Jak posílit paměť? Trénink se vyplatí, říká odborník

Jak posílit paměť? Trénink se vyplatí, říká odborník
Memorování historických dat může být najednou místo nudy zábava • Autor: istock.com
17. února 2018 • 06:00

Paměť patří mezi naše největší poklady. Nemít ji, nevíme, kdo jsme ani proč tu jsme. Bez paměti se zkrátka nedá žít. Jak můžeme paměť posílit, aby nám sloužila co nejdéle?

Známe to všichni: Naše paměť už není, co bývala. Nedokážeme si vzpomenout na jméno herce ve filmu, adresu kamarádky nebo heslo k počítači. Proč tomu tak je?

„Po škole lidé velmi často zapadnou do pracovního procesu. V práci pak spíše jen pasivně přejímají informace, které předají dál. Další hrozbou pro naši paměť jsou všechna ta pěkná elektronická zařízení, jako jsou chytré telefony a tablety. Dělají vše za nás – napohled pohodlné, ale ty důsledky! Části mozku důležité pro naše soustředění a paměť přestávají dostávat podněty,“ vysvětluje ředitel a lektor Školy paměti Jakub Pok. Podle jeho slov tak paměť, která se neprocvičuje, ochabuje stejně jako netrénované svaly.

Jakou kapacitu vlastně paměť má – trénovaná i netrénovaná? „Na takovou otázku je poměrně těžké odpovědět, ani neurovědci se zcela neshodnou na tom, jakou má paměť vlastně kapacitu. Není to tak úplně měřitelná věc,“ říká Jakub Pok.

Vědcům tak k výzkumu paměti často „pomáhají“ různé případy úrazů nebo poruch mozku. Známé jsou například případy jedinců, kteří neuměli z paměti vůbec mazat. „Zní to možná zajímavě, ale většinou to s takovými lidmi nedopadá dobře a zaostávají v oblasti sociální inteligence. Každopádně tyto případy by nám mohly naznačovat, že kapacita lidské paměti je vlastně neomezená,“ říká lektor.

Spíše by se dalo říci, že není rozdíl mezi kapacitou paměti, ale tím, jak ji využíváme. „Člověk, který paměť trénuje, tak může využívat její kapacitu z mnohem větší části, ale stále ještě má rezervy. Už během dvoudenního školení vidíme u účastníků zlepšení jejich výkonnosti minimálně o 300 procent oproti úvodnímu testu, ať už jde o slovíčka, pojmy nebo čísla!“ dodává Jakub Pok.

Co poradí Jakub Pok

Dnešní doba se nese ve znamení „rychlých informací“. Máme k dispozici mnoho zdrojů, jsme zvyklí je přijímat v rychlém sledu. Jsme jimi zahlceni a pak si třeba nepamatujeme, co jsme dělali v uplynulých dvaceti minutách. Jaká je pomoc?

Máte pravdu, že tato naše rychlá doba a množství informací, jež na nás ze všech stran útočí, mají bohužel velmi negativní vliv na naši koncentraci. Nevšímáme si věcí okolo a logicky si pak pořádně ani nepamatujeme, co se kolem nás děje. Multitasking není možný. Nemůžeme dělat několik věcí najednou, vždy děláme věci postupně, i když velmi rychle po sobě. Dalo by se velmi dlouho povídat o tom, jak proti tomu bojovat.

Velmi pomáhá meditace a jsem rád, že už dnes meditování nemá nálepku nějaké bláznivé ezoterické činnosti, ale běžně se s jeho pomocí učí koncentrovat třeba manažeři ve firmách. Není to úplně jednoduché, ale zkuste se více koncentrovat na to, co děláte, a prožívat přítomný okamžik. Například nechte mobil v tramvaji vypnutý a pozorujte okolní dění. Listí padající ze stromů, paní, která zametá chodník, děti běžící ze školy nebo déšť stékající po okně. Možná vám to připadá jako ztráta času, ale věřte, že si budete cestu tramvají pamatovat a ještě se budete cítit uklidnění a zkoncentrovaní.

Děti se obecně nerady učí čísla, nudí je to. Existuje na to nějaká technika?

Určitě, techniky fungují téměř na vše. Na čísla je ideální takzvaný Master systém, který vyučuji na svých školeních. Ten využívá speciálního kódovacího systému – v podstatě tak máme pro každé číslo od 1 do 100 nějaký obrázek. Pro zapamatování čísel pak vytváříme krátké příběhy, protože paměť opět lépe slyší na fantazijní, zajímavé obrazy než na nudná čísla.

Existuje však i velmi rychle osvojitelná technika, která funguje na podobném principu, jen využívá tvarů čísel od 1 do 9 a toho, co nám připomínají. 1 tak může být svíčka, 2 připomíná labuť, 3 mohou být želízka, 4 třeba židle. Čísla si pak můžeme pamatovat podle minipříběhů, které z nich tvoříme. Memorování historických dat tak může být najednou místo nudy zábava.

Nerada si něco zapisuji na papírek. Jak to udělat, abych v hlavě podržela a ve vhodné chvíli z paměti „vytasila“ ten správný seznam? Abych – trochu nadneseně řečeno – nešla do supermarketu vyprat peřiny a do banky pro květák.

Na seznamy úkolů nebo třeba nákupní seznamy můžeme využít hned několik technik. Pro krátký trénink paměti je to úplně ideální. Pokud jde jen o pár pojmů, stačí si z nich vytvořit malý příběh. Například si budete chtít přešít kalhoty, koupit noviny a vybrat peníze. Můžete si udělat příběh, kdy jdete do trafiky pro noviny, místo novin na vás začnou padat samé bankovky, vy je posbíráte a šijete si z nich kalhoty. Příběh si ideálně můžete postavit tak, jak budete mít pochůzky po cestě. Ale i když to bude na přeskáčku, není to žádný problém, celý příběh si velmi rychle vybavíte a identifikujete, co kde máte zařídit.

Odborná spolupráce: Jakub Pok, Škola paměti, www.skolapameti.cz

Článek vyšel v původním znění v tištěném magazínu Moje zdraví.

 




Autor: Markéta Ostřížková
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.