Jak zvládnout emoční zátěž a uvolnit napětí | Moje zdraví

Jak zvládnout emoční zátěž a uvolnit napětí

Jak zvládnout emoční zátěž a uvolnit napětí
Emoční krize • Autor: iStock.com
29. srpna 2022 • 06:00

Emoční zátěž, těžký batoh, který si táhnete, někdo řadu let, někdo pár dní. Vysiluje vás, negativně ovliňuje váš život a hlavně vztahy. Ať už je to zármutek, vztek, zášť, vina, nebo jiné, není dobré jim dávat prostor a moc nad vámi. Odložit toto pomyslné zavazadlo jde, vy v tomto procesu hrajete klíčovou roli.

Doktorka Gail Brennerová ve svém článku „Uzdravení minulosti“ hovoří o tom, že minulost se ve skutečnosti stává přítomností a naší budoucností, když se jí budeme neustále zaobírat. Tím, že zůstaneme zaměření na věci, které nám ublížily, se necháme okrást o skutečné štěstí. Takže pokud jde o emocionální zátěž, pamatujte si, že vaše osvobození se od minulosti, dávné či nedávné, je ve vašich rukou a štěstí je ve vaší moci. „Vždy máme na výběr, zda se necháme definovat lidmi nebo událostmi. Naučit se osvobodit se od vlastních vzpomínek a negativních zážitků poskytne nově nalezenou svobodu, která nám umožní převzít opět kontrolu,“ připomíná Amanda Renger věnující se poradenství a sociální práci.

Video se připravuje ...
Barvy, díky kterým vám zmizí depreseVIDEO 

Každý si ze svého života nese drobná traumata, negativní životní zkušenosti z oblasti vztahů, práce, dětství. Jak si u někoho můžete všimnout, i když už se staly dávno, mají na život člověka a jeho směřování velký vliv. Nezpracované emoce ze zážitků bohužel jen tak nezmizí, a pokud je ještě živíte neustálým navracením se k nim a pitvání situace, emoční zátěži nakládáte další váhu. Ta ovlivňuje, jak o sobě přemýšlíte, reagujete na stres, vztahy s ostatními i psychickou a fyzickou pohodu. A aby nám už více neubližovaly, uzamkneme je v sobě, potlačíme je a toužíme raději zapomenout. Tak takhle bohužel ne!

Jak vzniká uzamčená emoce?

„Fráze ‚uvězněné emoce‘ obvykle znamená, že ‚pravé já‘ chce vyjádřit něco, co falešné já nechce, abychom vyjádřili,“ říká Mark Olson, Ph.D., vlastník a ředitel Pacific Center for Awareness & Bodywork zaměřující se na osobní a profesní rozvoj. „V psychologii uvažujeme o pravém já jako o naší části, se kterou jsme se narodili, která je přirozeně otevřená, zvědavá a důvěřivá, zatímco falešné já se objevuje jako soubor adaptivních strategií, jak se vypořádat s bolestí a ztrátou.“ Potlačená negativní emocionální energie se může vyjádřit jako odpor, špatné rozhodování, sebesabotáž, přehnaná reakce, zvýšený stres a úzkost, deprese a únava, ovlivňuje naši náladu a vysává energii. Každá zachycená emoce má své místo na těle a může vytvořit blokádu a případně i vznikne bolest daného místa. Ne nadarmo se říká, že když někoho bolí bedra, moc si toho naložil. A bolest srdce známe každý. Když emoční situace není zpracována a vyřešena, zůstává v nás a škodí.

Proč je neřešíme?

Co nás nutí neřešit problémy, když se objeví? Ve skutečnosti existuje celá řada věcí. Mezi první patří převzetí vzorců od našich rodičů, kdy jsme je v dětství napozorovali a nyní napodobujeme. Bouchnutí dveří, mlčení, rozhazování rukama… problémy raději zameteme pod kobereček, potlačíme emoce jako maminka, aby byl doma klid.

Zadruhé to může být proto, že jsme se nenaučili dovednostem, jak se vyrovnat s těžkými a bolestivými situacemi. „Často, když se nám stanou věci, nad kterými nemáme kontrolu, se můžeme cítit bezmocní a že věci nejsou fér. V naší společnosti také často vidíme způsob, jakým chráníme děti před bolestí, ztrátou přátel, neúspěchem – a nedáváme jim příležitost naučit se přemýšlet o tom, co se stalo, ‚oprášit to‘ a postavit se na nohy,“ poukazuje na jeden z důvodů utíkání před problémy Jennifer Litner, sexuoložka, licencovaná manželská a rodinná terapeutka z Chicaga.

Zatřetí věříme, že si nezasloužíme dobré věci nebo štěstí kvůli tomu, co nám bylo řečeno jako mladým, a tak vytváříme situace, kdy sabotujeme dobré věci v našich životech. Ztratili jsme důvěru v sebe, abychom to zvládli, a tak to vzdáváme.

Jak se zbavit emocionální zátěže?

Pokud jste zjistili, že vás vaše emocionální zavazadlo brzdí, zde je několik nápadů, co s tím dělat.

Zeptejte se sami sebe, co vlastně způsobuje vaši bolest

Někdy si nejsme vědomi skutečných problémů; musíme být zvědaví. Tušíte, že je to ten dávný svár s kolegyní v práci, nepřejícná slova tchána před svatbou, podraz ze strany kamarádky, rozchod s manželem… Nahlas ji vyslovte a přiznejte si, že tohle je ta věc, která vás trápí. 

Naučit se sednout s bolestí, smutkem a hněvem

Je to důležitý krok ke zvládání a budování naší schopnosti překonat situaci. Uznejte ten pocit a přijměte, že je v pořádku se tak cítit. Plačte, zuřte, dupejte, křičte. Často se však chováme tak, že se ho snažíme pohřbít nebo uklidit co nejdál do mysli. Funguje to jen chvíli a po čase se nahromadí. Naučte se vnímat emoci a dopřejte si čas ji pomalu prodýchat, všímejte si, jak se dotýká fyzické oblasti, kde to bolí. Uznejte bolest a pak si připomeňte, že to zvládnete.

Zjistěte, zda existuje něco, co můžete udělat pro vyřešení situace

Často mluvíme o tom, že necháme věci plynout, ale někdy potřebujeme skutečně zjistit, zda lze něco udělat, abychom změnili to, co se stalo. Nemůžeme chodit měsíce kolem kolegyně v práci a vířit napětí a čekat, že se samo přemění v pozitivní ladění. Lepší cesta je promluvit si a hledat řešení. To může být obtížný krok. Může to chvíli trvat, než se s tím vypořádáte, a možná budete potřebovat vyhledat odbornou pomoc.

Naučte se to nechat být 

Někdy je však „nechat věci být“ účinné. Myslíme si, že když věci necháme být a nedořešíme je, budeme trestat ty, kteří ji způsobili, bohužel ve skutečnosti jsme to my, kdo je trýzněn. Nechat jít neznamená zapomenout. Situace je vyřešena, ale my se neustále vracíme zpět. Zde je klíčové naučit se všímat si svých myšlenek a zpochybňovat ty, které nás drží připoutané k minulosti. To nám pomůže posunout se vpřed.

Jestliže si sami nedokážete pomoct, je namístě navštívit odborníka.

Autor: Petra Kubalová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.