Silná menstruace nebo modřiny? Pozor, může jít o vzácné onemocnění
Až u tisícovky pacientů ročně se objeví vzácné krevní onemocnění se složitým názvem imunitní trombocytopenická purpura: na začátku se projevuje zvýšenou tvorbou modřin, krvácením z nosu nebo dásní. Jde však o poruchu imunity.
Zrádné onemocnění krve se projevuje v první fázi zvýšenou tvorbou modřin. K dalším příznakům patří také výsev petechií - malých krvavých teček v kůži, krvácení z nosu nebo krvácení dásní. Projevy onemocnění jsou zapříčiněné reakcí imunitního systému, který postupně ničí krevní destičky. To má za následek zvýšené riziko krvácení a diagnóza zní: imunitní trombocytopenická purpura.
Nemoci se také někdy říká imunitní trombocytopenie. Jde o autoimunitní onemocnění, což vždy znamená, že tělo bojuje (zcela nelogicky) proti vlastním buňkám. Lékaři tuto konkrétní nemoc objeví ročně u asi 70 až 100 nových pacientů na jeden milion obyvatel. Z toho polovina jsou děti mladší 15 let. U dospělých je nejčastější ve věku 18–40 let, zhruba třikrát častější je pak u žen než u mužů.
Příčiny vzniku jsou přitom velmi různé. Často může propuknout po běžných virózách dýchacího či zažívacího traktu nebo ve spojení s jinými nemocemi, například mononukleózou. V pětině případů může být jeho vznik spojen s užíváním některých léků, očkováním, nádorovým onemocněním, infekcí (jako je například HIV nebo hepatitida B), jiným imunitním onemocněním nebo poruchami funkce sleziny.
Krvácení ale i silná menstruace
“Název imunitní trombocytopenická purpura si onemocnění vysloužilo kvůli krvácení do kůže s tvorbou petechií – drobných tečkovitých krvácení a modřin. Dále dochází ke krvácení v oblasti dutiny ústní, z nosu, ženy a dívky mohou mít silnou menstruaci. Vzácně pacienti krvácejí do zažívacího či močového traktu, výjimečně i centrální nervové soustavy – mozku. Krvácivé projevy by pacienti či jejich rodiče neměli podceňovat a měli by se nechat včas vyšetřit lékařem,” objasňuje MUDr. Veronika Fiamoli z Oddělení dětské hematologie Fakultní nemocnice Brno.
Co se v těle při tomto onemocnění děje?
Jde o poruchu imunity, kdy vlastní imunitní systém poškozuje tělo. Organismus začne komplexně ničit vlastní krevní destičky neboli trombocyty. Rovněž pak utlumuje tvorbu zárodečných buněk krevních destiček. Pro přesnější vysvětlení: imunitní systém v kostní dřeni napadá zárodečné buňky krevních destiček ještě dříve, než stihnou dozrát a dostat se do krevního oběhu.
Dopad této poruchy na zdraví člověka je významný, neboť krevní destičky plní v naší krvi nepostradatelnou úlohu. Díky své schopnosti přilnout k poraněné cévě, shlukovat se a měnit tvar dokáží ve spolupráci s dalšími látkami v krevní plazmě vytvořit krevní sraženinu, která ucpe poškozenou stěnu cévy, čímž zastaví krvácení. Pokud tento systém nefunguje správně, je to problém, který je třeba léčit. Nejdříve je ale třeba řádně potvrdit diagnózu.
Jaké jsou možnosti léčby
Pokud pacient trpí podezřelými projevy, například právě modřinami, lékař ho pošle na laboratorní vyšetření krevního obrazu, které určí mimo jiné i počet krevních destiček. V případě, že se prokáže snížení počtu destiček, je nutné zahájit léčbu. Následující terapie má několik linií. V první může lékař nasadit kortikosteroidy nebo imunoglobuliny.
V další fázi se podávají léky, které podporují tvorbu krevních destiček v kostní dřeni nebo imunosupresiva čili léky potlačující imunitu. Pouze v nejnutnějších případech lékař zvolí chirurgické odstranění sleziny. „Velké pokroky v medicíně přinesly v posledních letech pro pacienty s imunitní trombocytopenickou purpurou nové léčebné možnosti. Nicméně důraz je především kladen na individuální posouzení každého pacienta a volbu léčebného postupu, který je pro něj nejefektivnější a umožňuje mu žít s co nejmenšími omezeními,“ doplňuje Veronika Fiamoli.
