Čeká nás mrazivé počasí: Proč se tělu nelíbí zima a co dělat při podchlazení?
Naše tělo reaguje na chlad velice citlivě a rychle – zatímco se začneme třást, v těle se odehrává více reakcí. Kožní cévy se stáhnou, aby omezily únik tělesného tepla, změní se proudění krve a zvyšuje se nám krevní tlak.
Vzpomínáte na závěrečnou scénu filmu Titanic? Leonardo DiCaprio a Kate Winslet se loučí po ztroskotání lodi. Leonardo v ledové vodě zavírá oči a umírá, přestal dýchat a zastavilo se mu srdce. Abychom podlehli podchlazení, nemusíme spadnout do ledové vody. Účinky nízké venkovní teploty zhoršují studený vítr a vlhkost vzduchu, kdy dokonce i teploty okolo nuly mohou být nebezpečné. „Dojde-li k rychlé změně počasí, reaguje termoregulace organismu se zpožděním, sníží se aktivita svalů a roztočí se spirála hypotermie, snížení tvorby tepla,“ dodává internistka a kardioložka MUDr. Marie Skalská z Pro Fit Institutu. Na chlad jsou zvýšeně citlivé malé děti, ženy jsou citlivější než muži, rychleji mu podlehnou osoby vyčerpané a hladovějící.
I v mrazu se z našeho těla nenápadně, ale stále odpařuje vlhkost. Když k tomu přičteme ještě ztrátu vody při dýchání (pára od pusy), dostáváme se k nezanedbatelné dehydrataci. A dehydratovaný organismus je pak k poškození chladem náchylnější. „Chlad tolerujeme hůře, máme-li nízkou hladinu cukru v krvi. Při hypoglykemii se výrazně snižuje tělesná teplota a my máme zimničný pocit,“ vysvětluje MUDr. Skalská.
Co se děje v těle
Přibývá krevních buněk a krevních destiček, dochází k „zahuštění“ krve a zvýšení její celkové viskozity. Některé výzkumy ukazují, že za nízkých teplot vzrůstá viskozita krve až o 21 %, s čímž roste i riziko ucpání cév, především v mozku, srdci či plicích. Nízké teploty škodí také lidem s poruchou srdečního rytmu. „Negativní reakce se při pobytu v chladu může objevit i u astmatiků.
Projevuje se kašlem, sípáním, tlakem na hrudi. Někteří lidé trpí alergií na chlad, jež se projevuje nadměrným zčervenáním kůže, někdy spojeným s kopřivkou (ekzémem),“ vypočítává lékařka.
Pokožka začne reagovat
Při pobytu v chladu nám mohou hrozit oznobeniny – studené, bílé, tuhé plochy na obličeji, uších nebo končetinách, z nichž se mohou tvořit puchýře. Léčí se ohříváním prohřátou rukou nebo nějakým teplým, nikoli horkým předmětem. Na koncových částech těla a na obličeji se nám mohou vytvořit omrzliny, které jsou tuhé, bílé a necitlivé. Jakmile se zahřejí, zčervenají, otečou a bolí. Podle toho, jak moc je kůže postižená, se může buď zcela zotavit, nebo může dojít k jejímu odumření (vzniká tmavý tuhý krunýř nebo mokvavý defekt). Léčba opět spočívá v rychlém ohřívání v teplé vodě.
Jak se bránit?
Zvolte správné oblečení. Řiďte se heslem horolezců „Stay Dry, Stay Alive“ (zůstaň v suchu, zůstaneš naživu) a pořiďte si funkční prádlo a ponožky, jež odvedou a udrží vlhkost od těla. Dejte pozor na kovové součásti oblečení, jež jsou v přímém styku s pokožkou. Tekutiny a kovy odvádějí mnohonásobně rychleji větší množství tepla než suchý textil.
Mimochodem – zahřívání konzumací alkoholických nápojů nefunguje. Podobně kofein odvádí vodu z těla a dehydratace celkový stav jen dále zhorší. S chladem se také vyrovnáme hůře, jsme-li nevyspalí – i po jedné jediné noci s nedostatkem spánku ztrácíme více tepla, přestože okolní chlad není extrémní.
První pomoc při poškození chladem
* Podněcovat postiženého k pohybu, zajistit transport.
* Schovat postiženého do závětří.
* Použít vlastní tělesné teplo (teplou ruku přiložit na tvář, třít nos, podchlazenou ruku ukrýt do podpaží, na břicho, kam můžeme zastrčit i nohu jiné podchlazené osoby).
* Nikdy netřít postižené místo sněhem!
* Nezahřívat postižené místo nad otevřeným ohněm!
* Rychle ohřát přiměřeně teplými (nikoli horkými!) předměty nebo vodou, podat teplé (nikoli horké) nápoje.
* Nahradit všechno vlhké oblečení suchým, aby se zabránilo dalším ztrátám tepla.
* Došlo-li k oznobeninám nebo omrzlinám, krýt je sterilním obvazem.
(Zdroj: Subkatedra tělovýchovného lékařství)
Odborná spolupráce: MUDr. Marie Skalská, Pro Fit Institut
