Kratší délku života na severu Čech a Moravy neovlivňuje jen znečištěné prostředí
Délka lidského života se stále prodlužuje. Tajemstvím ale není, že v některých oblastech České republiky moc nejásají. Jak asi tušíte, mluvíme hlavně o Ústeckém a Moravskoslezském kraji. Například oproti Pražákům tam lidé žijí méně hned o několik let.
Podle informací krajské pobočky Českého statistického úřadu se sice i v těchto regionech, které byly dříve těžce postiženy ekologickou katastrofou, věk pomalu prodlužuje, ale moc slavné to stále není. Podle výzkumu se rok od roku snižuje rozdíl mezi muži a ženami. Přesto je naděje na dožití lidí ve zmiňovaných regionech v rámci celé republiky nejnižší.
Statistici ve svém nedávném výzkumu uvedli, že chlapec narozený v Ústeckém kraji v roce 2015 by se měl dožít 73,9 let, což je o 7,6 roku více než tomu bylo v letech 1991–1992. Očekávaný věk stejně narozené dívky by pak mohl být vyšší o pět let, tedy 79,6 roku. Porovnejme tyto údaje s těmi, které statistici posbírali v Praze. Chlapci narození v hlavním městě v roce 2015 by se podle nich měli dožít 77,7 roku a dívky 82,6 roku. Pro úplnost, průměrný věk pro celou republiku činí u mužů 75,8 roku a u žen 81,45 roku.
Proč Pražáci žijí déle?
Na důvody nelichotivého stavu jsme se zeptali lékařky Karoly Haasové, která v Ústeckém kraji žije a pracuje. „Výzkum provedený Univerzitou Karlovou opravdu potvrdil, že lidé v Ústeckém a Moravskoslezském kraji umírají dříve, v těchto krajích je i vyšší frekvence nádorových a plicních onemocnění,“ vysvětluje Haasová a pokračuje: „Je to dáno nejen znečištěným ovzduším vzhledem k typu průmyslu (uhelné doly, chemický průmysl), ale i sociální skladbou obyvatel.“
Vliv na délku našeho života má samozřejmě i moderní medicína. Kromě ekologické stránky věci záleží také na zdravém životním stylu. „Lidé v těchto krajích nežijí dle zdravého životního stylu – jsou kuřáci, skladba potravin též není zrovna ideální,“ podotýká oslovená odbornice. Život si tak lidé ovlivňují hlavně sami, a jeho délka je tak často ovlivněna i jejich ekonomickou situací. Lidé, kteří pracují na směny a žijí od výplaty k výplatě, si jen těžko dopřejí hodiny „fitka“ či zdravé potraviny.
Délka života souvisí i s výší výplaty
Mají lidé v Ústeckém a Moravskoslezském kraji nějakou naději? Odpověď je jednoduchá – chce to čas a již zmiňované zvýšení životní úrovně. Podle odborníků se totiž život do konce našeho století prodlouží zhruba o deset let. S tím se samozřejmě i zvýší doba, kterou lidé prožijí v relativním zdraví.
A jak jsou na tom lidé v dalších státech Evropské unie (EU)? Mezi lety 2005 až 2011 vzrostla délka života u mužů i žen ve všech státech EU. Český statistický úřad v tiskové zprávě uvádí, že délka života ve zdraví se u mužů nejvíce prodloužila ve Švédsku, a sice o 6,6 roku, což vzhledem k celkové naději dožití představovalo nárůst téměř o 7 procentních bodů.
Zdravá délka života rostla u mužů rychleji než celková délka života také ve Finsku, Litvě, Maďarsku, Estonsku, v České republice a dále v Německu, Lucembursku a v Irsku. Poměr mezi délkou života ve zdraví a celkovou nadějí dožití u mužů se v letech 2005 až 2011 dále zvýšil i na Kypru, v Lotyšsku, na Maltě, v Rakousku a ve Španělsku, bylo to však o méně než jeden procentní bod. V ostatních zemích EU bylo tempo růstu zdravé délky života u mužů pomalejší než u celkové naděje dožití. U žen lze v jednotlivých státech EU pozorovat většinou obdobné tendence jako u mužů.
