Mozek: Jedno velké překvapení
Je to geniální software, jehož funkci nenahradí žádný počítač. Dokáže vstřebat neskutečné množství informací. Mozek zřejmě nikdy zcela neprobádáme. Vědci však stále přicházejí se zajímavými poznatky.
Také si občas řeknete: „Ach jo, mám z toho těžkou hlavu.“ Není divu, vždyť mozek váží téměř jeden a půl kila, tvoří ho až sto miliard nervových buněk a možná jste netušili, že téměř z osmdesáti procent obsahuje vodu. Přidáme-li k tomu starosti a trápení, hned máme pocit, že se nafoukl do obřích rozměrů. Aby dokonale fungoval, spotřebuje až pětinu naší celkové energie.
Zdánlivý klid
Abychom neměli pocit, že v hlavě nosíme závaží, potřebujeme odpočinek. Mozek odpočívá hlavně v noci, ale možná vás zaujme to, že i ve spánku prokazuje významnou aktivitu. „Zobrazování mozku prokázalo, že více než jeho 60 % je aktivních během REM spánku, to je, když sníme,“ říká profesor David Netuka z Neurochirurgické a neuroonkologické kliniky 1. LF UK a ÚVN. Poukazuje také na pozitronovou emisní tomografii (PET), podle které jsou rozsáhlé oblasti mozku aktivní i při rutinních činnostech, kdy máme pocit, že takzvaně vypneme.
Chránit hlavně hlavu
Mozek s nadsázkou řečeno „vypíná“ i při sebemenším poranění. „Existují rozsáhlé studie na pacientech, kteří prodělali buď mrtvici, nebo úraz mozku. U nich je zřejmé, že poškození i malé části mozku má za následek měřitelné deficity – kognitivní čili poznávací, fyzické nebo obojí,“ podotýká profesor Netuka. Traumatické poranění mozku postihuje ročně přes šedesát milionů lidí po celém světě. Ať už za to můžou pády, válečné konflikty, nehody nebo sportovní úrazy. Zatímco před pár desítkami let by mnozí z nich byli odkázáni na smrt, dnes takové pacienty lékaři zachrání díky stále se vyvíjejícím možnostem. Podle studií existuje vazba mezi opakovanými úrazy a rizikem vzniku některých neurologických onemocnění včetně demence, Parkinsonovy choroby nebo epilepsie. Nově se však ukazuje, že úraz mozku výrazně zvyšuje i riziko mozkové mrtvice. „Birminghamská studie prokazuje, že pacienti po úrazu mozku mají o 86 % zvýšené riziko mozkové příhody. Nejvyšší je v prvních čtyřech měsících po poranění, ale zůstává významně zvýšené až po dobu pěti let od úrazu. Studie naznačuje, že úraz mozku je rizikovým faktorem pro cévní mozkovou příhodu bez ohledu na závažnost nebo podtyp poranění. To je významné, protože 70–90 % úrazů mozku je lehkých, ale i tito pacienti jsou ve zvýšeném riziku mrtvice,“ varuje lékař.
Jsou muži z Marsu a ženy z Venuše?
Podle profesora Netuky nejsou, ale jejich mozek skutečně funguje jinak. Poukazuje na výzkum vědců z University of Pennsylvania, který zahrnoval zobrazování mozků téměř tisícovky adolescentů (dospívajících). Zjistilo se, že mužské mozky měly více spojení uvnitř hemisfér, zatímco ženské mozky byly více propojeny mezi hemisférami. Výsledky ukazují, že mužský mozek lépe funguje na poli motoriky, ženský mozek má své silnější místo v oblasti analytického a intuitivního myšlení. „Jiné studie zjistily rozdíly v chování mezi muži a ženami. Například ženy mohou mít lepší verbální paměť a sociální poznání, zatímco muži mohou mít v průměru lepší motorické a prostorové dovednosti. Studie zobrazování mozku ukázaly, že ženy mají vyšší procento šedé hmoty, zatímco muži mají vyšší procento bílé hmoty,“ podotýká profesor Netuka.
