá k tvorbě ledvinových kamenů a jeho nadužívání se může projevit průjmem či vyrážkou. Užívat ho dlouhodobě bychom tedy měli pod dohledem lékaře.
Naopak většina ostatních vitamínů rozpustných ve vodě, s výjimkou vitamínu B12, zůstává v těle jen několik dní, proto se musejí stále doplňovat. Tělo dokáže využít jen určité množství, zbytek vyloučí močí. Velké dávky tedy neuškodí, ale jsou zbytečné. To platí i o minerálních látkách. Protože k ohrožení z nedostatku stopového prvku dochází při běžném stravování jen výjimečně, není rozumné užívat přípravky se stopovými prvky zcela náhodně.
Jediné, co můžeme doplňovat bez obav, je kyselina listová. Tu by měly užívat ženy před a v těhotenství. Tato látka totiž výrazně snižuje riziko defektů u novorozenců.
Jak zlepšit imunitu?
Základ vidí tedy lékaři především v propagaci zdravé stravy, která dostatečně, a především bezpečně zajistí dostatek všech důležitých látek, nejen vitamínů a minerálů, ale také vlákniny či flavonoidů - látek vyskytujících se v rostlinách. Těm se připisují mnohé účinky, z nichž nejdůležitější je právě „boj" s oxidačním stresem.
Nejlepší je tedy jíst vyváženou stravu s dostatkem ovoce a zeleniny. Denně by se mělo sníst 400 gramů zeleniny a 200 gramů ovoce (počítají se i brambory). Důležitá je ale i kvalita spánku, který má vliv na množství energie, duševní svěžest a schopnost koncentrace v průběhu dne.
Vsaďte na meditace
Kromě kvalitního spánku je podle koučky Zory Inky Groholové důležité, abychom si denně vyhradili alespoň 20 minut jen sami pro sebe. „Na zvládání stresu je účinná také mikromeditace. Po dobu jedné minuty ztište všechny telefony, notebooky, vypněte hluk okolo sebe. Sedněte si pohodlně, zavřete oči vnímejte všechno, co v tom okamžiku smyslově cítíte. Soustřeďte se samostatně na zvuky, ale také na ticho, chuť v ústech, tělesné pocity – jestli vás něco bolí, dotek židle, pocit tepla nebo chladu, dotek látky na těle nebo na vůně. Uvědomte si přítomný moment a alespoň na zlomek vteřiny se na něj soustřeďte. Při tomto pocitu vám stačí se jednou v klidu nadechnout a vydechnout. Budete překvapeni, o kolik se potom budete cítit lépe,“ doporučuje Zora Inka Groholová.