6 zdánlivě neškodných návyků, které ale zásadně zvyšují riziko demence
Míváme tendenci myslet si, že demence je nevyhnutelná, ale až v hodně vysokém věku. Jenže je to trochu jinak. Potíže s pamětí, řečí a ztrátu schopnosti správně uvažovat mohou mít i lidé mnohem mladší. Zvláště pokud jdou potížím svým životním stylem v ústrety.
Demence, tedy potíže s pamětí, řečí a snížení schopnosti zvládat běžné věci, je často projevem Alzheimerovy choroby a postihuje zejména lidi od 65 let výše. Mezi další příznaky nemoci patří zvyšující se zmatenost, snižující se sociální dovednosti. Roli při rozvoji těchto potíží hrají věk, geny, poranění mozku, ale překvapivě velkou roli mají i naše návyky.
Na to, že náš životní styl může do jisté míry ovlivňovat, zda člověka postihne demence, poukázala i nedávno zveřejněná studie vědců z univerzit v Exeteru a Maastrichtu, která vyšla v respektovaném odborném časopise JAMA.
Čím nevědomky přispíváme k rozvoji demence?
-
Příliš dlouhé sezení
Cvičení – zejména to ve vyšším tempu – může pomoct mírnit kognitivní poruchy a riziko rozvoje demence, zejména pokud cvičíme nebo se jinak hýbeme pravidelně, alespoň dvakrát nebo třikrát týdně.
-
Nedostatečná socializace
Vědci už mají jasno tom, že aktivní společenský život chrání před rozvojem demence. Stimulace mozku pomocí sociálních interakcí je důležitá vždy, ale tato potřeba navíc s věkem stoupá. Bohužel, kontakty na sociálních sítích tenhle efekt nemají. Nedostatek skutečných kontaktů zvyšuje produkci stresového hormonu kortizolu, mimo jiné snižuje průtok krve životně důležitými orgány, a to včetně mozku.
-
Nedostatek spánku
Nedostatek spánku má celkově významný negativní dopad na zdraví a mezi jeho následky patří i to, že přispívá k rozvoji demence. Zvláště pokud dlouhodobě spíte šest hodin a méně. Důležité také je, aby byl spánek kvalitní. Odložte tedy mobil alespoň hodinu před spaním.
-
Příliš mnoho stresu
Pokud je stresový hormon kortizol dlouhodobě na vysoké hladině, vede to ke zhoršení našich kognitivních neboli poznávacích funkcí, mezi něž patří kromě paměti také schopnost se soustředit, umění zpracovávat podněty a prostorová orientace.
-
Pití alkoholu
Existuje specifický typ demence způsobený nadměrným pitím, ale i poměrně mírná dlouhodobá konzumace alkoholu může přispět k tomu, že člověka postihne některá jiná z demencí, jejichž projevy se navzájem zase tolik neliší. Alkohol totiž ničí neurony v mozku.
-
Nevyvážená strava
Jídelníček s vysokým obsahem ultrazpracovaných potravin může zvýšit riziko demence. Nevadí, když si občas dáte něco fakt nezdravého, ale důležité je, aby jinak bylo vaše stravování vyvážené a obsahovalo mimo jiné dost vlákniny, vitaminů, minerálů a stopových prvků. Omezte červené maso, sladkosti, tučné sýry, fast food a smažená jídla.
Jak se pozná Alzheimerova nemoc? Podívejte se na video: 
Obáváte se, že u sebe nebo u svých blízkých pozorujete příznaky počínající demence? "Při podezření na Alzheimerovu nemoc či jinou formu demence by měl pacient nejprve navštívit svého praktického lékaře. Ten s pacientem projde osobní a rodinnou anamnézu, ale také sociální a pracovní anamnézu, aktuální zdravotní obtíže či užívané léky. Rozhovor se také zaměřuje na změny v chování pacienta v posledních měsících či letech, lékař může také pohovor absolvovat s příbuznými pacienta,“ uvedla Viktorie Plívová, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny. Lékař rovněž provede vyšetření včetně diagnostických testů a může dále doporučit vyšetření u specialisty.
