Na oční vady dětí se často přijde až ve škole. Proč tak pozdě? | Moje zdraví

Na oční vady dětí se často přijde až ve škole. Proč tak pozdě?

Na oční vady dětí se často přijde až ve škole. Proč tak pozdě?
Autor: istock.com
19. října 2023 • 05:00

Přestože malé děti tráví nejvíc času se svými rodiči, na to, že špatně vidí, se často přijde až ve škole. Co by vás mělo varovat, abyste potomky nevystavovali stresu a na problémy přišli s předstihem?

Podle statistik má nezjištěnou oční vadu každé 12. dítě ve věku čtyř let, často ale bývají diagnostikovány až náhodným vyšetřením. Dítě zpravidla nepociťuje žádné potíže, díky silné schopnosti zaostřovat dokáže potlačit i vážné oční vady.

Krátkozrakost podporují mobily a počítače

Velmi častá oční vada u dětí je krátkozrakost – pokud není diagnostikována, může školákovi značně komplikovat jak sledování vyučování ve škole, tak i domácí přípravu. Na jejím vzniku se víc než jindy podílí to, že děti většinu volného času věnují hrám na počítači, tabletu, mobilu či sledování televize. Očím totiž škodí hlavně příliš dlouhé pohledy do blízka, protože vidění do dálky stimuluje pobyt na přirozeném světle a časté zaměřování pohledu na vzdálené předměty v okolí. A to je spojeno hlavně s aktivitami, které děti provozují venku, na hřišti nebo v přírodě.

Krátkozrakost se u dětí často objevuje až ve školním věku, kdy dítě nepřečte text na tabuli a špatně rozeznává obrázky na nástěnce, toho si ale můžou všimnout jen učitelé. Jako rodiče v domácím prostředí nejspíš zaregistrujete, že dítě při pohledu do dálky přivírá oči nebo sedí nepřirozeně blízko u televize. Krátkozraké děti bývají často ve škole nesoustředěné, a přestože na blízko vidí dobře, čtou s knihou těsně u obličeje a píšou s nosem téměř na papíře.

Vada se nejčastěji koriguje brýlemi. Krátkozrakost se vyjadřuje v minusových dioptriích a může být lehká (do -3 dioptrií), střední (od -3,25 do -6 dioptrií) a těžká s hodnotami nad 6 dioptrií.

Tupozrakost si dítě vůbec neuvědomuje

V mozku zdravého člověka se vždy spojují obrazy z obou očí. Pokud je ale obraz z jednoho oka neostrý či jinak poškozený, mozek ho jednoduše „vypne“. Zdravé oko ale dítěti stále poskytuje dostatek informací, takže mu vjemy z nemocného oka nijak nechybí. Tento stav má za následek ztrátu prostorového a hloubkového vidění. Pro tupozraké dítě bývá typické naklánění hlavy na stranu, přivírání a mhouření jednoho oka. Dítě bývá nemotorné, má špatný odhad vzdálenosti a horší orientaci v prostoru, takže občas naráží do nábytku, často zakopává a podobně. 

V případě tupozrakosti nepoužíváním oka dráhy mezi mozkem a okem zakrní. Pokud se ale léčba zahájí včas, lze zrakové funkce obnovit. Důležité je tupozrakost rozpoznat včas – ideálně do pěti let věku. V pozdějším věku se vada velmi těžko napravuje a mnohdy vidění už nelze zlepšit. "S léčbou tupozrakosti pomocí nasazení brýlové korekce, okluze a cvičení očí je třeba začít velmi brzy, ideálně mezi třetím a pátým rokem věku dítěte, kdy je šance na úplné vyléčení velmi vysoká," říká MUDr. Gabriela Pilková, vedoucí lékařka Dětského očního centra Kukátko.

Máte-li podezření, že dítě špatně vidí, navštivte co nejdříve očního lékaře. Nepodceňujte ani pravidelné preventivní prohlídky u dětského lékaře, vyšetření zraku je samozřejmou součástí každé prohlídky, a to u batolat (od 6 měsíců), v předškolním i školním věku. Na základě vyšetření lékař určí závažnost vady a vhodnou léčbu.

 

Autor: Alžběta Javorková, Marie Bezděková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.