Rozhoduje čas! Dopravní zácpa k mozku
Ještě před pár lety byla mozková mrtvice obávaným, nesnadno řešitelným problémem. A i pokud jste přežili, obvykle znamenala významné postižení mozku se všemi důsledky pro život. Dnes už je to jinak – pokud přijdete včas.
Uzávěr cévy může vzniknout z mnoha důvodů. Stává se to v žilách dolních končetin (žilní trombóza), plicních tepnách (embolie) nebo koronárních tepnách zásobujících srdce (infarkt). Také cévní mozková příhoda, kterou starší lidé znají jako mrtvici, je v 80 % případů důsledkem neprokrvování mozku. Tepna, jež zásobuje mozek krví a živinami, se ucpe a neokysličená část mozku se může velmi brzy stát nefunkční a odumřít.
Čím dříve se uzávěr odstraní a tepna zprůchodní, tím menší část mozku je postižena. Na toto doslova životně důležité téma si povídáme s MUDr. Petrem Šedivým, Ph. D., z oddělení cévní chirurgie pražské Nemocnice Na Homolce. „V důsledku aterosklerózy (kornatění tepen), tedy postupného ukládání tukových látek ve stěnách tepen – a to se týká prakticky každého z nás od středního věku, se zužuje jejich průsvit. Tukové pláty narůstají a tepnu postupně ucpávají. Změnou životosprávy a speciálními léky se dají již vzniklé tukové nánosy stabilizovat a jejich narůstání zpomalit, často se však situace musí řešit operačně,“ říká na úvod cévní chirurg.
Karotidy jsou dvě tepny, které probíhají na bočních stranách krku, a právě ony přivádějí krev do hlavy a do mozku. Jejich jméno je odvozeno od řeckého slova karos, což znamená něco jako „upadnout do hlubokého spánku“, a tyto krční tepny dostaly svůj název proto, že jejich stisk vedl při boji nebo zápasu k mdlobě protivníka. Nejčastěji dochází při ateroskleróze ke zúžení průsvitu nebo až k úplnému uzávěru, a to na bocích krku v místě větvení karotid.
Na členitém povrchu aterosklerotických tukových plátů vznikají malé krevní sraženiny, které může proud krve uvolnit a zanést do mozku. Tam ucpou některou tenkou mozkovou tepnu a způsobí nedokrevnost (ischemii) tkáně, tedy cévní mozkovou příhodu (CMP). „Zpočátku není zúžení provázeno žádnými neurologickými potížemi, je bezpříznakové – asymptomatické,“ dodává doktor Šedivý. „Nad karotidou na krku však bývá slyšet šelest a při zúžení nad tři čtvrtiny průměru tepny to už znamená podstatně zvýšené riziko vzniku mozkové mrtvice.“
Vyšetření karotid je běžně dostupné. Velmi jednoduchým a rychlým vyšetřením fonendoskopem může být slyšet (nad karotidou na krku) šelest. Nejpřesnější diagnostickou metodou je ultrazvukové (sonografické) vyšetření, které zobrazí místo a velikost zúžení tepny. K dalšímu zpřesnění se může provést angiografie (rentgenové vyšetření tepen) nebo CT.
Při riziku nebo po CMP
Jak se CMP projevuje? Může to být brnění v končetině nebo na obličeji, porucha citu či hybnosti ruky nebo nohy, problém s ovládáním mimických svalů obličeje, spadlý koutek, poruchy vidění a řeči, případně náhlá neschopnost porozumět slovům a písmu. Tento stav někdy může trvat krátce, třeba jen pár vteřin či několik minut, ovšem to neznamená, že se po upravení stavu nebezpečí zmírnilo. Naopak!
V posledních letech je k dispozici mnoho nových léků na snižování tlaku a cholesterolu, takže se zdravotní situace v této oblasti postupně zlepšuje. I když – přes už téměř obecné povědomí o tom, že kouření opravdu škodí, zapřisáhlí kuřáci neberou tento prokázaný fakt vážně, stále škodí sobě i svému okolí a často jsou špatným příkladem svým dětem. Asymptomatické (bezpříznakové) zúžení tepen se léčí medikamentózně, pacient užívá léky, které brání uchycování krevních destiček a stabilizují krevní plát.
Pokud se tepna zúží nad 70 % nebo se objeví neurologické příznaky, lékaři navrhnou operaci – endarterektomii. Tepna se z malého bočního řezu obnaží, aterosklerotický plát odstraní a tepna opět zašije. Zákrok se provádí v místní či celkové anestezii. Pacient odchází domů třetí nebo čtvrtý den po výkonu. Další možností je endovaskulární provedení angioplastiky, případně se zavedením stentu. Při tomto výkonu se zúžení roztáhne balonkem, na němž je navlečený kovový stent, který tepnu vyztuží.
Pokud máte zvýšený tlak nebo cholesterol a také dědičné dispozice k chorobám srdce a cév, hlídejte se. Požádejte svého praktického lékaře o vyšetření karotid fonendoskopem. Stačí na to půl minuty. „Stává se, že za mnou přijde pacient, který evidentně prodělal malou CMP, a řekne mi: ‚Můj doktor mě nikam neposlal!‘ Školíme lékaře, píšeme knihy, ale někdy se k nám nemocní dostanou pozdě. Někteří lékaři v terénu jsou bohužel konzervativní, a přitom by stačilo, aby pacienta poslali na některé neurologické oddělení. Tam by si už měli vědět rady. Mozková příhoda s těžkým ochrnutím pacienta obvykle dlouhodobě nebo trvale invalidizuje. Většinou jí předchází nějaká malá příhoda, která odezní během několika minut či hodin. A v těchto případech je nutné ihned a rychle jednat,“ připomíná MUDr. Šedivý.
Menší příhody bývají předzvěstí dalších
I při krátce trvajících příznacích, které vymizí (tzv. tranzitorní ischemická ataka, TIA), existuje výrazné riziko opakování CMP. Proto je nezbytné ihned kontaktovat lékaře! Další cévní mozková příhoda se po tomto „varování“ velmi často objeví do 48 hodin, vysoké riziko opakování trvá nejméně 2 týdny, ale i déle.
Hlavní rizikové faktory vzniku stenózy karotidy
+ kouření
+ vysoký krevní tlak
+ vysoká hladina cholesterolu
Riziko postižení se zvyšuje s věkem nad 60 let a je větší u mužů.
Odborná spolupráce: MUDr. Petr Šedivý Ph. D. oddělení cévní chirurgie Nemocnice Na Homolce, Praha