Mýty o využité kapacitě
Traduje se, že využíváme pouhých deset procent mozkové kapacity. Ale to je podle vědců mýtus. „Je nelogické, proč by se i u homo sapiens vyvinul tak mohutný mozek, kdybychom využili jen malé procento jeho objemu. I když se někdy může zdát, že někteří z nás nemohou využívat více než nepatrný zlomek svých mentálních schopností, člověk potřebuje mnohem více než deset procent mozku. Proto můžeme směle tvrdit, že používáme celý mozek,“ tvrdí profesor Netuka. Abychom mozek udrželi v dobré kondici, je potřeba o něj pečovat. Kromě již zmíněného odpočinku bychom ho měli neustále zatěžovat a dodávat mu vjemy. Jinak bude postupně ochabovat.
Zázrak přírody
Zatímco s věkem mozkových buněk ubývá, jejich největší rozvoj zaznamená plod v lůně matčina těla. Neurony se během těhotenství vyvíjejí neuvěřitelnou rychlostí, podle posledních studií jich za minutu vzniká čtvrt milionu. „Vývoj lidského mozku během těhotenství je velmi složitý projekt s krátkým časovým plánem. Ve čtrnáctitýdenním embryu se nervové buňky množí rychlostí asi patnáct milionů za hodinu. Začínají se objevovat základy pro vnímání: oko a budoucí místo ucha. Představte si vývoj systému z nuly až na 100 000 000 000 a toto vše se musí propojit a doputovat na správné místo. Jedná se opravdu o největší zázrak přírody. Asi po osmnácti měsících věku již nevznikají další neurony a sdružení a zapojení buněčných typů do odlišných oblastí je zhruba kompletní,“ dodává David Netuka.
Kde se bere deprese
S depresemi se však potýkají nejen těhotné nebo ženy po porodu, ale v posledních letech vzrůstá také počet dětí s psychickými potížemi. „WHO poukazuje na to, že až dvacet procent dětí a dospívajících zažije nějakou formu duševního onemocnění. Polovina prvních příznaků těchto onemocnění se projeví už před čtrnáctým rokem věku a až tři čtvrtiny před 24. rokem,“ upozorňuje Jan Červenka, tiskový mluvčí Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).
Počet lidí s psychickými problémy citelně vzrostl v období pandemie covidu-19. Často se objevují opravdové deprese, ovšem pozor, nepleťme si je se smutkem či špatnou náladou. Deprese je závažné onemocnění, které vyžaduje léčbu. „Při depresi dochází ke změnám metabolismu v mozku – vzniká porucha, tedy jakási nerovnováha přenašečů, kterým se říká neurotransmittery, to je serotoninu, noradrenalinu či dopaminu. Deprese je prokazatelně spojena se změnou funkce a struktury v několika oblastech mozku, zejména v limbickém systému. Vedle toho může riziko deprese změnit strukturu spánku a také zvyšovat narušení cirkadiánního rytmu. (Jde o biologický rytmus s periodou o délce přibližně 24 hodin. Jedná se o pravidelně se opakující změny fyziologických funkcí, například tělesné teploty, sekrece hormonů, krevního tlaku apod., pozn. redakce). Byly vyvinuty například léky proti depresi, kterým říkáme SSRI, aby regulovaly zpětné vychytávání serotoninu,“ říká psychiatr MUDr. Jan Cimický, CSc.
Úraz mozku může být rizikovým faktorem vzniku neurologických onemocnění i cévní mozkové příhody. Náš odborník prof. MUDr. DAVID NETUKA, Ph. D.: „Zatímco mozek plodu se v těhotenství významně vyvíjí, gravidní ženy čelí často velkému stresu.“
To může mít dopad i na samotného potomka.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví a organizace Úsměv mámy proto vytvořili program screeningu psychosociálního stresu u žen v těhotenství a po porodu. A tak se těhotné ženy mohou nechat otestovat ve vybraných gynekologických ambulancích.
Kde hledat pomoc? Podle NUDZ se od května loňského roku zvýšil výskyt duševních chorob až o 30 procent. Proto spustili web Opatruj.se, který si klade za cíl podpořit lidi v péči o duševní zdraví a posilovat psychickou odolnost.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
