4 věci, které musíte vědět o císařském řezu! Kdy se rozhodně nemá dělat? | Moje zdraví

4 věci, které musíte vědět o císařském řezu! Kdy se rozhodně nemá dělat?

4 věci, které musíte vědět o císařském řezu! Kdy se rozhodně nemá dělat?
Péče o matku. • Autor: Profimedia.cz
8. března 2024 • 06:00

Mnoho žen považuje císařský řez za jednodušší alternativu porodu, obzvláště kvůli obavám z bolesti. Avšak lékaři se na toto téma dívají jinak. Císařský řez je stále považován za chirurgický zákrok, který by měl být proveden pouze v oprávněných případech.

Podíl císařských řezů je v České republice poměrně vysoký. Zhruba 18 % z celkové porodnosti tvoří právě porody císařským řezem. U žen, které jsou na rizikovém těhotenství, je to pak dokonce dvacet pět procent.

Kdy se císařský řez doporučuje?

Porod císařským řezem se doporučuje u případů, kdy je život ženy nebo plodu v ohrožení. Snahou lékařů je však udržet jejich počet co nejnižší, protože se jedná o poměrně velkou operaci břicha.

K provedení císařského řezu se lékaři rozhodnou tehdy, jestliže by normální porod představoval riziko pro matku nebo plod. To je např. v případech různých onemocnění těhotných žen (např. choroby srdce, astma, choroby střev). V těchto případech se lékaři pro císařský řez rozhodnou už v průběhu těhotenství a maminka je o tom dopředu informována. Hlavní podmínkou provedení „císaře“ je, že hlavička nebo jiná velká část plodu nesmí být vstouplá v pánvi. Dříve byla hlavní indikací zúžená pánev, dnes je indikací k císařskému řezu daleko více:

  • Nepravidelnosti a patologické polohy plodu (šikmá a příčná poloha).
  • Často se provádí při vícečetném porodu, zejména pokud hrozí komplikace.
  • Císařský řez může být doporučen ženám kolem čtyřicítky, které rodí poprvé a které kromě věku splňují i další předpoklady.
  • Důvodem jsou i choroby nebo problémy, které vznikly během těhotenství (preeklampsie, eklampsie, závažné oční vady – nezáleží na počtu dioptrií, ale na tom, jestli jsou již v důsledku například krátkozrakosti patrné změny na očním pozadí).
  • Má-li matka vážně nemocné srdce a nemůže podstoupit námahu, kterou přirozený porod představuje. Lékaři mohou doporučit „císaře“ i ženám s epilepsií nebo cukrovkou.
  • Neočekávané situace během porodu (akutní ohrožení plodu nedostatkem kyslíku, anomální naléhání plodu, nepoměr mezi plodem a pánví, porucha děložní činnosti atd.).

Doba rekonvalescence

Lékaři uvádějí, že vrátit se po císařském řezu zpět do běžného života netrvá o moc déle než po klasickém porodu. Rozdíl hned po operaci je hlavně v tom, že je rodička živena infuzemi. Jakmile se ale ty odpojí, může se o svého potomka starat jako jiné matky.

Je třeba také počítat s tím, že každá rána se hojí. Jizva po „císaři“ proto není výjimkou. Může zpočátku bolet nebo štípat, první dny zůstává v ráně tenká hadička spojená s odsávací láhví, která odvádí sekret z rány mimo prostor břicha. Když se rána dobře hojí, odstraní se stehy po šesti až osmi dnech.

Šití je vhodné sprchovat i s mýdlem asi za 2 týdny (žádná vana), poté je dobré začít bříško jemně masírovat. Masáž se dříve nedoporučuje, a to zejména z důvodu možného zanesení bakterií a následně ztížené možnosti hojení.

Jak jsou na tom břišní svaly?

Přibližně dva měsíce od zákroku se nedoporučuje fyzická aktivita nebo zvedání těžkých břemen. Důvodem je právě přerušení kompaktnosti břišních svalů, které potřebují čas, aby plně srostly. Cvičení je dovoleno, ale mělo by být s ohledem na nezatěžování břišní stěny.

Jak na tom jsou břišní svaly skutečně, nám řekla MUDr. Andrea Duchačová, prvorodička, která rodila právě císařským řezem:

„S břišními svaly to tak rychle jako s porodem rozhodně nejde. Měla jsem poměrně dlouho pocit, jako bych žádné břišní svaly ani neměla. Většina běžných čiností, u kterých se břišní svaly automaticky zapojují, pro mě byla poměrně dlouho dost obtížná, včetně zvedání se z postele. Když jsem po nějaké době začínala cvičit, měla jsem pocit, že ani naprosto jednoduché cviky nejsem schopná udělat.“

Jak cvičit po „císaři“?

Císařský řez je operační zákrok jako každý jiný, i proto je třeba k němu přistupovat stejným způsobem, a než začnete s cvičením „břišáků“, je potřeba se zaměřit především na aktivaci pánevního dna. Velmi příjemná jsou dechová cvičení – prodýchání břišní oblasti, dolního hrudníku a horního hrudníku. Dech pomáhá prokrvit a vyživit celé tělo, prostřednictvím nádechu se nám protahují svaly hrudníku a břicha, dech masíruje vnitřní orgány.

Problematikou porodů a císařského řezu se zabývá také dokumentární cyklus Jakuba Klingohra Dělníci života, který mapuje jednu z nejsložitějších cest v životě člověka.

Autor: Valentina Lebová
 

Nejhledanější nemoci

Víte, co přesně vás čeká na vyšetření, které vám lékař předepsal? Zjistěte, co které znamená.