Mozek, který nestárne! Jak na paměť, aby fungovala, jak má?
S příchodem menopauzy nastává ten pravý čas zastavit se a připravit si plán na kvalitní život. Stárnutí přináší některým z nás zhoršení paměti, ale i s tím je možné něco dělat.
Stejně jako svaly i mozek se dá posilovat. Aby nezlenivěl, potřebuje pravidelné návštěvy „fitka“. Dobrou zprávou je, že takové cvičební studio máme neustále po ruce. Způsobů, jak procvičit mozek a paměť, je pestrá škála. A nemusí jít hned o luštění složitých hádanek a rébusů.
Kapacita paměti
Každý z nás se rodí s určitým počtem mozkových buněk. V průběhu života se část neuronů ztrácí, asi kolem 10–15 %, proto se kapacita paměti s přibývajícím věkem mění. Když se náš věk zvyšuje, přirozeně se snižuje buněčná aktivita neuronů. Proces stárnutí probíhá u každého jinak. Někteří lidé zestárnou a nezaznamenají úpadek paměti, u jiných se začínají první symptomy objevovat už v předdůchodovém věku, u žen dokonce s počátkem menopauzy, což souvisí s hormonálními změnami. K oslabení paměti mohou přispívat určité choroby. Například zvýšený cholesterol, vysoký tlak, dysfunkce štítné žlázy, ty se ale dají zvládnout léky, cvičením a dietou. Co se ale lehce zvládnout nedá, jsou závažná onemocnění související s pamětí. Mezi ně patří Alzheimerova choroba, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza či cerebrovaskulární příhody.
Kde sídlí paměť?
Díky výzkumům dnes víme, že neexistuje jedna paměť, ale má mnoho druhů. Každá z nich závisí na jiném neuronovém obvodu a jiném umístění v mozku. Jídlo například konzumujeme, vidíme, cítíme, připravujeme a každá z těchto vzpomínek se ukládá do jiné části. Tato oddělení nazýváme jednotky rozpoznání, jsou umístěna v různých oblastech mozku. V okamžiku, kdy si potřebujeme vybavit vzpomínku na ono jídlo, se tyto jednotky přeskupují.
Ono to přejde
Velká část lehkých dysfunkcí pamětí je návratná, protože i jejich příčiny jsou přechodné. Jedná se o depresi, hormonální výkyvy, nedostatek spánku či přílišnou konzumaci alkoholu. Pokud si příčinu uvědomíme a budeme pracovat na jejím odstranění, vrátí se i naše paměť. Tu mohou oslabit také psychické a emocionální výkyvy. Například ztráta blízkého člověka, přepracovanost, úzkost, posttraumatický stres vyvolaný závažným úrazem.
Nevím, kde mi hlava stojí
Nejobecnějším důvodem, proč zapomínáme, je to, že se rozptylujeme a jsme roztržití. Nedostatek pozornosti způsobí, že informace není přijata, zpracována, a vzpomínky tak nemají možnost uložit se do paměti. Pro paměť je zásadní schopnost organizace. Přeskupování, přiřazování, hodnocení, zařazování podle důležitosti i kategorie. To všechno jsou způsoby, jak uspořádat informace. Víte, proč má každá věc v domácnosti své místo? Udržením takového pořádku si vyrábíme metodu, vnášíme do našeho života systém a tím také snižujeme stres – což je hlavní nepřítel paměti. Pokud dokážeme zorganizovat svůj život a prostředí, které nás obklopuje, současně tím organizujeme i svoji paměť.
Použití všech smyslů
Lépe než slovo jsme si schopni vybavit obrázek. Proto se děti učí v první třídě abecedu jejich prostřednictvím. Když se na něco díváme, vštípí se nám to do mozku mnohem hlouběji a podrobněji. Pokud informaci analyzujeme dalšími smysly, například posloucháme nahrávku, ohmatáváme tvary a materiály nebo čteme nahlas, lépe vše ukládáme do paměti. Smysly jsou svým způsobem měřicí přístroje, které nám definují realitu vnějšího světa. Máme tedy zrakovou, sluchovou, čichovou, chuťovou a hmatovou paměť. Při učení se cizího jazyka si zkuste každé slovo vizualizovat, vybavit si vůni, barvu nebo tvar, které se s pojmem pojí. Tyto obrazy vám později pomohou vybavit si potřebné slovíčko.
Metoda lokalizace
Každému z nás se to někdy přihodilo. Když nemůžeme najít třeba klíče, zopakujeme všechno, co jsme předtím dělali, abychom si připomněli, kde jsme je předtím mohli odložit. Lokalizace, orientace v prostoru hrají v případě paměti významnou roli. Stačí využít konkrétní známá místa jako kancelář v práci, obývák, chatu jako pomůcku při ukládání mentálního obrazu. Tato místa potom slouží v naší paměti jako kotva, na kterou se váže soubor informací. Z důvěrně známého místa můžeme uloženou informaci rychle získat zpět a v případě potřeby si ji vybavit.
Jak si rozšiřovat paměť?
Pořiďte si notýsky, nalepovací papírky, samolepky, tužky a zvýrazňovače. Zapisujte si všechno, co vás napadne, a myšlenky třiďte do kategorií, opatřete je názvy podobně, jako mají názvy kapitoly v knihách. Občas namalujte do svých poznámek obrázek. Každý den si něco přečtěte. Alespoň pár stránek z časopisu, knihy, novin a zkuste zpětně shrnout vlastními slovy, co jste právě četli. Dáte-li textu rytmus či melodii, mnohem snadněji si později vybavíte, co jste se dozvěděli. Staňte se dobrými pozorovateli. Pozorně sledujte to, co říkají a dělají ostatní. Zajímejte se o poznání věcí, kterým nerozumíte, abyste se poučili. Klíčem je pochopení. Pokud něco nechápete nebo tomu dostatečně nerozumíte, zapomenete to. Bavte se s lidmi, neuzavírejte se do sebe, buďte otevření. A především na všem hledejte pozitivní stránku. Buďte optimističtí a pěstujte pozitivní návyky jako například krátkou fyzickou aktivitu každý den, dostatečný spánek nebo lehké jídlo. Zdravý život a duševní rovnováha jsou nejlepší prevencí proti nepřátelům paměti.
Víte, že…
10 % si pamatujeme z toho, co slyšíme, 15 % si pamatujeme z toho, co vidíme, 20 % si pamatujeme z toho, co současně vidíme i slyšíme, 40 % si pamatujeme z toho, o čem diskutujeme. 80 % si pamatujeme z toho, co přímo zažijeme a děláme, 90 % si pamatujeme z toho, co se pokoušíme naučit druhé.
Celý článek vyšel v časopise Blesk zdraví.
