Co dělat, když nezabírají antibiotika? Nechte si vyrobit autovakcínu
Neužívejte antibiotika zbytečně. Chřipku ani nachlazení s nimi nevyléčíte. To jsou informace, které už většina pacientů zná a dokonce se podle nich řídí. Málokdo ale ví, jak dokáží zamávat s imunitou člověka a co dělat, když už nezabírají.
I když je mezi českými pacienty rozšířeno mnoho polopravd, mýtů a nepřesností o antibiotikách, situace se zlepšuje. Například rodiče už nepožadují tyto léky na běžné dětské nemoci z nachlazení. Ukázal to výzkum České lékárnické komory. Klesá také počet rodičů, kteří považují režimová opatření pro své děti, která jim poradí lékař, za nedostatečnou zdravotní péči.
„Zatímco v roce 2017 považovalo režimová opatření za nedostatečnou péči 23,7 % dotazovaných rodičů, loni klesl jejich počet na 14,5 %,“ popisuje výzkum viceprezident ČLnK PharmDr. Martin Kopecký, Ph.D. Při obyčejném nachlazení zkrátka nepomůže nic tak, jako klid na lůžku.
Léky na všechno? Kdepak
I tak si mnoho pacientů stále myslí, že antibiotika jsou řešením na téměř všechny zdravotní neduhy, což je představa zcela lichá. Antibiotika, která mají být vždy podávána pouze na lékařský předpis, se používají k léčbě infekčních onemocnění způsobených bakteriemi jako například angína, zápal plic, zánět močového měchýře či infekce střevního ústrojí.
Antibiotika léčí infekce tím, že usmrcují patogenní bakterie v těle. Aby lékař mohl pacientovi antibiotika nasadit, musí nejprve stanovit, zda je infekce virového, či bakteriálního původu. K tomu je potřeba odebrat pacientovi vzorek krve, moči nebo tkáně a poslat jej na rozbor do mikrobiologické laboratoře, kde určí přesný typ bakterie a podle toho doporučí vhodnou léčbu. Další možností je CRP vyšetření přímo v ordinaci, které naznačí, o jakou příčinu potíží jde. Ani na něj ale nelze zejména u dospělých zcela spoléhat.
Dejte šanci vlastní imunitě
V řadě případů se lékaři spoléhají na svoje zkušenosti a předepíší pacientovi antibiotika jen na základě vnějších, okem rozpoznatelných příznaků, aby mohli léčbu infekce zahájit co nejdříve. To nemusí být špatně, ale určitě není třeba na lékaře naléhat, aby vám, vždy když máte kašel, napsal recept na penicilin. „Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou nejdůležitější pro rozvoj přirozených imunitních protiinfekčních reakcí. Když je antibiotikum nasazeno příliš brzy, tlumí se obranné mechanismy, které by často byly schopny infekci zvládnout samy,“ vysvětluje RNDr. Dana Hanuláková z laboratoře SYNLAB.
Jinými slovy: i ve chvíli, kdy mají antibiotika smysl, není chybou počkat, zda si tělo s nemocí neporadí samo. Trénuje tak zjednodušeně řečeno schopnosti své imunity.
Jak vzniká bakteriální odolnost?
Pokud jste byli za poslední rok opakovaně nemocní a dobíráte už několikátou krabičku antibiotik, bude to pravděpodobně mít negativní dopad na přirozenou mikroflóru organismu, protože kromě patogenních bakterií ničí i ty prospěšné, a narušuje tak celý imunitní systém. Zároveň vede k tomu, že si bakterie na antibiotika vypěstují rezistenci. Bakterie se velmi rychle naučí antibiotikům vzdorovat a umí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou.
Rezistenci lze zabránit i volbou jiného typu léčby, a to obzvlášť v případě vracejících se a chronických infekcí, proti kterým by antibiotika opakovaným podáním mohla přestat účinkovat. Pro tyto bakteriální infekce mohou být využity autovakcíny, které jsou vytvořené přímo z vlastních bakterií pacienta způsobujících mu problémy a které stimulují jeho imunitní systém k tomu, aby sám začal vytvářet protilátky. Výsledná vakcína je tak účinnější, protože je připravena přesně na míru konkrétnímu pacientovi. Léčba pomocí autovakcín může vést ke snížení počtu onemocnění, ke zkrácení a zmírnění jejich průběhu a v některých případech i k celkovému zlepšení imunitního systému.
„Hlavní skupinou onemocnění, proti kterým se autovakcíny používají, jsou chronické a opakující se bakteriální a kvasinkové infekce. Jedná se především o infekce horních cest dýchacích, záněty močových cest, infekce kůže a měkkých tkání nebo záněty vnějších pohlavních orgánů a pochvy. Nelze je ale použít jako léčivo při akutně probíhající infekci, tu je nejdříve potřeba doléčit – většinou antibiotiky,“ doplňuje RNDr. Dana Hanuláková. Autovakcíny se nejčastěji podávají perorálně ve formě kapek pod jazyk. Jsou velmi dobře snášeny i dětmi od 3 let, mají minimum vedlejších účinků a prakticky nulovou toxicitu. Připravit se dají ze stěru bakterií pacienta v akutní fázi onemocnění.
