Rakytník: Proč je tato superpotravina na podzim více než vítaná
Mívá sice trny a dost trpké plody, ale ty jsou plné vitaminů. Ne nadarmo se jim říká superpotravina.
Nedokážeme si už ani představit, že byly doby, kdy jsme neznali některé druhy zeleniny nebo ovoce. Teprve s otevřením hranic po roce 1989 k nám vtrhly například cukety, dříve jsme pořádně nevařili ani z dýně Hokkaidó a taky jsme většinou nevěděli, co je to rakytník řešetlákový. Teď si mnozí zahrádkáři nedovedou představit, že by ho neměli na svém pozemku. Už od září dozrává, záleží samozřejmě na odrůdě, jakou máte. Pokud se teprve rozhodujete, zda si keře rakytníku pořídíte (to množné číslo je důležité, jak se dočtete dál), je ten správný čas.
POTŘEBUJETE PÁR
Rakytníky patří mezi dvoudomé rostliny, je tedy třeba zakoupit samčí i samičí keříky. „Pro úspěšné pěstování je nutné mít obě rostliny,“ potvrzuje inženýr Václav Kovář, majitel Ekozahradnictví ve Vrčeni u Nepomuku. „Samčí odrůdy jsou Pollmix, Tamro, Romeo nebo kompaktněji rostoucí Hicull. Samičích rostlin je obrovské množství odrůd. Liší se mezi sebou velikostí i barvou plodů od světle žluté přes odstíny oranžové až po červenou, otrněností (některé jsou téměř beztrnné), snadností sklizně, dobou dozrávání a samozřejmě i chutí a kyselostí, tedy obsahem cukrů v plodech. Nejvíce odrůd dostupných u nás je původem z Ruska, například Sibiřský ruměnec, Moskevská krasavice, Ljubimaja, Ananasnaja, Altajská a podobně.“
KEŘE CHTĚJÍ SVĚTLO
Kam nejlépe rakytník vysadit? Má rád světlo a slunce a propustnější zeminu, i když čerstvě zasazené rostliny je třeba zalévat. „Půdy mohou být i živinami chudé. Kořenové bakterie na jeho kořenech dokážou poutat vzdušný dusík. Rakytník snáší i částečné zasolení půdy a po zakořenění zvládá dobře suché podmínky. Je mrazuvzdorný,“ dodává Václav Kovář. Zároveň upozorňuje na jednu podmínku: „Keře rakytníku jsou větrosnubné, tedy přenos pylu ze samčí rostliny na samičí obstarává vítr. Na to je třeba myslet při výsadbě a samce umístěte ideálně tak, aby byl před samicemi ve směru převládajících větrů.“ Samčí keř by neměl být od samičích vzdálen více než zhruba patnáct metrů, vhodné je to do deseti metrů. Opatřete si ho na vlastní pozemek, nespoléhejte na to, že ho má soused nebo někdo v okolí.
Rakytník má i jednu vlastnost, kterou ne každý považuje za kladnou. Keře hodně odnožují, je třeba je redukovat.
Nejlepší je zasadit rakytník tam, kde nenadělá příliš škody, neproroste skalku, nepodroste pergolu… Naopak ho můžete využít pro zpevnění svahů a jinak „ujíždějících“ ploch.
PLODY DODAJÍ SÍLU
Z rakytníku řešetlákového využíváme hlavně plody, ale mnozí pěstitelé používají i listy, případně i kůru. Plody obsahují celou škálu vitaminů, „céčka“ mají mnohonásobně víc než citrusy, ale doplní vám jídelníček i o beta-karoten, vitaminy D a K a také o spoustu důležitých prvků od manganu přes železo až po draslík. Mimo jiné zvyšují imunitu a bojují proti škodlivým volným radikálům. Někdo jí plody rakytníku čerstvé a nemůže si je vynachválit, oranžové nebo červené bobulky se však hodí i na šetrné sušení. Pak se z nich dá dělat čaj nebo také výživný rakytníkový olej, který je vhodný jak na vnitřní užívání, tak i na pleť. I džemy nebo marmelády jsou velmi chutné, stejně jako šťávy. Dospělí si mohou pochutnávat také na rakytníkovém likéru. Plody rakytníku lze kombinovat s jablky nebo hruškami a lze z nich připravovat kompoty a pyré.
Plody obsahují i pektin, který čistí tělo.
LÉČIVÝ OLEJ
Rakytníkový olej je skvělý na vnitřní i vnější užití. Potřebujeme na něj 100 ml hmoty získané při odšťavnění plodů, tedy „odpad“ při přípravě šťáv nebo marmelád, a 300 ml panenského oleje (nebo násobky), nejlépe slunečnicového či lněného. Do lahve z tmavého skla dáme hmotu a zalijeme ji olejem. Dobře uzavřeme a necháme v pokojové teplotě asi dva týdny, denně protřepeme. Pak přecedíme přes jemné plátno a uchováváme v tmavém skle na chladném místě.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Blesk hobby, které zakoupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/bleskhobby.
